Ladislav Tost
Ladislav Tost vlastní jménem László Tost (1875, Zborov, okres Bardejov – 5. ledna 1945, Košice) byl kresťansko-socialistický politik, později v letech 1938 až 1939 starosta Košic.[1] Tři měsíce před koncem druhé světové války byl zabit příslušníky totalitní nacistické antisemitské Strany Šípových křížů za pomoc židovskému obyvatelstvu.[1]
| Ladislav Tost | |
|---|---|
 László Tost před rokem 1945 | |
| Rodné jméno | László Tost |
| Narození | 1875 Zborov, okres Bardejov |
| Úmrtí | 5. ledna 1945 Košice |
| Příčina úmrtí | vícenásobné postřelení střelnou zbraní |
| Bydliště | Košice |
| Vzdělání | střední škola + vyšší hospodářská škola |
| Alma mater | Vyšší hospodářská škola (Gazdasági Tanintézet) v Košicích |
| Povolání | finanční tajemník |
| Aktivní roky | 1908 až 1944 |
| Zaměstnavatel | Finanční ředitelství v Košicích |
| Domovské město | Košice |
| Politická strana | Křesťansko–socialistická strana |
| Choť | Mária Tost (rozená Horváth) |
| Děti | syn: Gula Tost |
| Rodiče | otec: Károly Tost |
| Příbuzní | bratr: Barnabáš Tost |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Rodinný původ editovat
Lászlo Tost se narodil na Slovensku ve Zborove v okrese Bardejov v roce 1875 do významné košické rodiny Tostů.[1] Rodina byla německého původu, na území Uherska přišla během 18. století, otec Károly Tost vykonával funkci správce panství ve Zborove a v roce 1890 získal šlechtický titul.[1] Lászlo Tost byl jeho starší syn.[1]
Studia a začátek kariéry v Košicích editovat
Po absolvování střední školy v Košicích začal Lászlo Tost studovat na Vyšší hospodářské škole (Gazdasági Tanintézet, od roku 1906 Akademie), která byla zřízena v roce 1875 jako první zemědělská škola na území dnešního Slovenska.[1] Po dostudování se v roce 1902 oženil s Máriou Horváth, která pocházela z movité zemplínské šlechtické rodiny.[1] Novomanželé se usadili v Duplíně (okres Stropkov).[1] Tady se jim narodily tři děti.[1] V roce 1908 se Lászlo Tost vrátil do Košic, protože tam byl jmenován do úřednické funkce na Finančním ředitelství.[1] Tuto funkci vykonával až do svého odchodu do starobního důchodu.[1]
Tostův palác v Košicích editovat
Po nástupu na košické Finanční ředitelství (do funkce finančního tajemníka) našel Lászlo Tost vhodný pozemek pro vybudování reprezentativní rodinné budovy v ulici Rákóczi körút (Rákócziho okružná) – dnes Moyzesova.[1][pozn. 1] Ulice byla v té době postupně zastavována novými objekty.[1] V roce 1912 si v této ulici nechal vystavět rodinný dům palácového typu.[1] Objekt disponoval 15 byty a rodina Tostů část prostor svého sídla pronajímala.[1] Tuto dodnes stojící a jednu z nejkrásnějších staveb v Moyzesově ulici projektoval maďarský architekt Dénes György (žák Károlya Kósa).[1][pozn. 2][pozn. 3]
Začátek politické kariéry editovat
Do Křesťansko–socialistické strany vstoupil Lászlo Tost v roce 1925, kde působil i jeho bratr – košický farář Barnabás Tost.[1][pozn. 4] V roce 1928 byl Lászlo Tost ve straně pověřen funkcí pokladníka.[1] V roce 1932 se stal členem městského zastupitelstva v Košicích (náměstkem starosty) a tuto funkci zastával až do roku 1938, kdy byl jmenován samotným starostou Košic.[1]
Starostou Košic editovat
Dne 2. listopadu 1938 bylo ve vídeňském Belvederu ukončeno arbitrážní jednání o maďarsko-československé hranici. Jednalo se o tzv. první vídeňskou arbitráž, ve které Maďarské království získalo jižní Slovensko. V rámci tohoto území se nalézaly i Košice do nichž dne 11. listopadu 1938 slavnostně za vojenské podpory vstoupil maďarský viceadmirál a po roce 1920 zvolený regent Maďarského království Miklós Horthy de Nagybánya.[1]
A byl to právě László Tost, kdo z titulu své funkce starosty Košic tohoto činovníka musel přivítat.[1] V květnu 1939 údajně na vlastní žádost z funkce starosty Košic Lászlo Tost odstoupil, ale zůstal i nadále aktivní v politickém světě, neboť až do roku 1944 byl členem Horní sněmovny maďarského parlamentu.[1]
Druhá světová válka editovat
Prakticky až do roku 1941 dokázalo Maďarsko udržovat zdání neutrality, teprve pak se připojilo k německým vojenským akcím druhé světové války.
