Liberální demokraté

britská politická strana
(přesměrováno z Liberal Democrats)

Liberální demokraté jsou centristická politická strana ve Velké Británii založená roku 1988 spojením Liberální strany a Sociálně demokratické strany. Obě strany již dříve sedm let úzce spolupracovaly. V srpnu 2020 byl vůdcem strany zvolen Ed Davey, který úřad jako zastupující lídr zastával od ledna téhož roku.[1]

Liberální demokraté
Liberal Democrats
ZkratkaLib Dems
Datum založení3. březen 1988
PředsedaMark Pack
VůdceEd Davey
SídloCowley Street 4, Londýn
PředchůdceLiberální strana
Sociálně demokratická strana
Ideologieliberalismus
sociální liberalismus
zelený liberalismus
proevropanismus
Politická pozicestředstředolevice
Mezinárodní org.Liberální internacionála
Evropská stranaAliance liberálů a demokratů pro Evropu
Politická skupina EPAliance liberálů a demokratů pro Evropu
Počet členů98 247
BarvyZlatá, černá, modrá
Oficiální webhttp://www.libdems.org.uk/
Zisk mandátů ve volbách
Dolní sněmovna
72/650
Sněmovna lordů
84/779
Londýnské shromáždění
2/25
Skotský parlament
4/129
Velšské shromáždění
1/60
Místní samospráva
3107/19148
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Strana byla založena 2. března 1988 sloučením Liberální strany a Sociálně demokratické strany. Liberálové odvozovali svůj původ od strany Whigů, zatímco sociální demokraté vznikli odštěpením od strany labouristů.

Poté, co narostl vliv Labouristické strany ve 20. letech 20. století, pozice liberálů se zhoršila a v 80. letech posunuli své směřování na centristickou politiku. Když u labouristů převládla levicová socialistická politika, vystoupila z ní skupina umírněných poslanců a založila stranu sociálně demokratickou. Obě strany zjistily, že na politické scéně není dostatek místa pro dvě centristické strany, a tak se dohodly na tom, že nebudou ve volbách stavět protikandidáty. Obě strany měly vlastní politiku, ale pro volby roku 1983 a 1987 vydaly společný volební program. Po neúspěchu ve volbách roku 1987 se obě strany rozhodly sloučit.

V červenci 1988 byl vůdcem strany zvolen Paddy Ashdown. Strana měla těžkou startovací pozici, především s ohledem na nalezení identity na politickém spektru, a v počátečním období ve volbách získávala malý počet hlasů. Nicméně ve volbách roku 1997 již získala 46 křesel v Dolní sněmovně. Po zvolení Tonyho Blaira vůdcem labouristů Ashdown překvapivě navrhl vytvoření koaliční vlády, ale tento návrh nebyl z důvodu získání labouristické většiny realizován.

Roku 1999 byl vůdcem strany zvolen Charles Kennedy. Ve volbách roku 2001 získala strana část hlasů labouristických a konzervativních voličů, kteří nesouhlasili s válkou v Iráku, požadovali zvýšení občanských práv a volební reformu. Jedním z trendů, který se objevil ve volbách roku 2005, bylo prosazení liberálů jako druhé nejvýznamnější strany ve velkých městech (například Manchester, Cardiff a Birmingham), když získala více než 100 volebních obvodů, ve kterých byl jejich kandidát na druhém místě.

Po odstoupení Menziese Campbella na konci roku 2007 byl v prosinci téhož roku vůdcem strany zvolen Nick Clegg. V nástupní řeči se označil za liberála a vyslovil naději, že Británie je země tolerance a pluralismu. Za své priority označil ochranu občanských svobod, rozvoj veřejných služeb, ochranu životního prostředí a snahu prosadit liberalismus jako alternativu zkorumpovaných politiků.

Politika strany

editovat

Strana popisuje svou ideologii jako předání moci obyvatelům, jsou odpůrci koncentrace moci v neodpovědných organizacích. Usilují o decentralizaci moci z parlamentu a provedení volebních a parlamentních reforem pro vytvoření několikavrstvého systému moci. Podle nich by konkrétní rozhodnutí měla být přijímána na správné úrovni, do níž zahrnují regionální shromáždění (rady), Evropskou unii a mezinárodní organizace.

Jako zastánci sociálního liberalismu chtějí minimalizovat zásahy státu do soukromí občana.[zdroj?] Na rozdíl od zásahu státu do soukromí preferují sociální stát, který by zajišťoval základní potřeby společnosti.

Podporují multilaterální zahraniční politiku, nesouhlasí s britskou účastí ve válce v Iráku a ze tří hlavních politických stran zastávají nejvíce prounijní pozici. Navrhují také širší využití obnovitelných zdrojů energie a snížení emise skleníkových plynů.

