Leo von Klenze
německý architekt, malíř a spisovatel
Leo von Klenze (Franz Karl Leopold von Klenze, 29. února 1784, Bockenem u Hildesheimu – 27. ledna 1864, Mnichov) byl německý klasicistní architekt, malíř a spisovatel. Byl dvorním architektem bavorského krále Ludvíka I. Po osvobození Řecka od Turků roku 1834 přišel do Athén, aby vypracoval plán jejich nové výstavby.
Leo Karl Leopold von Klenze | |
Busta architekta v Mnichově. | |
Narození |
29. února 1784 Bockenem u Hildesheimu |
---|---|
Úmrtí |
27. ledna 1864 Mnichov |
Místo pohřbení | Alter Südlicher Friedhof München (48°7′35″ s. š., 11°33′50″ v. d.) |
Národnost | Němci |
Povolání | architekt, malíř a spisovatel |
Manžel(ka) | Felicitas Blangini-Klenze |
Významná díla |
Katedrála svatého Dinonýsia v Aténách Socha Bavarie Propylaea |
Ocenění |
Royal Gold Medal (1852) Maxmiliánův řád pro vědu a umění (1853) Čestný občan Mnichova (1862) Řád za zásluhy v oblasti umění a věd |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
ProjektyEditovat
- V Mnichově:
- Glyptotéka (1816–1830)
- Alte Pinakothek (1826–1836)
- Residence - Königsbau, Festsaalbau a Allerheiligen-Hofkirche (1826–1842)
- Monopteros Englischer Garten (1836)
- Propylaje (1846–1862)
- Ruhmeshalle (1850)
- Monopteros v parku Nymphenburského paláce
- Ludwigstraße
- Tančírna v parku zámku Wilhelmshöhe, (Kassel) (1809–1810)
- Zámek v městě Ismaning (1816) postavil pro nevlastního syna Napoleona, Eugène de Beauharnais, a jeho snoubenku.
- Mramorový chrám Walhalla leží asi 10 km od Řezna u městečka Donaustauf. Byl postaven v 19. století za vlády krále Ludvíka I. Bavorského podle Parthenónu v Aténách. Byl stavěn od 18.10.1830 (položení základního kamene) do 18.10.1842 (slavnostní otevření). Uvnitř jsou vystaveny bysty významných osobností. Dnes obsahuje chrám 127 byst a 64 tabulí, z těchto 190 osob je 12 žen. Jedna z posledních je od 22. února 2003 bojovnice proti nacistickému režimu, Sophie Scholl.
- Neues Schloss (Nový zámek) v Pappenheimu (1819–1820)
- Náhrobek Josefa Dobrovského v Brně, návrh realizovala Salmova železárna v Blansku (1830)[1]
- Nová Ermitáž v Petrohradu, Rusko (1839–1852)
- Katolický kostel Dionýsa v Areopagite v Athénách, Řecko (1853–1865)
- Befreiungshalle v Kelheimu (1863)
ReferenceEditovat
- ↑ Jitka Sedlářová, Hugo Franz Salm. NPÚ Kroměříž 2016, s. 120-123
Externí odkazyEditovat
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Leo von Klenze na Wikimedia Commons
- Galerie Leo von Klenze na Wikimedia Commons
- Klasicismus
- Pinakotéka
Autoritní data: AUT: xx0197963 | GND: 118563211 | ISNI: 0000 0000 8131 6912 | LCCN: n81063500 | ULAN: 500115569 | VIAF: 52481510 | WorldcatID: lccn-n81063500