Lhotka u Berouna

část obce Chyňava v okrese Beroun

Lhotka u Berouna je vesnice v okrese Beroun, je součástí obce Chyňava. Nachází se 4 km na jihovýchod od Chyňavy. Nedaleko vesnice prochází Silnice II/118. Je zde evidováno 39 adres. Nedaleko obce se nachází rozhledna.

Lhotka u Berouna
Pohled z výšky
Pohled z výšky
Základní informace
Charakter sídla malá vesnice
Domů 39
Lokalita
PSČ 266 01
Obec Chyňava
Okres Beroun
Katastrální území Lhotka u Berouna (2,21 km²)
Zeměpisné souřadnice
Lhotka u Berouna
Lhotka u Berouna
Další údaje
Kód části obce 196037
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1320.[1]

Předchůdkyní dnešní Lhotky byla Březová Lhota, která byla založena roku 1320 Přibíkem z Chrustenic. Rolníci byli po dvanáct let osvobozeni od placení daní. Právě z tohoto slova vznikl název vesnice Lhota. Z lánu se muselo platit po 42 groších, přičemž k Březové Lhotě patřilo na devět lánů půdy. Dále lid platil zemskou berni čtyři groše a musel odevzdávat po čtyřech slepicích a konat po určitý čas robotu o čase žní. Daně se ve středověku platily dvakrát ročně na jaře a na podzim. V občanských sporech mezi obyvateli vesnice rozhodoval konšelský soud v Berouně a lidé chodili do loděnického kostela, protože vesnice byla podřízena duchovní správě místní fary.

Od roku 1321 do roku 1337 Březovou Lhotu spolu s Tetínem, Mníškem a Dobříší držel písař zemský, pan Štěpán z Tetína. Byl příbuzným krále Václava II. z levého boku. Roku 1338 daroval Březovou Lhotu klášteru augustiniánů u svatého Tomáše na Malé Straně. Od této doby není o Březové Lhotě zmínka, pravděpodobně patřila svého času ke královskému městu Berounu. S určitostí víme, že se pod berounskou správou ocitá po roce 1520. Dalším zajímavým rokem je rok 1547, kdy král z habsburské monarchie Ferdinand I. vrací Březovou Lhotu i s Plešivcem na žádost konšelů zpět Berounu. Vesnice byla městu zabavena, protože berounští byli na straně stavů proti Ferdinandovi.

Význačným rodákem z Březové Lhoty byl bakalář Jan Střelec, který byl v roce 1552 povýšen do řady erbovníků, psával se Jan střelec ze Lhoty, protože ve vesnici vlastnil kmetcí dvůr. V letech 1532–1540 a opět 1564–1565 byl primátorem Berouna. Jiřík Střelec, který byl pravděpodobně jeho synem byl primátorem města od roku 1569 celých jedenáct let.

V těchto dobách byly čtyři kmetcí robotné dvory spadající pod Beroun: Jankovský, Beranovský, Duchkovský a čtvrtý, jehož jméno se nám nezachovalo.

Rok 1634 byl pro vesnici mezníkem. Třicetiletá válka byla ve své třetí fázi a do českých zemí proudily šiky švédských vojáků. Jejich obětí se stala i Březová Lhota se svými obyvateli. Údajně přežil jen jediný člověk. Vesnice byla znovu postavena na dnešním místě brzy po vypálení Březové Lhoty.

Další fotografieEditovat

ReferenceEditovat

  1. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. 1. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 90. 

Externí odkazyEditovat