Rychmberk
Rychmberk (též Liberk) je zaniklý hrad u Liberka v okrese Rychnov nad Kněžnou v Královéhradeckém kraji. Stával na západním okraji vesnice, nedaleko kostela svatého Petra a Pavla. Pozůstatky hradu jsou chráněny jako kulturní památka.[1]
| Rychmberk | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Výstavba | konec 13. století |
| Zánik | konec 15. století |
| Stavebník | Vilém z Rychmberka |
| Další majitelé | páni z Rychmberka páni ze Skuhrova páni z Častolovic páni ze Žampachu páni z Kunštátu a Poděbrad páni z Pernštejna |
| Poloha | |
| Adresa | radiště Rychmberk, Liberk,  Česko |
| Souřadnice | 50°11′53,71″ s. š., 16°20′23″ v. d. |
  Rychmberk | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 28372/6-2326 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rychmberk od konce třináctého století sloužil jako šlechtické sídlo. Během husitských válek byl jako opěrný bod katolíků dobyt husity. Roku 1440 se hradu zmocnil Jan Kolda II. ze Žampachu a o rok později byl proto hrad neúspěšně obléhán. Dobýt jej se podařilo až vojsku krále Jiřího z Poděbrad v roce 1457. Pobořený hrad byl nechán svému osudu a roku 1495 byl uveden už jako pustý.
Historie editovat
Hrad byl založen koncem 13. století,[2] ale první písemná zmínka o něm je z roku 1310, kdy jej vlastnil Vilém z Rychmberka. V držení pánů z Rychmberka, kteří pravděpodobně pocházeli z rodu pánů z Kounic, zůstal do roku 1367, kdy jej zakoupil Jan ze Skuhrova. Po smrti Vznaty ze Skuhrova pravděpodobně v roce 1384, odkoupil hrad od pánů z Meziříčí, jejichž větví páni ze Skuhrova byli, Půta II. z Častolovic a Boček z Kunštátu a Poděbrad. V devadesátých letech 14. století je však jako jediný držitel zmiňován Půta. Jelikož za husitských válek patřili páni z Častolovic k přívržencům Zikmunda Lucemburského, byl hrad roku 1425 dobyt. Roku 1440 se jej zmocnil Jan Kolda II. ze Žampachu. V červnu 1441 proti němu vytáhlo vojsko východočeského landfrídu, Slezanů a města Prahy, které vedl hejtman Jetřich z Miletínka.[3] Podařilo se jim dobýt tvrze Dubenec a Černíkovice, Rychmberk ovšem odolal, protože okolo 15. července 1441 uzavřel Kolda příměří. Roku 1457 proti Koldovi vytáhl zemský správce a pozdější český král Jiří z Poděbrad. Oblehl Rychmberk, Náchod a tvrz Černíkovice a všechny je dobyl.[4] Následně Jiří z Poděbrad pobořený[2] hrad připojil k litickému panství. V roce 1495 jr při prodeji panství Vilémovi II. z Pernštejna hrad Rychmberk uváděn jako pustý.[3]
Stavební podoba editovat
Hrad byl vystavěn na protáhlém skalním ostrohu nad levým břehem Liberského potoka. Přístupnou severovýchodní stranu chránila trojice příkopů, mezi kterými stály dva valy. Zejména druhý z nich byl z velké části zničen při stavbě hřiště. Za tímto opevněním bývalo předhradí, na kterém se nedochovaly žádné stopy zástavby. Hradní jádro je od předhradí odděleno skalní rozsedlinou a jeho členitý povrch neumožňuje rekonstrukci podoby staveb, ale je pravděpodobné, že jižní stranu obíhal parkán.[2]
Dochované pozůstatky hradu neumožňují rekonstruovat původní podobu hradu ani její stavební vývoj. Je možné, že čelní opevnění vzniklo na základě zkušeností z obléhání.[2]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-03-19]. Identifikátor záznamu 139671 : Hrad Rychmberk, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Rychmberk, s. 488.
- ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Tomáš Šimek. Svazek VI. Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 726 s. Kapitola Rychmberk – hrad, s. 426–427.
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek II. Hradecko. Praha: František Šimáček, 1883. 316 s. Dostupné online. Kapitola Rychemberk hrad, s. 191.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rychmberk na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Liberk v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
