Letenský profil

přírodní památka v Česku

Letenský profil je přírodní památka ležící na dvou oddělených územích na pražském Klárově[3], vzniklá v období prvohor (konkrétně v ordoviku) sedimentací uloženin. Útvar obsahuje velké množství zkamenělé fauny, především trilobitů.[4][5]. Přírodní památka byla ovlivňována lidskou činností nejspíše již od středověku.[3] Jde o jeden z nejlépe přístupných skalních výchozů letenského souvrství a je tedy využíván jako jeho stratotyp. Chráněné území, založené 4. července 1988[3], je v péči Magistrátu hlavního města Prahy.[6] Cílem ochrany je zachovat zdejší geologický profil pro budoucí studium.[3]

Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Letenský profil
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Přírodní památka Letenský profil
Přírodní památka Letenský profil
Základní informace
Vyhlášení4. července 1988
VyhlásilNárodní výbor hl. m. Prahy
Nadm. výška200–240 m n. m.
Rozloha1,62 ha[1][2]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
ObecPraha
ObvodPraha 7, Praha 1
UmístěníHolešovice, Hradčany (Letná)
Souřadnice
Letenský profil
Letenský profil
Další informace
Kód1115
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku
Letenský profil - plaketa

LokalitaEditovat

Chráněné území zasahuje do katastrálních území Holešovice a Hradčany v Praze. Území je rozděleno na dvě lokality. Větší z lokalit, o rozloze 13 714 m2, se nachází na západním břehu Vltavy a je orientována JJV směrem. Druhá, menší parcela o rozloze 959 m2, se nachází na západní straně svahu nad ulicí Pod Bruskou.[3][7]

HistorieEditovat

Významný podíl na formování členitého povrchu území, na němž bylo posléze vybudováno město Praha, měla erozní činnost řeky Vltavy. V období čtvrtohor, kdy došlo k tektonickému vyzvedávání Českého masívu, se její tok zařezával stále hlouběji do skalního podkladu. Během střídání klimatických cyklů se střídala i období, kdy byl materiál vodním tokem vyplavován a odnášen nebo naopak ukládán. Výsledkem erozní činnosti Vltavy je tudíž nejen odhalení pevnějších hornin, ale zároveň také vytvoření devíti vltavských teras různého stáří.[4]

Vznik letenského profilu (součást letenského souvrství) se datuje do období ordoviku (starší paleozoikum)[8], zhruba před 443-485 miliony let.[9] Letenské souvrství, tvořené odolnějšími horninami, jako jsou křemence a droby, dosahuje mocnosti až 700 metrů. Na území Prahy tvoří horniny letenského souvrství výrazná návrší a hřbety, jako je například hradčanský pahorek, respektive Opyš a pokračování tohoto návrší směrem na Letnou, dále Vyšehradská skála nebo Paví vrch na Smíchově.[10]

Díky poloze v centru Prahy byly svahy Letné v okolí přírodní památky vystaveny antropickým vlivům již od středověku. Vznik odkryvu je spojen s výstavbou ulice U Bruských kasáren (roku 1931[11]) a takzvanou "Myší dírou", kterou nechal vyhloubit Albrecht z Valdštejna v 17. století[12]. Na lokalitě býval v minulosti vinohrad, později zde byly vysázeny okrasné dřeviny a místo bylo upraveno jako park.[3]

Přírodní poměryEditovat

GeologieEditovat

Vznik letenského souvrství byl nejspíše zapříčiněn rytmickou sedimentací uloženin, pravděpodobně přinášeny řekami do pánve. Střídání jemnozrnných sedimentů prachovce a hrubozrnných vrstev pískovce bylo s největší pravděpodobností zapříčiněno střídáním hrubosti přinášených sedimentů v období záplav a nízkých hladin řek. Pro takto uložené sedimenty vznikl název inundity.[5]

 
Letenský profil - detail profilu
 
Letenský profil - detail profilu

Letenský profil se skládá zejména z vrstev drobových břidlic a křemenců a křemitých pískovců a slouží jako stratotyp pro letenské souvrství díky svému reprezentativnímu složení. Vrstvy se svažují pod úhlem 35-45° směrem k jihovýchodu. Mocnost vrstev se pohybuje od 6 do 12 cm. Podíl křemence a křemitých pískovců může být místy vystřídán písčitou břidlicí.[3] Jejich odolnost vůči vodní erozi je větší než odolnost nadložní břidlice a díky tomu vytvářejí viditelné skalní výchozy.[7] Ve východní části PP je ve vrstvách patrná čočka jílovitých slídnatých břidlic obsahující tři konkrece se zachovalou faunou. Konkrece jsou tvořeny vápencem s příměsí prachu a jemnozrnného písku.

