Kyselka Oriona
Kyselka Oriona je volně přístupný minerální pramen v Jankovicích, části města Teplá v okrese Cheb v Karlovarském kraji.
| Kyselka Oriona | |
|---|---|
.jpg) Altánek kyselky Oriona v červenci 2020 | |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Karlovarský |
| Obec | Teplá |
| Místní část | Jankovice |
 | |
| Zeměpisné souřadnice | 49°58′26″ s. š., 12°50′30″ v. d. |
| Parametry | |
| Teplota | 9 °C (1975)[1] 7,5 °C (2020)[2] |
| Vydatnost | 6,3 l/min (1975)[1] 4,8 l/min (2020)[2] |
| Mineralizace | 1308 mg (1975)[1] |
| Obsah CO2 | 2107 mg/l (1975)[1] 2600 mg/l (2020)[2] |
| Ostatní | |
| Typ | středně mineralizovaná studená kyselka[3] |
| Nadm. výška | 690[4] m n. m. |
| Přístupnost | volně přístupný |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Geografická poloha editovat
Minerálka vyvěrá v Tepelské vrchovině v k. ú. Jankovice západně od města Teplá.[5]
Přírodní poměry a využívání editovat
Pramen Oriony se nachází při jihovýchodním okraji CHKO Slavkovský les na rozhraní mariánskolázeňského metabazického komplexu, tvořeného amfibolitem, a tepelského krystalinika s převahou ruly.[6] Amfibolit má vliv na zvýšený obsah hořčíku v minerální vodě. Širší okolí je bohaté na minerální vody a již od středověku jim věnovali pozornost premonstráti z kláštera Teplá. První seznam okolních minerálních pramenů pochází z roku 1609. Bohuslav Balbín pořídil další seznam na konci 17. století a uvedl, že okolí Teplé je prostoupeno výbornými, zdraví prospěšnými lahodnými kyselkami, jež nelze ani spočítat.[7]
Poblíž pramene stávala před druhou světovou válkou stáčírna a kyselka se expedovala pod názvem Oriona. Vývěr byl zachycen v železobetonové skruži. Ze stáčírny se dochovaly pouze nepatrné základy. Po roce 1945 již nebylo stáčení obnoveno, ale do sklepa bývalé stáčírny si chodili lidé z okolí stáčet minerálku. Počátkem 50. let 20. století byl nedaleko od původního jímání proveden vrt, od kterého se minerální voda dopravuje 300 metrů dlouhým potrubím k silnici k novému odběrnému místu. To je umístěno při silnici z Teplé do Mariánských Lázní v jednoduchém dřevěném altánku s kamennou podezdívkou. Poblíž je zřízeno odpočívadlo.[7][2]
Vlastnosti a složení editovat
Teplota pramene mírně kolísá okolo 9 °C, celková mineralizace činí přibližně 1 300 mg/litr. Obsah oxidu uhličitého je vysoký, dosahuje 2 600 mg/litr, což dodává minerálce vysokou perlivost a příjemnou kyselou chuť. Minerální voda má mírně zvýšený obsah oxidu křemičitého (SiO2) v hodnotě 86 mg/litr. Zvýšený je i obsah železa v hodnotě 11,9 mg/litr. Hodnota pH je 5,3. O léčivých účincích kyselky nejsou žádné zprávy.[1]
Přístupnost editovat
Odběrové místo minerálního pramene je volně přístupné s možností parkování a je zakreslené v turistických mapách. U parkoviště stojí pomník toužimského děkana Wenzla Kunze. K místu vývěru, který se nachází asi 300 metrů západně, nevede žádná cesta ani pěšina.[2]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b c d e KOLÁŘOVÁ, Margita; MYSLIL, Vlastimil. Minerální vody Západočeského kraje. Praha: Ústřední ústav geologický, 1979. 286 s. Kapitola Jankovice, s. 108–109.
- ↑ a b c d e Oriona [online]. minerálky.wz.cz [cit. 2020-10-26]. Dostupné online.
- ↑ Vyhláška č. 423/2001 Sb., Přírodní léčivé zdroje a zdroje přírodních minerálních vod, příloha č. 1. [cit. 2020-10-26]. Dostupné online.
- ↑ estudanky.eu [cit. 2020-10-26]. Dostupné online.
- ↑ Geomorfologická mapa území [online]. geoportal.gov.cz [cit. 2020-10-26]. Dostupné online.
- ↑ Geologická mapa území [online]. Česká geologická služba [cit. 2020-10-26]. Dostupné online.
- ↑ a b JANOŠKA, Martin. Minerální prameny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Academia, 2011. 495 s. ISBN 978-80-200-1841-0. S. 412–414.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kyselka Oriona na Wikimedia Commons - Kyselka Oriona v databázi eSTUDÁNKY
