Lhota (Chříč)
Lhota je vesnice, část obce Chříč v severovýchodní části okresu Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Katastrální území zaujímá rozlohu 311,76 ha.
| Lhota | |
|---|---|
.jpg) Pohled vsí k východu | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Chříč |
| Okres | Plzeň-sever |
| Kraj | Plzeňský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°59′21″ s. š., 13°38′58″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 11 (2021)[1] |
| Katastrální území | Lhota u Chříče (3,12 km²) |
| Nadmořská výška | 390–410 m n. m. |
| PSČ | 331 41 |
| Počet domů | 20 (2021)[2] |
  Lhota | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 54569 |
| Kód k. ú. | 654566 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatJe možné, že první osídlení Lhoty je spojeno s Hedčany. Písemně je Lhota poprvé zmiňována v roce 1384 a to pod názvem Lživá Lhota. Založena byla pravděpodobně vladyky ze Slatiny v polovině 14. století. Byla také nazývána Lhotkou. Původních 8 statků bylo postupně ve vlastnictví Podivy (do roku 1390), Iziaiáše z Rakovníka (od roku 1390), školního mistra Jana Pohana z Rakovníka (okolo 1435), Hanuše z Kolovrat na Krašově od roku 1444. Z této doby pocházejí náhodné nálezy zakuřované keramiky na lhotském katastru.
Později se Lhota stala součástí chříčského panství a roku 1529 ji od Jetřicha Bezdružického z Kolovrat na Krašově získal Václav Strojetický z Chříče. V roce 1540 přešla do majetku Oldřicha Lažanského z Bukové, od roku 1541 byly osadníci povinni robotovat na chříčském panství a osudy vsí se tak spojily. Po Oldřichovi zdědil Lhotku roku 1567 jeho syn Šebestian Lažanský z Bukové, ve vsi v té době bylo 5 osedlých: Macek Pešek, Jan Pešek, Matěj Sekot, Manča Červený a Kuba Skála.
Roku 1586 se mluvilo již jen o Lhotě a Šebestian ji prodal Janu Týřovskému z Ensidle na Hřebečníkách a Skryjích. Třicetiletou válku přečkala Lhota bez poškození a v roce 1651 v ní žilo 17 obyvatel na 5 statcích: Jiřího Vondry, Jakuba Jakoubka, Václava Daneše, Ondřeje Klecánka a Adama Hertíka.
Pro velké dluhy prodali bratři Týřovští roku 1701 chříčské panství včetně Lhoty hraběti Václavu Josefu Lažanskému za 211 tisíc zlatých a 500 zlatých klíčného. K roku 1713 bylo připomínáno 5 osedlých a 35 obyvatel. Dne 2. března 1715 zemřel hrabě V. J. Lažanský na Chříči, panství zdědila jeho manželka Marie Gabriela Lažanská a synové Maxmilián Václav a Karel Josef. Lhotka zůstala v majetku hraběnky, která jej odkázala z poloviny Ústavu šlechtičen u sv. Andělů v Praze a z poloviny synu Maxmiliánovi a dcerám Marii Anně a Marii Josefě. V roce 1758 hraběnka Lažanská zemřela a polovina zadluženého chříčského panství připadla dle závěti Ústavu šlechtičen. V roce 1764 patřilo Ústavu již panství celé.
_-_roubenka_E73.jpg)
_-_roubenka.jpg)
Do roku 1785 náležela Lhota církevně ke kolatuře v Dolanech, poté k lokálii a od roku 1858 faře na Chříči.
V 19. století zažila ves největší rozmach – v 18 usedlostech žilo téměř 230 obyvatel. Až v roce 1906 prodal Ústav panství hraběti Grabowskému za 2,2 miliónu zlatých. Do první světové války byla Lhota postupně v majetku Gustava Fischera a Dr. Karla Černohorského. F. J. Zetek v roce 1932 o vsi napsal, že je tvořena převážně dřevěnými domy krytými slámou, a žijí v ní malorolníci a domkáři.
Ves je rodištěm operní pěvkyně Milady Šubrtové[3], na jejím rodném domě čp. 24 je instalována pamětní deska. Ve Lhotě se také narodila Růžena Laitnerová, autorka povídek Hadrárčina Jůla a Lhotecké děti.
Přírodní poměry
editovatVes leží třináct kilometrů východně od Kralovic, v brázdě malého potoka tekoucího k východu na jižním úpatí kopce Hradiště. Lhota je přístupná jen po silnici ze Slatiny. Odlehlost sídla na samém kraji okresu umocňuje hluboké údolí říčky Javornice na které leží Machův mlýn.[4]
Lhota leží na východním okraji CHKO Křivoklátsko nad údolím říčky Javornice, sousedí s Chříčí na jihu a se Slatinou na západě.
Obyvatelstvo
editovat| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 189 | 179 | 168 | 139 | 146 | 145 | 110 | 74 | 67 | 43 | 11 | 8 | 8 | 5 | 11 |
| Počet domů | 28 | 28 | 28 | 28 | 28 | 28 | 27 | 27 | 27 | 18 | 9 | 20 | 21 | 6 | 20 |
Obecní správa
editovatPři sčítání lidu v letech 1869–1910 Lhota byla osadou obce Slatina v okrese Kralovice. V letech 1921–1950 byly samostatnou obcí, se kterým patřily nejprve do okresu Kralovice, ale v roce 1950 v okrese Plasy. Od roku 1960 je částí obce Chříč v okrese Plzeň-sever.[7]
Pamětihodnosti
editovatVe vsi je od roku 1995 vyhlášena vesnická památková zóna.[8] Nejvýznačnější jsou areály roubených chalup čp. 20 (přízemní roubená chalupa, roubený špýchar, kamenná sýpka s pavlačí, stodola) a čp. 5 (do svahu vestavěná přízemní roubená chalupa, roubená stodola a sýpka). V prostoru návsi stojí kaple se zvonem z minulého století. Na vrchu Hradiště jeden kilometr severně jsou zbytky opevněného sídla Deliba.[9]
Rodáci
editovat- Milada Šubrtová (1924–2011), operní pěvkyně – sopranistka
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Milada Šubrtová [online]. Obec Chříč [cit. 2022-11-28]. Dostupné online.
- ↑ Machův, Správkovic, Rotporkův, Suchanovský, Strhaný mlýn | Vodnimlyny.cz. www.vodnimlyny.cz [online]. [cit. 2025-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 282. Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
- ↑ Lhota - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2025-04-18]. Dostupné online.
- ↑ hradiště a zřícenina hradu Deliba - Památkový Katalog. pktestext.npu.cz [online]. [cit. 2025-04-18]. Dostupné online.
Literatura
editovat- Irena Bukačová, Jiří Fák, Karel Foud: Severní Plzeňsko I; Nakladatelství Českého lesa, Domažlice 2001, ISBN 80-86125-23-8
- Karel Rom: Představujeme obce regionu: Lhota; In: Kralovicko – kronika regionu, roč. 1 (2002/3), č. 8, s. 18
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lhota na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Lhota v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Lhota v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
