Otevřít hlavní menu

Lanová dráha Větruše je kabinová visutá lanová dráha v Ústí nad Labem na kopec Větruše, s horní stanicí poblíž stejnojmenného zámečku. Byla postavena i zprovozněna v roce 2010, jejím provozovatelem je Dopravní podnik města Ústí nad Labem a. s. Jedná se o nejdelší visutou lanovou dráhu v Česku bez samostatně stojících podpěr.[1] Smluvními přepravními podmínkami patří k systému MHD, tarifně je však samostatná. V linkovém jízdním řádu pro rok 2013 zveřejněném v IDOSu je označena jako linka číslo 595901.[2]

Lanová dráha Větruše
Pohled z Erbenovy vyhlídky
Umístění
Místo Ústí nad Labem, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Parametry
Typ lanovky osobní visutá dvoulanová dráha kyvadlového systému s pevným uchycením 15místných kabin (KL-15)
Umístění pohonu horní stanice
Systém napínání hydraulický v horní stanici
Přepravní kapacita 390 os./hod
Šikmá délka 330 m
Dolní stanice OC Forum 156 m n. m.
Horní stanice Větruše 206 m n. m.
Převýšení 50 m
Maximální rychlost 5,0 m/s
Čas jízdy 1,8 min
Výrobce Švýcarsko Bartholet Maschinenbau
Rakousko Carvatech (kabiny)
Vlastník Ústí nad Labem
Provozovatel Dopravní podnik města Ústí nad Labem a. s.
V provozu od 2010
Odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

 
Pohled z kabiny na centrum města

Po roce 2000 se uvažovalo o výstavbě lanové dráhy v areálu ústecké zoo.

Po opravě zámečku Větruše v roce 2005 bylo rozhodnuto o vybudování lanové dráhy právě sem. V prvním čtvrtletí 2007 byla dokončena dokumentace pro územní rozhodnutí, roku 2008 bylo vydáno územní rozhodnutí. Proti němu se však odvolali někteří občané, nad jejichž pozemky měla lanovka vést, a krajský úřad rozhodnutí zrušil. Po složitých vyjednáváních nakonec město původní návrh stáhlo. Druhý projekt, s odlišným trasováním, zcela bez podpěr a s dolní stanicí v budovaném obchodním centru Forum, vypracoval do ledna 2009 brněnský Atelier Chlup, v únoru 2009 bylo vydáno územní rozhodnutí. Odvolání majitele jednoho z pozemků krajský úřad zamítl, čímž územní rozhodnutí nabylo 20. května 2009 právní moci. V červenci 2009 zažádalo město o dotaci z fondu Evropské unie Regionální operační program Severozápad. Bylo vypsáno výběrové řízení na výstavbu dráhy, nejnižší nabídka (105 mil. Kč) však byla výrazně vyšší než spočtená plánovaná částka 79 mil. Kč, a proto bylo výběrové řízení zrušeno. Byla podána dvě odvolání proti stavebnímu povolení od Drážního úřadu, ta ale v prosinci 2009 ministerstvo dopravy zamítlo. Dne 8. ledna 2010 bylo vypsáno druhé výběrové řízení, do nějž se přihlásilo 7 firem a které vyhrála společnost Viamont DSP s cenou přibližně 66 mil. Kč včetně DPH.[3] Celkové náklady však dosáhly původní hodnoty 79,1 mil. Kč (mluvčí ROP Severozápad uvedla 81 milionů Kč[4]), přičemž dotace z evropského programu činila 61,5 mil. Kč, takže město za výstavbu lanové dráhy zaplatilo přibližně pouze 17,6 mil Kč.[5] Samotnou technologii lanové dráhy vyrobila švýcarská společnost Bartholet Maschinenbau AG, kabiny pochází od rakouského výrobce Carvatech Karosserie- und Kabinenbau GmbH, českým subdodavatelem technologie jako celku je chrudimská firma Michálek.[3]

V roce 2009 bylo vybudováno a otevřeno obchodní centrum Forum, v rámci nějž vznikla i kruhová věž pro spodní stanici dráhy. Stavba samotné lanovky byla zahájena 26. března 2010 formou inženýrsko-geologického a korozního průzkumu. Od června 2010 probíhala výstavba horní stanice poblíž zámečku Větruše,[3] v průběhu září toho roku byla namontována technologie lanovky a zavěšeno nosné i tažné lano, v říjnu dorazily do Ústí obě kabiny a 22. října 2010 se uskutečnila jedna z prvních zkušebních jízd. Ve dnech 26. a 27. října proběhla zatěžkávací zkouška pomocí sudů piva Zlatopramen.[6][7] Slavnostní zahájení zkušebního provozu se uskutečnilo 7. prosince 2010 ve 13 hodin.[8]