Vůdci strany

editovat
Do úřadu Odešel z funkce Datum narození
David Steel 7. července 1987 16. července 1988 31. březen 1938
Robert Maclennan 6. srpen 1987 16. července 1988 26. červen 1936
Paddy Ashdown 16. července 9. srpen 1999 27. únor 1941
Charles Kennedy 9. srpen 1999 7. leden 2006 25. listopad 1959
Sir Menzies Campbell 2. březen 2006 15. říjen 2007 22. květen 1941
Vince Cable 15. říjen 2007 18. prosinec 2007 9. květen 1943
Nick Clegg 18. prosinec 2007 8. květen 2015 7. leden 1967
Tim Farron 16. června 2015 20. července 2017 27. května 1970
Sir Vince Cable 20. července 2017 22. července 2019 9. květen 1943
Jo Swinsonová 22. července 2019[2] 13. prosince 2019[3] 5. února 1980
Ed Davey 27. srpen 2020[4] úřadující 25. prosinec 1965[5]

Volební výsledky

editovat

Všeobecné volby

editovat
Volby Lídr Hlasy Mandáty Pozice Vláda
Abs. % ± Abs. ±
1992 Paddy Ashdown 5 999 606 17,8 4,8
20/650
2 3. Opozice
1997 5 242 947 16,8 1,0
46/659
26 3. Opozice
2001 Charles Kennedy 4 814 321 18,3 1,5
52/659
6 3. Opozice
2005 5 985 454 22,0 3,7
62/646
10 3. Opozice
2010 Nick Clegg 6 836 248 23,0 1,0
57/650
5 3. Vláda
2015 2 415 862 7,9 15.1
8/650
49 4. Opozice
2017 Tim Farron 2 371 772 7,4 0,5
12/650
4 4. Opozice
2019 Jo Swinsonová 3 696 423 11,6 4,2
11/650
1 4. Opozice
2024 Ed Davey 3 499 969 12,2 0,6
72/650
61 3. Opozice

Evropské volby

editovat
Volby Lídr Hlasy Mandáty Pozice
Abs. % Abs. ±
1989 Paddy Ashdown 944 861 5,9
0/81
0 4.
1994 2 591 659 16,1
2/81
2 3.
1999 1 266 549 11,9
10/81
8 3.
2004 Charles Kennedy 2 452 327 14,4
12/78
2 4.
2009 Nick Clegg 2 080 613 13,3
11/72
1 4.
2014 1 087 633 6,6
1/73
10 6.
2019 Vince Cable 3 367 284 19,6
16/73
15 2.

Skotské parlamentní volby

editovat
Volby Volební obvody Volební regiony Celkem ± Pozice Postavení
% Mandáty % Mandáty
1999 14,2%
12/73
12,4%
5/56
17/129
0 4. Vláda
2003 15,4%
13/73
11,8%
4/56
17/129
0 4. Vláda
2007 16,2%
11/73
11,3%
5/56
16/129
1 4. Opozice
2011 7,9%
2/73
5,2%
3/56
5/129
11 4. Opozice
2016 7,8%
4/73
5,2%
1/56
5/129
0 5. Opozice
2021 6,9%
4/73
5,1%
0/56
4/129
1 5. Opozice

Volby do Velšského shromáždění

editovat
Volby Volební obvody Volební regiony Celkem ± Pozice Postavení
% Mandáty % Mandáty
1999 13.5%
3/40
12.5%
3/20
6/60
0 4. Vláda
2003 14.1%
3/40
12.7%
3/20
6/60
0 4. Opozice
2007 14.8%
3/40
11.7%
3/20
6/60
0 4. Opozice
2011 10.6%
1/40
8.0%
4/20
5/60
1 4. Opozice
2016 7.7%
1/40
6.5%
0/20
1/60
4 5. Vláda
2021 4.9%
0/40
4.3%
1/20
1/60
0 4. Opozice

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Liberal Democrats na anglické Wikipedii.

  1. Novým šéfem britské strany Liberální demokraté je Ed Davey. Česká televize [online]. 2020-08-27. Dostupné online. 
  2. Lib Dems: Jo Swinson becomes party's first female leader. BBC [online]. 2019-07-22 [cit. 2019-09-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Election results 2019: Lib Dem leader Jo Swinson to step down. BBC [online]. 2019-12-13 [cit. 2020-01-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Sir Ed Davey wins Liberal Democrat leadership race. BBC [online]. [cit. 2023-02-07]. Roč. 2020. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ASHLEY, Jackie. The new breed preparing to turn third place into first. The Guardian [online]. [cit. 2023-02-07]. Roč. 2004. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat