Leonardo da Vinci (bitevní loď)
Leonardo da Vinci byla bitevní loď třídy Conte di Cavour italského královského námořnictva. Ve službě byla v letech 1914–1916. Dne 2. srpna 1916 byla kotvíc v Tarentu zničena vnitřním výbuchem.
 Leonardo da Vinci v Tarentu (pohlednice). | |
| Základní údaje | |
|---|---|
_crowned.svg){kind=small} | |
| Typ | bitevní loď, dreadnought |
| Třída | Conte di Cavour |
| Zahájení stavby | 18. července 1910 |
| Spuštěna na vodu | 14. října 1911 |
| Uvedena do služby | 17. května 1914 |
| Osud | Dne 2. srpna 1916 zničena vnitřním výbuchem. |
| Takticko-technická data | |
| Výtlak | 22 800 t |
| Délka | 175,5 m |
| Šířka | 28 m |
| Ponor | 8,4 m |
| Pohon | 4 turbínová soustrojí 4 lodní šrouby 22 080 kW |
| Rychlost | 22 uzlů |
| Dosah | 4800 nám. mil |
| Posádka | 994 |
| Pancíř | paluba 50 mm velitelská věž 305 mm boky 250 mm čela věží 250 mm |
| Výzbroj | 13× 305mm kanón (2×2, 3×3) 18× 120mm kanón (18×1) 20× 76mm kanón 3× torpédomet |
Stavba editovat
Plavidlo postavila italská loděnice Odero v Sestri Ponente. Kýl byl založen 18. července 1910 a na vodu bylo spuštěno 14. října 1911. Do služby bylo přijato 17. května 1914.
Konstrukce editovat
Konstrukce navazovala na předchozí třídu Dante Alighieri, ze které byl převzat pohonný systém a pancéřování. Hlavní výzbroj tvořilo třináct 305mm kanónů umístěných ve dvou dvoudělových a třech třídělových věžích. Osmnáct 120m kanónů sekundární ráže bylo umístěno v kasematech, lehkou výzbroj představovalo dvacet 76mm kanónů a lodě též nesly tři pevné torpédomety.[1]
Služba editovat
.jpg)
Bitevní loď Leonardo da Vinci byla uvedena do služby těsně před vypuknutím první světové války. Neúčastnila se však žádných významnějších akcí, protože italské námořnictvo se děsilo rakouských ponorek a neodvažovalo se se svými bitevními loděmi opouštět přístavy.
Dne 2. srpna 1916 se Leonardo da Vinci převrátila a potopila v přístavu Tarent poté, co explodoval její muniční sklad. Velení italského námořnictva obvinilo z jejího potopení rakousko-uherské sabotéry, nicméně možné je i to, že šlo o nehodu. V roce 1919 začaly práce na vyzvednutí vraku s původním úmyslem plavidlo opravit a vrátit do služby, ale nakonec byla loď z finančních důvodů v roce 1923 sešrotována.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. 28-029-88. S. 40.
Literatura editovat
- HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. 28-029-88. S. 337.