PopisEditovat

 
Pohled z dolní stanice směrem k Větruši
 
Kabina č. 2 v horní stanici

Lanovka má dvě stanice, dolní OC Forum (ve věži stejnojmenného obchodního centra) a horní Větruše, přičemž obě jsou bezbariérově přístupné.[9] Dráha překračuje ulice Malou hradební a U Trati, železniční spojku mezi stanicemi Ústí nad Labem západ a Ústí nad Labem hlavní nádraží, řeku Bílinu, ulici Žižkovu (silnici II/603, E442), východní zhlaví a rozplet železniční stanice Ústí nad Labem západ a ulici Na Větruši.[10][11]

Šikmá (skutečná) délka lanové dráhy činí 330 m, vodorovná délka 327 m, převýšení je 50 metrů. Na lanovce jsou v kyvadlovém provozu dvě kabiny pro maximálně 10 sedících a 5 stojících cestujících, doba jízdy je 1,8 min a přepravní kapacita jedním směrem 390 osob za hodinu. V horní stanici je dále uschován záchranný koš pro devět osob. Maximální dopravní rychlost činí 5 m/s. Průměr pozinkovaného tažného lana je 20 mm, nosné lano má průměr 36 mm. Na dráze se nenachází žádná mezilehlá podpěra, horní podpěra je integrována do horní stanice. Hlavní (dva elektromotory, každý o výkonu 37,5 kW) i nouzový (dieselagregát o výkonu 12,5 kW) pohon je umístěn v horní stanici, stejně jako hydraulický systém napínání tažného lana.[12]

ProvozEditovat

 
Jízdní řád v dolní stanici

Provozovatelem lanové dráhy na Větruši je Dopravní podnik města Ústí nad Labem. Lanovka má být v provozu celoročně a denně od 8 do 22 hodin,[1][8] z důvodu pravidelné údržby nejezdí každé první pondělí v měsíci.[9] Ve zkušebním provozu má po celou provozní dobu jednotný interval 15 minut.[1][9] Na lanovce neplatí předplatní ani jiné jízdenky ze sítě MHD, ale pouze speciální jízdenky na lanovku. Jízdné pro osoby od 6 let činilo po zahájení provozu 15 Kč, děti do 6 let a držitelé průkazů ZTP mají dopravu zdarma.[8] Na lanovce platí smluvní přepravní podmínky MHD Ústí nad Labem.[9] Náčelníkem lanové dráhy je Václav Müller.[1][13]

Do zkušebního provozu s cestujícími byla lanová dráha na Větruši slavnostně uvedena 7. prosince 2010. První den provozu s cestujícími byl komplikován tím, že po hodině a půl provozu ji zabezpečovací systém vypnul kvůli poklesu tlaku hydrauliky napínání lana pod 92 %. Po tři čtvrtě hodině byl provoz obnoven.[1]

Na rok 2011 město plánovalo lanovku dotovat částkou 4,8 milionu Kč.[1]

Za prvních 11 měsíců svého provozu (do 31. října 2011) přepravila lanovka celkem 296 964 cestujících při 25 012 jízdách.[13]

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f Ústí spustilo lanovku. Po hodině se porouchala a lidé museli autobusem, iDnes.cz, 7. 12. 2010, Lucie Chlebná, alh (Aleš Horáček)
  2. 595901 Lanová dráha Větruše (OC Forum - Větruše), jízdní řád, platí od 9. 12. 2012 do 14. 12. 2013
  3. a b c HINČICA, Libor. Lanová dráha v Ústí nad Labem. Československý dopravák. 2010, roč. IX., čís. 3, s. 16–23. 
  4. Lanovka na Větruši začíná v Ústí nad Labem v centru města, Český rozhlas, 11. 12. 2010, Zdeňka Kuchyňová
  5. Lanová dráha na Větruši [online]. Usti-nl.cz [cit. 2010-12-30]. Dostupné online. 
  6. OBRAZEM: První pasažéři se lanovkou na Větruši svezou počátkem prosince, iDnes.cz, 27. 10. 2010
  7. Kabinová lanovka Ústí nad Labem - Větruše [online]. Lanove-drahy.cz [cit. 2010-12-28]. Dostupné online. 
  8. a b c Lanová dráha, aktualita na úvodní stránce webu Dopravní podnik města Ústí nad Labem a. s., datována 26. listopadu 2010, přístup na stránku 7. prosince 2010
  9. a b c d Lanová dráha Větruše, jízdní řád platný od 7. 12. 2010. www.dpmul.cz [online]. [cit. 2011-02-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-06. 
  10. mapy.cz
  11. Po zemi to nešlo, montážní lana na kopec nad Ústím vynesl vrtulník, idnes.cz, 21. 9. 2010, oks (Ondřej Kůs)
  12. POTĚŠIL, Tomáš. Nová lanová dráha na Větruši v Ústí nad Labem. Městská doprava. 2010, čís. 4, s. 11–15. 
  13. a b Lanovka na Větruši slaví první narozeniny. Emhádéčko [online]. 2011-12-8 [cit. 2012-1-28]. Čís. 4, s. 4. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat