Otevřít hlavní menu
Labarum

Labarum byla císařská korouhev,[1] původně hlavní vojenská standarta římské armády zavedená za vlády římského císaře Konstantina.

Obsah

HistorieEditovat

Podle tehdejšího historika a teologa Lactantia nechal Konstantin svým vojákům před bitvou u Milvijského mostu v roce 312 vymalovat na jejich štíty Kristův monogram. Historik Eusebios z Kaisareie ve svém spise Vita Constantini napsaném 25 let po bitvě míní, že císař toto znamení použil již na hlavní vojenské vlajce, což může být omyl. Pravděpodobně se labarum objevilo a začalo používat později, až během vojenského sporu Konstantina s císařem Liciniem (Bitva u Adrianopole roku 324).

Název polního znamení nepochází z latiny ani řečtiny, ale jeho původ je nejspíše keltský nebo galský.

Podoba a významEditovat

Labarum tvořilo dlouhé pozlacené kopí s příčným břevnem, z něhož visel čtvercový purpurový závoj ze sukna, protkaný zlatem a posetý drahokamy.[1] Na kopí byly připevněny portréty císaře a jeho dvou nejstarších synů (kteří se dle církevních historiků narodili po roce 312). Na špici byl Kristův monogram (řecké Χ (chí) a Ρ () jako CHRistos (ΧΡΙΣΤΟΣ nebo Χριστός) obklopený vavřínovým věncem.

Labarum nemělo taktický význam, nýbrž bylo znamením vítězství[1] a symbolizovalo náboženské pozadí císařské vlády v pozdním starověku. K jeho ochraně byla ustavena vlastní čestná stráž o síle 50 mužů.[1]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Labarum na německé Wikipedii.

  1. a b c d CLAUSS, Manfred. Konstantin Veliký. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2005. 144 s. (Velké postavy světových dějin; sv. 3). ISBN 80-7021-734-0. S. 54. 

LiteraturaEditovat

  • EGGER, Rudolf. Das Labarum: die Kaiserstandarte der Spätantike: vorgelegt in der Sitzung am 3. Februar 1960. Wien: in Kommission bei Rudolf M. Rohrer, 1960. 26 s. Österreichische Akademie der Wissenschaften. Philosophisch-Historische Klasse. Sitzungsberichte; 234. Band, 1. Abhandlung.

Externí odkazyEditovat