Během deportace Židů v květnu roku 1944 Lászlo Tost pomáhal židovskému obyvatelstvu.[1] Pobočníkem Miklósa Horthyho byl Tostův starší syn Gula Tost, jenž se jako Horthyho důvěrník podílel na přípravě neúspěšného pokusu o vyvázání Maďarska z vojenských operací druhé světové války.[1]
Když se začala blížit definitivní porážka Německa, zahájil Horthy v polovině října 1944 jednání se Sovětským svazem. Nacisté reagovali tím, že nejprve Maďarsko okupovali (Operace Margarethe) a nakonec zajali i Horthyho a do čela tzv. vlády národní jednoty postavili vůdce maďarských fašistů Ference Szálasiho (Operace Panzerfaust).[5]
Poté, co v Maďarsku převzala moc fašistická Strany Šípových křížů (v Košicích byli její členové označováni jako „nyilašovci“), spáchal Gula Tost sebevraždu.[1]
Nyilášovci editovat
Na základě často vykonstruovaných obvinění či jen na podkladě zjevného nesouhlasu s novým režimem zahájili nyilašovci v Košicích hromadné popravy odpůrců, jejich pronásledování a krutý teror ostatních „nepohodlných“ obyvatel.[1] S přibližující se Rudou armádou k Budapešti se v lednu 1945 stupňovala i agresivita nyilašovců.[1] Ve večerních hodinách dne 4. ledna 1945 odvlekla dvojice nyilašovců László Tosta do Čermeľského údolí.[1] Tady jej posřelili sedmi projektily – údajně jedna každá kulka za každého Žida, jemuž pomohl.[1] V ranních hodinách 5. ledna 1945 našel postřeleného Lászlo Tosta v údolí lesník, ale krátce po jeho převozu do nemocnice Lászlo Tost svým střelným zraněním podlehl.[1]
Závěr editovat
Rodinný dům Tostů nacházející se v dnešní Moyzesově ulici číslo 16 byl po druhé světové válce zkonfiskován státem.[1] Jeho manželka byla v červnu roku 1947 přesídlena do Maďarska.[1][pozn. 5]
Odkazy editovat
Poznámky editovat
- ↑ Rákócziho okružní (Rákóczi körút) ulice v Košicích byla pojmenována podle Františka Rákócziho II. V roce 1945 byla přejmenována na Moyzesova okružná, od 70. let 20. století pak nese název Moyzesova ulice podle slovenského katolického duchovního (biskupa) Štefana Moyzesa.[2]
- ↑ Károly Kós (1883–1977) – maďarský architekt, spisovatel, politik, ilustrátor a etnolog žijící v Rakousko-Uhersku (Sedmihradsko).
- ↑ Důstojník duchovní služby polní kurát Msgre. Jaroslav Janák bydlel v Košicích nejprve několik týdnů v přiděleném bytě v Rákócziho okružné ulici v domě finančního tajemníka Ladislava Tosta.[3] Paradoxně právě v tomto „honosném“ domě byl Janák neznámým pachatelem okraden o téměř veškerý svůj majetek, jenž měl momentálně u sebe.[3] Po této události Janák po dobu několika týdnů pobýval v Kadetské ulici, aby se nakonec přestěhoval 25. března 1920 od malého domku na Bethlenově okružní číslo 17.[3]
- ↑ Monsignore Barnabáš Tost (1918–1938) – košický farář, kapitulní vikář a veřejný činitel.[4]
- ↑ Životopisem Lászlo Tosta se zabývá historička Veronika Szeghy-Gayer, PhD., působící v Centru společenských a psychologických věd Slovenské akademie věd ve Společenskovědním ústavu.[6] Předmětem jejího odborného vědeckého zájmu jsou sociální dějiny, politické elity na Slovensku do roku 1945, maďarská menšina na Slovensku 1918–1948 a židovské komunity na území Slovenska do roku 1945.[6]
Reference editovat
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af HISTORICKE. Smutný príbeh niekdajšieho košického mešťanostu [online]. web: Košice online sk [cit. 2021-09-13]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Katalóg ulíc [online]. web: Košice sk [cit. 2021-09-20]. Rákoczi körút, nyní Moyzesova ulica na Starém Meste. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ a b c LAŇKA, Mgr. et Mgr. Jiří Ignác. Vojenská duchovní služba v československé armádě v letech 1918–1939 se zvláštním přihlédnutím k římskokatolické církvi. České Budějovice, 2017 [cit. 2021-09-07]. 284 s. Disertační práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích; Teologická fakulta; Katedra teologických věd. Vedoucí práce prof. ThLic. PaedDr. Martin Weis, Th.D.. s. 189 až 217 (kapitola: 6. Životní příběh generála Jaroslava Janáka). Generál duchovní Msgre. Jaroslav Janák (přednosta 1946–1949); Portrétní foto: Příloha číslo 9; strana 260. Dostupné online.
- ↑ Barnabáš Tost (* 23. novembra 1876, Zborov, okr. Bardejov – † 15. júla 1951, Hejcze, Maďarsko) [online]. web: Knihy Dominikáni sk. Dostupné online. (slovenština)
- ↑ HERTL, David. Maďarský nacistický diktátor Szálasi skončil po válce na oprátce. Plus [online]. Český rozhlas, 2021-03-11 [cit. 2021-05-10]. Dostupné online.
- ↑ a b Veronika Szeghy-Gayer, PhD. (vědecká pracovnice) [online]. web: Slovenská akademie věd [cit. 2021-09-29]. Dostupné online.