Leo von Klenze

	Leo Karl Leopold von Klenze
	Busta architekta v Mnichově.
Narození	29. února 1784 ; Bockenem u Hildesheimu
Úmrtí	27. ledna 1864 ; Mnichov
Místo pohřbení	Alter Südlicher Friedhof München (48°7′35″ s. š., 11°33′50″ v. d.)
Národnost	Němci
Povolání	architekt, malíř a spisovatel
Manžel(ka)	Felicitas Blangini-Klenze
Významná díla	Katedrála svatého Dinonýsia v Aténách; Socha Bavarie; Propylaea
Ocenění	Royal Gold Medal (1852); Maxmiliánův řád pro vědu a umění (1853); Čestný občan Mnichova (1862); Řád za zásluhy v oblasti umění a věd
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Leo von Klenze (Franz Karl Leopold von Klenze, 29. února 1784, Bockenem u Hildesheimu – 27. ledna 1864, Mnichov) byl německý klasicistní architekt, malíř a spisovatel. Byl dvorním architektem bavorského krále Ludvíka I. Po osvobození Řecka od Turků roku 1834 přišel do Athén, aby vypracoval plán jejich nové výstavby.

ProjektyEditovat

V Mnichově:
- Glyptotéka (1816–1830)
- Alte Pinakothek (1826–1836)
- Residence - Königsbau, Festsaalbau a Allerheiligen-Hofkirche (1826–1842)
- Monopteros Englischer Garten (1836)
- Propylaje (1846–1862)
- Ruhmeshalle (1850)
- Monopteros v parku Nymphenburského paláce
- Ludwigstraße
Tančírna v parku zámku Wilhelmshöhe, (Kassel) (1809–1810)
Zámek v městě Ismaning (1816) postavil pro nevlastního syna Napoleona, Eugène de Beauharnais, a jeho snoubenku.
Mramorový chrám Walhalla leží asi 10 km od Řezna u městečka Donaustauf. Byl postaven v 19. století za vlády krále Ludvíka I. Bavorského podle Parthenónu v Aténách. Byl stavěn od 18.10.1830 (položení základního kamene) do 18.10.1842 (slavnostní otevření). Uvnitř jsou vystaveny bysty významných osobností. Dnes obsahuje chrám 127 byst a 64 tabulí, z těchto 190 osob je 12 žen. Jedna z posledních je od 22. února 2003 bojovnice proti nacistickému režimu, Sophie Scholl.
Neues Schloss (Nový zámek) v Pappenheimu (1819–1820)
Náhrobek Josefa Dobrovského v Brně, návrh realizovala Salmova železárna v Blansku (1830)^[1]
Nová Ermitáž v Petrohradu, Rusko (1839–1852)
Katolický kostel Dionýsa v Areopagite v Athénách, Řecko (1853–1865)
Befreiungshalle v Kelheimu (1863)