Fauna v konkrecích byla nalezena nejčastěji ve vrstvě 3 až 5 cm pod horním okrajem. Nalezeny byly převážně krunýře trilobitů Deanaspis goldfussi, Dalmanitina socialis a Ecoptochile clavigera. Dále zde bylo nalezeno jisté množství akritarch. Zajímavostí je četnost nálezů schránek trilobitů v takzvané „převrácené poloze“ (kde dorzální část krunýře směřuje do podložní vrstvy) vůči trilobitům v „normální poloze“ (dorzálním krunýřem směrem do nadloží).[3] Na povrchu pevnějších drobových a pískovcových vrstev byly nalezeny četné bioglyfy, tj. stopy, vytvořené živočichy, kteří obývali dno a pohybovali se po něm.[10]

 
Letenský profil - pohled na zárůst stromy a keři

FloraEditovat

Původní porost činily dubohabrové háje, které byly následně antropickými vlivy potlačeny a nahrazeny exotickými druhy dřevin. Na území přírodní památky nebyl zjištěn žádný chráněný druh.[13]

Nyní přírodní památku ohrožují převážně nepůvodní rostliny nevhodného charakteru jako například kustovnice cizí (Lycium barbarum) a nebo trnovník akát (Robinia pseudoacacia).[3]

FaunaEditovat

Na faunu má velký vliv umístění přírodní památky. Nejčastěji se zde zdržují ptáci v křovinách. Hlavně budníček menší (Phylloscopus collybita), který v místním křovinném porostu i hnízdí.[13]

OchranaEditovat

Předměty ochranyEditovat

Předmětem ochrany jsou výchozy letenského souvrství a fosilní fauna. Cílem ochrany je zajištění existence a studia geologických objektů.[3]

Škodlivé vlivyEditovat

Mezi největší škodlivé vlivy patří zejména pohyb obyvatel, doprava, parkové úpravy, zvětrávání zapříčiněno klimatickými podmínkami a nevhodnou vegetací.[3] Dále přírodní památku ohrožuje amatérský sběr fosilií.[14]

Plán péčeEditovat

Odstraňování hlavně nepůvodních dřevin, podpoření původních dřevin jako javor babyka (Acer campestre), javor mléč (Acer platanoides). Selektivní odstraňování křovin a náletu stromů převážně kustovnice cizí (Lycium barbarum) a následné dlouhodobé kosení ploch v intervalu 1-2x do roka.[3]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
  2. Nationally designated areas inventory. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
  3. a b c d e f g h i j k l MATĚJKA, Karel. Plán péče o přírodní památku Letenský profil na období 2010 - 2024 [online]. 2009-08-20. Dostupné online. 
  4. a b CHLUPÁČ, Ivo. Geologické zajímavosti pražského okolí. 1. vyd. Praha: Academia, 1988. 249 s. S. 205–206. 
  5. a b KUKAL, Zdeněk. Geologie pro zvídavé / Vycházky [online]. Dostupné online. 
  6. PP Letenský profil [online]. AOPK ČR [cit. 2018-08-25]. Dostupné online. 
  7. a b Geocaching - Letenský profil, Praha [online]. Dostupné online. 
  8. KOVANDA, Jiří. Neživá příroda Prahy a jejího okolí [online]. Český geologický ústav, 2001. Dostupné online. 
  9. International chronostratigraphic chart [online]. 2018. Dostupné online. 
  10. a b CHLUPÁČ, Ivo. Geologické zajímavosti pražského okolí. 1. vyd. Praha: Academia, 1988. 249 s. S. 59. 
  11. Archivovaná kopie [online]. Městská část Praha1 - U Brusných kasáren [cit. 2018-12-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-04. 
  12. Prostor-Průvodce Praha: Okolo VÚVA: Klárov. Dostupné online. 
  13. a b 31 - Přírodní památka Letenský profil [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-05. 
  14. Geologické lokality - Letenský profil [online]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat