Otevřít hlavní menu

Leopold Lahola (vlastním jménem Leopold Arje Friedmann, hebr. אריה להולה‎‎ – Arje Lahola) (30. ledna 1918, Prešov – 12. ledna 1968, Bratislava) byl slovenský dramatik, prozaik, scenárista a filmový režisér, jeden z průkopníků izraelské kinematografie.

Leopold Lahola
אריה להולה.png
Rodné jméno Leopold Arje Friedmann
Jiná jména Arje Lahola
Narození 30. ledna 1918
Prešov
Úmrtí 12. ledna 1968 (ve věku 49 let)
Bratislava
Příčina úmrtí infarkt
Ocenění Řád Tomáše Garrigua Masaryka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotEditovat

Ačkoliv dětství prožil na Oravě, vzdělání získal na gymnáziu a později na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Taktéž absolvoval soukromé hodiny u významného slovenského malíře Jána Mudrocha. Jeho vzdělávání překazila Druhá světová válka, během níž musel pro svůj židovský původ studium ukončit. Aktivně se účastnil bojů jako voják, později byl internován v pracovním táboře v Novákách, během Slovenského národního povstání bojoval u Telgártu, kde byl raněn, a do konce války působil už jen jako válečný zpravodaj a redaktor. Po konci války pracoval jako šéfredaktor periodika Bojovník, jehož redakci vedl do roku 1946.

Kvůli ideologicky motivované kampani, rozpoutané kvůli existencialistickému pozadí hry Atentát v roce 1949 odešel do Izraele. Později zakotvil v NSR, kde režíroval a psal scénáře, divadelní a televizní hry. V politicky uvolněných 60. letech 20. století navštívil vlast, ale v roce 1968 nečekaně zemřel.

TvorbaEditovat

Už během středoškolského studia přeložil výběr z novohebrejské poezie. Ještě pod vlastním jménem se věnoval psaní a překládání poezie, později přešel k psaní a inscenování divadelních her. Od roku 1945 používal pseudonym Lahola. Koncem 40. let 20. století patřil k renomovaným dramatikům. Scenáristicky se podílel na několik filmech. V 60. letech 20. století mohl v ČSSR znovu publikovat, natočil nový film Sladký čas Kalimagdory podle utopického románu Jana Weisse Spáč ve zvěrokruhu. Těsně po jeho dokončení v Bratislavě zemřel na v pořadí třetí srdeční infarkt. Leopold Lahola se věnoval i psaní prózy, která vyšla v roce 1968 pod názvem Posledná vec podle stejnojmenné povídky v tomto výběru.

DíloEditovat

Divadelní hryEditovat

Filmové scénářeEditovat

Ostatní dílaEditovat

  • 1940 – Chamsin, překlad novohebrejskej poézie
  • 1968 – Posledná vec, výběr povídek, novel a črt
  • 1995 – Ako jed škorpióna, výběr z poezie

OceněníEditovat

Leopold Lahola byl v roce 1991 in memoriam vyznamenán Řádem Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Leopold Lahola na slovenské Wikipedii.