Otevřít hlavní menu

Liebenec (též Tůně) je zaniklý hrad u stejnojmenné vesnice nedaleko Pomezí nad Ohříokrese Cheb. Nachází se na terénní hraně nad vodní nádrží Skalka v nadmořské výšce asi 450 m. Dochovaly se z něj pouze terénní relikty opevnění. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.[1]

Liebeneck
Chybí zde svobodný obrázek
Základní informace
Výstavba 14. století
Zánik 16. století
Stavebník Junckerové
Poloha
Adresa Pomezí nad Ohří, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Liebeneck
Liebeneck
Další informace
Rejstříkové číslo památky 46986/4-108 (PkMISSezObr)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

HistorieEditovat

Hrad založila pravděpodobně chebská rodina Parsberků,[2] která je v roce 1346 společně s Junckery uváděna jako držitel hradu. Traduje se, že v letech 14621467 byl hrad i s vesnicí dobyt a zničen, ale neexistuje pramen, který by takové tvrzení podporoval. V 16. století hrad vlastnily různé rodiny chebských měšťanů. V roce 1579 to byli Vischerové, kteří však sídlili ve vesnici na tvrzi zmíněné poprvé v roce 1507 a hrad již zřejmě nebyl obýván. Město Cheb nechalo přestavět zříceninu na hospodářský objekt, který zanikl při požáru v roce 1845.[3]

Stavební podobaEditovat

Nejvýraznějším zbytkem hradu je polookrouhlý, částečně přírodní příkop, který chrání hradní jádro. V něm se nacházelo obdélné nádvoří ze tří stran obklopené palácovými křídly, jejichž půdorys pravděpodobně kopírovaly hospodářské budovy z 18. století a kterým patří přítomné destrukce zdiva.[3]

PřístupEditovat

Zbytky hradu jsou volně přístupné.

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-12-09]. Identifikátor záznamu 159527 : Hrad Liebeneck, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. MAŠEK, P.; MAŠKOVÁ, T. Z hradů, zámků a tvrzí. Hláska. 2012, roč. XXIII, čís. 4, s. 60–61. Dostupné online. ISSN 1212-4974. 
  3. a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Tůně, s. 566.