Leonhard Beck

německý malíř

Leonhard Beck (* 1480 Augsburg1542 Augsburg) byl německý malíř a kreslíř.

Leonhard Beck
Narození 1480
Augsburg
Úmrtí 1542 (ve věku 61–62 let)
Augsburg
Povolání malíř
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život a díloEditovat

 
Leonhard Beck, Sv. Jiří (1515)
 
Leonhard Beck, Svatá rodina

Leonhard Beck byl synem miniaturisty Johanna Georga Becka pocházejícího z Ulmu, se kterým spolupracoval na ilustracích dvou rukopisných žaltářů pro Augsburský klášter (1495). Roku 1501 je Leonhard Beck zaznamenán ve Frankfurtu nad Mohanem jako žák Hanse Holbeina staršího. Podílel se s ním na zakázce na oltář pro tamní dominikánský klášter. Od roku 1503 byl svobodným mistrem v Augsburgu.

Navrhl více než 300 kresebných předloh dřevorytů, mimo jiné velkou část ilustrací v knize císaře Maxmiliána I. Theuerdank (1517), na níž se podíleli také Hans Burgkmair starší a Hans Leonhard Schäufelein. Pro knihu Weißkunig navrhl 127 z celkového počtu 251 ilustrací (118 zhotovil Hans Burgkmair starší) a pro Triumfální procesí celkem sedm. Pro císaře Maxmiliána I. vytvořil návrhy 123 dřevorytů s portréty světců spojených s rodem Habsburků. Genealogie vyšla pod názvem "Images de Saints et Saintes issus de la famille de l'empereur Maximilien I".

Byl autorem miniatur (Louvre), návrhů maleb na skle (Metropolitan Museum, NY)[1] portrétů a oltářních obrazů. Jedním z jeho nejznámějších děl je Svatý Jiří bojující s drakem, nyní ve sbírce Kunsthistorisches Museum ve Vídni.[2] Ilustroval také knihu "Gloriosum Christi Confessorum Uldarici & Symperti" (Adilbertus, 1235), vydanou nakladatelem Silvanem Otmarem v Augsburgu 1516.[3] Messling považuje Beckovy dřevoryty za méně hodnotné než díla Hanse Burgkmaira, ale vinu nesou částečně také dřevorytci, kteří Beckovy návrhy realizovali.[4]

Jeho nástěnné malby se nezachovaly, ale jsou potvrzeny v písemných dokumentech: katedrála Würzburg (1509-10), Poslední soud pro radniční síň Augsburg (1524) a malby v dalších budovách ve městě, zejména po roce 1532, kdy zemřel hlavní augsburský autor výzdoby interiérů Ulrich Apt.

Podle některých životopisců byl jeho žákem portrétista Christoph Amberger, za kterého se roku 1530 provdala Beckova dcera.

Známá dílaEditovat

  • Sv. Kateřina (1510), British Museum[5]
  • Sv. Jiří bojující s drakem, Kunsthistorisches Museum Vídeň (1512-1514)
  • Portrét muže s květinou (1515), Fine Art Museums of San Francisco [6]
  • Klanění tří králů (před 1523), epitaf pro kapli rodiny von Stetten v dominikánském kostele v Augsburgu
  • Votivní obraz se stojícími světci a klečícími donátory rodiny Weiss-Fackler (kolem 1520), pravděpodobně katedrála v Augsburgu

ReferenceEditovat

Článek byl přeložen s využitím NDB, odkazů a německé, anglické a španělské Wikipedie.

LiteraturaEditovat

  • Mathias F. Müller: Leonhard Beck: Ein noch unbekanntes Altarfragment aus dem Jahre 1526 in den Sammlungen von Stift Melk. In: Unsere Heimat (Zeitschrift für Landeskunde von Niederösterreich) 79/2 (2008) S. 112-134.
  • Mathias F. Müller: Leonhard Beck und die Tafel mit dem hl. Benedikt im Belvedere: der Rest eines Altares für Stift Lambach in Oberösterreich. In: Unsere Heimat (Zeitschrift für Landeskunde von Niederösterreich) 79/4 (2008) S. 342-350.
  • Guido Messling: Der Augsburger Maler und Zeichner Leonhard Beck und sein Umkreis – Studien zur Augsburger Tafelmalerei und Zeichnung des frühen 16. Jahrhunderts. Dresden, 2006. ISBN 3-937672-41-9
  • Joachim Jacoby, Ger Luijten (u.a): The new Hollstein German engravings, etchings and woodcuts – 1400 – 1700. 10 Bde, Rotterdam, 1996–2003
  • Bartrum, Giulia, German Renaissance prints 1490-1550. British Museum Press 1995, ISBN 978-0714126043
  • Wegner, Wolfgang, "Beck, Leonhard" in: Neue Deutsche Biographie 1 (1953), S. 705-706 on line

Externí odkazyEditovat