Ladislav I. Neapolský

král neapolský
(přesměrováno z Ladislav Neapolský)

Ladislav I. Neapolský (italsky: Ladislao, maďarsky: László; červenec 13766. srpna 1414) byl od roku 1386 neapolským králem, chorvatsko-uherským vzdorokrálem, titulárním králem Jeruzaléma a od roku 1406 také knížetem Taranta.

Ladislav I. Neapolský
Neapolský král
Portrét
Doba vlády24. února 13866. srpna 1414
Korunovace29. května 1390
Narození15. února 1377
Neapol
Úmrtí6. srpna 1414
Neapol
PohřbenKostel San Giovanni a Carbonara v Neapoli
PředchůdceKarel III.
NástupceJohana II.
ManželkyKonstancie z Clermontu
Marie z Lusignanu
Marie z Enghienu
RodAnjou-Durazzo
OtecKarel III. Neapolský
MatkaMarkéta z Durazza
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Počátek vlády editovat

Narodil se jako jediný syn krále Karla III. Neapolského, který krátce působil jako uherský král a při bojích o uherskou korunu byl roku 1386 pravděpodobně zavražděn. Za tehdy devítiletého Ladislava převzala vládu jeho matka Markéta z Durazza. V letech 13901399 museli bojovat se vzdáleným příbuzným Ludvíkem II. Anjou, který si činil nároky na neapolský trůn z titulu historických dědičných vazeb.

Upevňování moci editovat

 
Ladislavův náhrobek v kostele San Giovanni a Carbonara v Neapoli

Ladislav se v průběhu let vypracoval v obratného politika a válečníka. Dokázal využít tehdejšího bezvládí v rozdrobené Itálii pro rozšíření a upevnění své moci. Po vzoru svého otce se pokoušel ovládnout území současného Maďarska a Chorvatska, v roce 1403 se v Zadaru prohlásil za krále uherského a chorvatského. Tímto ale proti sobě popudil tehdejšího římského a uherského krále Zikmunda Lucemburského, který si vzal za manželku Marii Uherskou a tím také nárokoval uherskou korunu. Proti mocnému Zikmundovi se Ladislav nemohl úspěšně prosadit. Své právní nároky na území Dalmácie prodal v roce 1409 Benátkám za částku sto tisíc dukátů.

Boj o papeže editovat

Ladislav též výrazně zasahoval do evropských rozbrojů v katolické církvi známé jako papežské schizma. Povedlo se mu ovládnout sídlo východního papeže Řím. Papeže Inocenta VII. v letech 1404–1406 de facto ovládal, podporoval i jeho nástupce Řehoře XII. V roce 1410 odmítl uznat volbu kardinála Baldassara Cossy za papeže Jana XXIII. a trval na původním Řehoři XII. Proto Jan XXIII. proti němu vyhlásil v roce 1412 křížovou výpravu, ale neuspěl.

Úmrtí editovat

Zemřel náhle v srpnu 1414 uprostřed bojů v jižní Evropě. Ladislav byl třikrát ženatý, ale vzhledem k tomu, že neměl žádného legitimního potomka, převzala neapolskou korunu jeho sestra Johana II. Neapolská.

Vývod z předků editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ladislaus (Neapel) na německé Wikipedii.

Externí odkazy editovat