Otevřít hlavní menu
O infrařádu poloopic pojednává článek Lemuři.

Lemurové (lemures) či larvové (larvae) jsou v římském náboženství nepokojní či zlovolní mrtví, forma revenantů. V některých případech byly škodící zemřelí označováni pouze jako larvové, zatímco lemurové označovali mrtvé obecně, čímž splývali s manes. Dobrotiví zemřelí byli nazýváni larové a penáti.[1]

Lemury se stávali především z lidí kteří byli zavražděni či popraveni nebo neodešli do podsvětí kvůli příkořím která v životě zažili nebo zemřeli příliš mladí. Ve světě živých poté bloudili, škodili a přinášeli neštěstí a šílenství, zejména svým příbuzným. Na usmíření a odvrácení lemurů se konal 9., 11. a 13. května svátek lemurií. Protože se v tento měsíc tyto bytosti objevovaly mezi živými byl považován květen za nešťastný a nevhododný například pro svatbu.[2]

Z latinského lemures je odvozeno označení skupiny druhů poloopic zvaných lemuři, zatímco z larva ve významu „maska“ je odvozeno označení larva pro stádium vývoje některých živočichů.


ReferenceEditovat

  1. NEŠKUDLA, Bořek. Encyklopedie bohů a mýtů starověkého Říma a Apeninského poloostrova. Praha: Libri, 2004. ISBN 80-7277-264-3. S. 115. 
  2. NEŠKUDLA, Bořek. Encyklopedie bohů a mýtů starověkého Říma a Apeninského poloostrova. Praha: Libri, 2004. ISBN 80-7277-264-3. S. 114.