Lžidimitrij I.

ruský car

Lžidimitrij I. vlastním jménem Jurij Boganovič Otrepjev, znám také pod mnišským jménem Grigorij (1580 - 17. května 1606) byl ruský car v letech 16051606.

Lžidimitrij I.
Ruský car
Doba vlády 16051606
Úplné jméno Jurij Boganovič Otrepjev
Narození 1580
Úmrtí 17. května 1606
Moskva
Předchůdce Fjodor II. Borisovič
Nástupce Vasilij IV. Ivanovič Šujskij
Manželka Marina Mniszková
Podpis Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dětství a kariéraEditovat

Jurij Otrepjev se narodil jako chudý venkovský šlechtic. Jeho otec Bogdan Otrepjev byl setníkem ve střeleckém vojsku.

Jurij projevoval již od dětských let velké nadání, učení mu šlo dobře do hlavy a kromě toho ovládal kaligrafické písmo, což bylo tehdy považováno za dar od Boha.

Jako dospívající mladík byl přijat do služby v početné a mocné rodině Romanovových a brzy dosáhl v této službě vysokého postavení. Roku 1606, kdy car Boris Godunov začal Romanovce oprávněně považovat za své konkurenty, upadla tato rodina v nemilost vinou vykonstruovaného obvinění z čarodějnictví. Romanovci se proti tomu ohradili, ovšem mnoho příslušníků rodiny postihl trest vyhnanství.

Otrepjev se při tomto nebezpečí vzdal služeb u Romanovců a odešel do moskevského kláštera Čudovo.

Pravděpodobně kvůli osobnímu prospěchu, odešel později Otrepjev z kláštera do Polska, kde před tamním králem Zikmundem III. Vasou prohlásil, že je carevič Dimitrij, syn někdejšího cara Ivana Hrozného. Řekl také, že se mu podařilo přežít (skutečný carevič si za nevyjasněných okolností podřízl hrdlo. Údajně se tak stalo při epileptickém záchvatu) a žít pod cizí identitou.

Korunovace a vládaEditovat

 
Zikmund III. Vasa smeká před Lžidimitrijem I.; obraz z roku 1874

Zikmund III. Vasa uznal jeho nároky výměnou za slib předání některých ruských území (zvláště Smolenska).[1] Vojensky pak Otrepjeva vedle polského krále podpořil především sandoměřský vévoda Jerzy Mnišek (Mniszech). Otrepjevovi velmi pomohlo, že car Boris Godunov náhle 13. dubna 1605 zemřel na infarkt. Godunovova syna Fjodora Lžidimitrijovi přívrženci záhy zavraždili a 30. června 1605 korunovali Otrepjeva ruským carem jako Dmitrije II. (v dějinách je znám jako Lžidimitrij I.)

Při korunovaci se poprvé objevilo jako symbol panovnické moci zlaté říšské jablko, speciálně dovezené z Polska.

Jeho státní politika měla jistý smysl, třebaže se potýkala se zaběhnutým stereotypem. Lžidimitrij se v první řadě snažil uspořádat práci státních úřadů, pokoušel se bojovat proti korupci, osobně přijímal pokorné prosebníky. Ale jeho vláda se omezila jen na Moskvu, Rusko bylo zachváceno občanskou válkou a začalo se potýkat s krizí.

SmrtEditovat

 
Lžidimitrij I. pár minut před svou smrtí; obraz od Karla Weniga z roku 1879

Lžidimitrij I. učinil za svého vládnutí několik špatných rozhodnutí. Především nechal jmenoval ruskými ministry polské šlechtice. Nakonec bojarům došla trpělivost po Lžidimitrijově sňatku s Marinou Mniszkovou, kterou Rusové nesnášeli. Proti Lžidimitrijovi vzniklo spiknutí, jehož hlavou byl budoucí car Vasilij Šujskij. Dne 17. května 1606 přišli spiklenci do Kremlu s cílem Lžidimitrije zabít. Lžidimitrij se snažil utéct, při útěku se však zranil. Spiklenci ho dohnali a zavraždili ho.

Jeho tělo bylo vystaveno na Rudém náměstí a později tajně zahrabáno kdesi na předměstí Moskvy; po čase bylo vykopáno a spáleno. Podle jedné legendy byl popel Lžidimitrije nabit do děla a vystřelen směrem na západ, odkud přišel.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. VYDRA, Zbyněk; A KOL. Dějiny Ruska. Vydání první. vyd. Praha: [s.n.], 2017. 499 stran s. ISBN 9788074223242. OCLC 1000501215 S. 88. 

LiteraturaEditovat

  • Většina informací v tomto článku je vyjmuta z knihy Panovníci Ruska (autor: Andrej Tereščuk, český překlad: Jana Eislerová) ISBN 978-80-253-0469-3.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat


Ruští panovníci
Předchůdce:
Fjodor II. Borisovič
16051606
Lžidimitrij I.
Nástupce:
Vasilij IV. Ivanovič Šujskij