Lasicovití

Lasicovití (resp. kunovití, věd. Mustelidae) je čeleď šelem. Zahrnuje drobné štíhlé a hbité šelmičky, jako je lasice kolčava, i poměrně velké a mohutné šelmy, jako jsou jezevec a rosomák.

Jak číst taxoboxLasicovití
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádšelmy (Carnivora)
Čeleďlasicovití (Mustelidae)
G. Fischer de Waldheim, 1817
Sesterská skupina
medvídkovití (Procyonidae)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

AnatomieEditovat

Jednotlivé druhy se značně liší velikostí a chováním. Jsou to malé až středně velké šelmy s krátkýma nohama, protáhlým tělem a mimořádně ohebnou páteří. S výjimkou vydry mořské mají všichni lasicovití pachové žlázy v okolí řitního otvoru. Nemají zatažitelné drápy. Rozlišují se druhy našlapující celou plochou chodidla (ploskochodci) a druhy, které našlapují pouze polovinou chodidla (poloploskochodci).[1] Například kuny našlapují jen na prsty, aby byla jejich chůze co nejtišší.[zdroj?]

EvoluceEditovat

Příbuzní lasicovitých se objevili již asi před 40 miliony let. Společný předek moderních lasicovitých se objevil asi před 18 miliony let. Největší zástupci lasicovitých žili v období raného pliocénu (asi před 5 miliony let) na území jižní Afriky. Největší druhy dosahovaly pravděpodobně hmotnosti až kolem 200 kilogramů.[2]

ČleněníEditovat

Čeleď zahrnuje 56 druhů patřících do 22 rodů. Moderní členění čeledi Mustelidae uvádí Lariviére, S. & Jennings, A. P. (2009):

Mustelidae 

 Lutrinae (Amblonyx, Aonyx, Enhydra, Lontra, Lutra, Lutrogale, Pteronura, vydry)

 Mustelinae (Mustela, lasice, tchoři, norci, kolonok, Neovison, norek americký)

 Galictinae (Galictis, grizon, Vormela, tchořík, Ictonyx, zorila, Poecilogale, zorila)

 Helictidinae (Melogale, jezevci)

 Martinae (Martes, kuny, Eira, hyrare, Gulo, rosomák sibiřský)

 Melinea (Arctonyx, jezevec bělohrdlý, Meles, jezevec lesní)

 Mellivorinae (Mellivora, medojed kapský)

 Taxideinae (Taxidea, jezevec americký)

 
Fretka domácí.


Starší klasické členění uvádělo 5 podčeledí:

  • Lutrinae, vydry
  • Melinae, jezevci
  • Taxidiinae, jezevec americký
  • Mellivorinae, medojed
  • Mustelinae, kuny, lasice, soboli

Do čeledi se také někdy řadí skunkové (jako podčeleď Mephitinae), někdy[kdy?] jsou však uváděni jako samostatná čeleď (Mephitidae). Vyřazení skunků z lasicovitých je podporováno zejména studiem DNA.[zdroj?] Navíc se zdá, že někteří z jezevců ve skutečnosti patří spíše ke skunkům a vůbec tak nejsou lasicovitými šelmami.[zdroj?]

V českých zemíchEditovat

V Česku je největší lasicovitou šelmou jezevec lesní, nejmenší je lasice kolčava. Mezi tamější lasicovité šelmy patří i tchoř tmavý a fretka, jeho zdomácnělá forma. K životu ve vodě je z českých lasicovitých šelem nejlépe uzpůsobena vydra říční. Na některých lokalitách v Čechách a na jižní Moravě lze nalézt zdivočelé populace norků amerických, kteří unikli z farem kožešinových zvířat.[1] V dnešní žije na území České republiky devět druhů z čeledi lasicovití (z toho jeden nepůvodní).[zdroj?]

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mustelidae na anglické Wikipedii.

  1. a b KOŘÍNEK, Milan. Mustelidae (lasicovití). www.biolib.cz [online]. BioLib: Biological library [cit. 2021-04-01]. Dostupné online. 
  2. https://www.news.uct.ac.za/article/-2020-06-01-when-giant-mustelids-roamed-south-africa

LiteraturaEditovat

  • Lariviére, S. & Jennings, A. P. (2009). Family Mustelidae (Weasels and Relatives). In: Wilson, D. E., Mittermeier, R. A., (Hrsg.). Handbook of the Mammals of the World. Volume 1: Carnivores. Lynx Edicions, 2009. ISBN 978-84-96553-49-1

Externí odkazyEditovat