Otevřít hlavní menu

Leopold "Polda" Páleníček, zasloužilý mistr sportu (* 16. srpna 1941, Uherské Hradiště[1]) je český horolezec 60. a 70. let 20. století.

Ing. Leopold Páleníček
Leopold Páleníček
Leopold Páleníček
Jiná jména Polda
Narození 16. srpna 1941 (78 let)
Uherské Hradiště Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Bydliště ČeskoČesko Česko
Znám jako československý horolezec
Ocenění zasloužilý mistr sportu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na pískovcových skalách vytvořil 104 prvovýstupů, např. Ptačí cesta na Kobylu (1964), Údolní cesta na Krakonoše v Prachovských skalách, Linka důvěry na Milence v Adršpachu. Ve Vysokých Tatrách 65 prvovýstupů (25 v zimě, 30 prvních zimních výstupů), například Chrudimská cesta v severní stěně Malého Kežmarského štítu (1966), Černý pilíř v severní stěně Javorového štítu (1970), Komín návratů do Rígľového sedla (zima 1972), Titanová pasca v severní stěně Rohového hřebene (1973), Posledný dostih v severní stěně Velké Javorové věže.

Vytvářel nové cesty i v jiných pohořích - 25 výstupů a několik prvovýstupů ve východoevropských pohořích Rila, Pirin, Prokletije, Julské Alpy. 20 významných výstupů v Dolomitech: cesta Phlilipp- Flamm na Punta Tissi, Carlesso - Menti na Torre di Valgrande (1968), Cassinova cesta na Cimu Ovest (1969), Diretissima na Cimu Grande, Scheffler - Uhner v jižní stěně Marmolady. V západních Alpách vykonal prvovýstupy na Dent Blanche a v Z stěně Matterhornu.

Na Kavkaze Sněsarevova cesta na Čatyntau (1971), Severní stěna Krumkolu a prvovýstup na Mižirgi (1975). V Yosemitech 1. zimní výstup Salathé Wall na El Capitana (1974), výstupy v Africe (Ahaggar, 6 prvovýstupů), Sinaji (1981, 8 prvovýstupů)

Výškové výstupy: Pamir, Qullai Ismoili Somoni (Pik Komunismu) - Žebro Burevestnika (1972), v Hindúkuši výstup na všechny čtyři vrcholy Nošaku, prvovýstup J stěnou Gumbaz-e-Safed a štít Československo Afghánského přátelství (1974), v horách Peru a Bolívie 6 výstupů a 1 prvovýstup, v Garhwalském Himálaji prvovýstup Z hranou Bhagírathi III (1979), účastník expedic na Makalu (1973, 1976) a Lhoce Šar (1984).

Polda Páleníček je znám velmi přísnou klasifikací svých cest. Jeho velká skromnost ho v době uzavřené klasifikace do stupně VI, který měl být vrcholem lidských možností, vedla k tomu, že své nejtěžší cesty klasifikoval maximálně stupněm V+. Na Páleníčkově tatranské IV+ si zalazete víc než na klasické VI od Stanislawského. Podobně tvrdou klasifikaci mají i jeho cesty na pískovcových věžích, což reflektují i jiní autoři. Například jedna cesta klasifikace VII v Adršpachu se jmenuje Poldova pětka. Leopold Páleníček je i v pokročilém věku velmi horolezecky aktivní. Ve svých 66 letech vystoupil Palavicciniho kuloárem na Grossglockner,[2] v 69 letech zmařilo počasí výstup na Eiger hřebenem Mitteleggi.[3]

ReferenceEditovat

LiteraturaEditovat

  • DIEŠKA, ŠIRL A KOL. HOROLEZECTVO encyklopédia. Bratislava: Šport, 1989. 354 s. ISBN 80-7096-015-9. S. 216. (slovenský) 
  • Ivan Fiala: Makalu 1976 - Výstup na piatu najvyššiu horu sveta, ČSTK - Pressfoto, Bratislava, 1978, 2. vydání
  • Martin Krejsa: Leopold Páleníček - portrét 50; časopis Montana 2/2013, str. 50-55

Externí odkazyEditovat