LCCP (chlazení a klimatizace)

index charakterizující, jaký dopad na globální klima může mít určitý výrobek během své životnosti[

LCCP (anglicky Life Cycle Climate Performance) je index charakterizující, jaký dopad na globální klima může mít určitý výrobek během své životnosti[1]. Koncept LCCP se používá v oblasti chlazení a klimatizace a výrobkem jsou zde proto míněna jakákoliv zařízení stacionární i transportní, která obsahují chladivo (chladicí zařízení, klimatizační jednotky, tepelná čerpadla).

LCCP je výsledkem postupného vývoje názorů na potenciální ovlivňování životního prostředí v důsledku provozu chladicích systémů. Po roce 1980 se odborníci zabývali hlavně ochranou ozonové vrstvy v souvislosti s úniky halogenovaných uhlovodíků do atmosféry. Chemické látky se z tohoto hlediska charakterizovaly pomocí ODP (Ozone Depletion Potential). O něco později se začíná prosazovat hypotéza o významném vlivu člověka na změny globálního klimatu. Jednotlivé skleníkové plyny se charakterizují s použitím různých koeficientů jako PGO (Potenciál globálního oteplování), HGWP (Halocarbon Global Warming Potential), TEWI (Total Equivalent Warming Impact), LCWI (Life Cycle Warming Impact), až se v roce 1999 zavedl parametr LCCP[2].

Jednotlivé složky LCCP

Při pokusech o výpočet LCCP se emise do atmosféry dělí v zásadě na dvě skupiny: emise přímé a nepřímé. Takové dělení bylo známé už z předchozího parametru TEWI:

Význam použitých symbolů je na konci tohoto textu. První člen odpovídá přímým emisím a druhý člen , při výpočtu TEWI převažující a tedy mnohem významnější, odpovídá emisím nepřímým.

Index LCCP má však ambice vyšší, a to zejména ve svém druhém členu popisujícím nepřímé emise. Zatímco TEWI hodnotí vybrané zařízení pouze po dobu jeho aktivní životnosti, o LCCP se říká, že z hlediska vlivu na životní prostředí charakterizuje daný výrobek „od kolébky až do hrobu“[1]. Ve skutečnosti však LCCP jde ještě dál, totiž „před kolébku a za hrob“, protože zahrnuje i emise CO2 související s výrobou materiálů, komponent a chladiv pro následnou výrobu chladicího zařízení, jakož i emise CO2 související s recyklací materiálů včetně použitého chladiva po skončení jeho životnosti. Obecný výraz pro výpočet LCCP lze vyjádřit např. takto[1] [3]:

LCCP [kg] vyjadřuje ekvivalentní množství CO2, tedy takové množství CO2, které by v atmosféře mělo podobný efekt, jako všechny skleníkové plyny vyprodukované během života daného zařízení.

Hlavní potíž při výpočtech hodnot LCCP pro různá zařízení spočívá v tom, že do výpočtu vstupují desítky parametrů, které lze mnohdy odhadovat pouze s velkou mírou nejistoty. Demonstrovat to lze např. na parametru , který se mění od oblasti k oblasti (např. od 0 do 0,8 kg/kWh v závislosti na způsobu výroby elektrické energie). Přenosové soustavy různých regionů jsou dnes navíc propojeny, což dále komplikuje snahu o kvalifikovaný odhad . Používají se proto zprůměrované hodnoty, např. pro Evropskou unii se jako průměr uvádí kg/kWh, za celosvětový průměr se považuje hodnota kg/kWh[1] a pro některé regiony USA se uvádějí hodnoty ještě o něco vyšší[3].

V literatuře[1] existují odhady středních hodnot i pro ostatní parametry vstupující do výpočtu LCCP a lze tam najít i přehled různých programů (LCCP Tools) usnadňujících poměrně komplikované výpočty LCCP.

Použité symboly editovat

  [kg/kg] hodnota potenciálu globálního oteplování příslušného chladiva vyjádřená ekvivalentním množstvím CO2

  [kg/kg] hodnota potenciálu globálního oteplování rozpadových produktů použitého chladiva vyjádřená ekvivalentním množstvím CO2

  [kg/r] roční únik chladiva ze zařízení

  [kg] jednorázový únik chladiva ze zařízení na konci jeho životnosti

  [kg] celková hmotnost chladiva uniklého do atmosféry

  [r] doba života zařízení

  [kg/kWh] množství CO2 uniklého do atmosféry při výrobě jednotky elektrické energie

  [kWh/r] roční spotřeba elektrické energie pro provoz zařízení

  [kg/kg] ekvivalent CO2 uniklý do atmosféry na 1 kg výroby i-tého materiálu použitého pro konstrukci zařízení

  [kg] hmotnost i-tého materiálu použitého v zařízení

  [kg/kg] ekvivalent CO2 uniklý do atmosféry na 1 kg recyklace i-tého materiálu zpracovaného po ukončení života zařízení

  [kg] hmotnost i-tého materiálu recyklovaného po ukončení života zařízení

Reference editovat

  1. a b c d e HWANG, Y. Harmonization of Life Cycle Climate Performance methodology, 32nd Informatory Note on refrigeration technologies. [online]. International Institute of Refrigeration, 2016/10 [cit. 2021-11-24]. Dostupné online. 
  2. HWANG, Yunho. Review of Life Cycle Climate Performance Analysis and IIR Working Party [online]. Bangkok: Second International Conference on “Advancing Ozone and Climate Protection Technologies: Next Steps”, June 2013. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-29. 
  3. a b ZHANG, Ming; MUEHLBAUER, Jan. Life Cycle Climate Performance Model for Residential Heat Pump Systems. Paper 1311 [online]. Purdue University: International Refrigeration and Air Conditioning Conference, 2012. Dostupné online.