Otevřít hlavní menu

Květnová krize roku 1938 byla krátká epizoda mezinárodního napětí, způsobená zprávami o pohybech německých vojsk proti Československu, které byly interpretovány jako bezprostřední hrozba vypuknutí války v Evropě. Tato napjatá situace sice brzo odezněla, protože nebyly zjištěny žádné skutečné známky soustřeďování vojsk, avšak důsledky této krize byly dalekosáhlé.

Obsah

Ohrožení válkyEditovat

 
Československo v letech 1918–1938 (Rakousko bylo v březnu 1938 anektováno Německem.)

Koncem jara 1938 již bylo mezinárodní napětí ve střední Evropě značně vysoké, vzhledem k nedávné německé anexi Rakouska v březnu 1938 a pokračujícím nepokojům v Sudetech. Během 19. května se objevily zprávy o soustřeďování německých vojsk blízko hranic Československa, které daly za vznik obavám z bezprostředního německého útoku. V reakci na tyto zprávy – které pocházely především ze zdrojů československé zpravodajské služby – nechalo Československo dne 20. května mobilizovat řadu vojenských záložníků a posílilo obranu hranic. Mobilizace upevnila československou státní moc v pohraničí, ale také odkryla Němcům nástupový plán československé armády.[1] Znepokojeny vzniklou situací, vlády Francie (hlavního spojence Československa) a Británie varovaly Německo, že v případě jeho útoku přijdou Československu na pomoc. Německá vláda popřela, že by docházelo k jakýmkoliv potenciálně agresivním přesunům vojsk. Vzhledem k absenci jakýchkoliv skutečných známek vojenských aktivit, do 23. května atmosféra akutní krize pominula.[2]

Důsledky krizeEditovat

Rozhodná diplomatická reakce Francie a Británie byla sice v rozporu s jejich obecným kurzem politiky appeasementu vůči nacistickému Německu, nakonec však vedla pouze k posílení této politiky. V důsledku krize, Francie a zvláště Británie, obávajíce se války s Německem, zesílily tlak na československé úřady aby učinily ústupky vůči Sudetoněmecké straně (SdP), která podle instrukcí z nacistického Německa podněcovala nepokoje v Sudetech.[3]

V Německu, o kterém panovalo přesvědčení, že ustoupilo kvůli provedeným československým obranným opatřením a francouzské a britské diplomatické reakci, krize posloužila pouze pro posílení nepřátelství vůči Československu. Během několika dní německý vůdce Adolf Hitler zrevidoval směrnici pro Fall Grün, plán útoku na Československo. Nová směrnice, vydaná dne 30. května 1938 s termínem realizace určeným na počátek října 1938, uváděla: „Je mým nezměnitelným rozhodnutím rozdrtit Československo vojenskou akcí v blízké budoucnosti“.[4]

V roce 1938, osudovém roce pro Československo, byla květnová krize krátkodobou, ale významnou epizodou. Přestože se prozatím neprokázaly žádné známky německých útočných příprav, výsledek krize znamenal významný krok na cestě k Mnichovské dohodě a vnucenému rozbití Československa. Je s podivem, že totožnost zdroje zavádějících informací týkajících se soustřeďování německých vojsk, které byly poskytnuty československé zpravodajské službě, a přesná motivace tohoto kroku zůstávají nejisté.[5]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku May Crisis 1938 na anglické Wikipedii.

  1. PACNER, Karel. Osudové okamžiky Československa. Praha: Nakladatelství BRÁNA, 2012. 720 s. ISBN 978-80-7243-597-5. S. 146-151. 
  2. Lukeš, Igor, Czechoslovakia between Stalin and Hitler: The Diplomacy of Edvard Beneš in the 1930s, New York, 1996, str. 143–5 a Vyšný, Paul, The Runciman Mission to Czechoslovakia, 1938: Prelude to Munich, Basingstoke, 2003, str. 57–9.
  3. Henleinovo hlášení během schůzky s Hitlerem 28. března 1938, Documents on German Foreign Policy, 1918–1945, Series D, vol. 2, London, 1950, no. 107.
  4. Direktiva pro Fall Grün, Berlín, 30. května 1938, Documents on German Foreign Policy, 1918–1945, Series D, vol. 2, London, 1950, no. 221. Dostupné online.
  5. Lukeš, Igor, Czechoslovakia between Stalin and Hitler: The Diplomacy of Edvard Beneš in the 1930s, New York, 1996, str. 148–57. Lukeš tvrdí, že oproti běžnému přesvědčení nemohly být zpravodajské informace dodány německým dvojitým agentem Paulem Thümmelem, a spekuluje, že dezinformace mohla pocházet ze sovětského zdroje, pravděpodobně s cílem vyvolat válku Československa a jeho západních spojenců proti Německu.

Související článkyEditovat