Kuressaare

Kuressaare (německy a švédsky Arensburg) je město na estonském ostrově Saaremaa na pobřeží Rižského zálivu. Je hlavním městem kraje Saaremaa a zároveň největším sídlem v rámci samosprávné obce Saaremaa.

Kuressaare
Kuressaare.Raekoda.jpg
Kuressaare – znak
znak
Kuressaare – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
StátEstonskoEstonsko Estonsko
KrajSaaremaa
Kuressaare
Kuressaare
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha15,5 km²
Počet obyvatel13 097 (2019)[1]
Hustota zalidnění845 obyv./km²
Správa
Vznik1154
PSČ93813
Označení vozidelK
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

DějinyEditovat

 
Kuressaarský hrad

Kuressaare vzniklo v podhradí biskupského hradu prvně písemně zmíněného roku 1381. V roce 1559 biskupství Ösel-Wiek prodalo město Dánsku. Krátce poté (1563) získalo Kuressare městská práva po vzoru Rigy. Smlouvou z Brömsebro přešlo město roku 1645 pod švédskou nadvládu. Během severní války město v roce 1710 vyplenila armáda carského Ruska. Po podpisu Nystadské smlouvy připadlo Kuressaare roku 1721 Rusku.

V 18. století se město stalo oblíbeným lázeňským letoviskem. V letech 19521988 neslo město název Kingissepa po místním rodákovi, komunistovi Viktoru Kingisseppovi (neplést s ruským městem Kingisepp). Roku 1990 se Kuressaare stalo prvním estonským městem, které získalo samosprávný status.

Cestovní ruchEditovat

 
Příkop a barokní opevnění hradu

V současnosti je Kuressaare vyhledávaným lázeňským městem s velmi příjemnou atmosférou. Léčivé účinky místního mořského bahna jsou známy více než 160 let. Nachází se zde řada sanatorií poskytujících profesionální péči. Jejich návštěvníci jsou zejména Finové a Estonci. V blízkosti města se nachází i golfové hřiště Saare Golf.

Nejvýznamnější památkou je biskupský hrad původně ze 13. století, později několikrát přestavovaný. Centrální čtvercová budova je obklopena rozsáhlým vodním příkopem a poměrně zachovalým barokním opevněním. Kolem hradu se nachází rozsáhlý park, založený v 19. století. Dnes v hradu sídlí krajské muzeum. Za zmínku stojí též barokní budovy městské radnice a váhy ze 17. století stojící na centrálním náměstí. Kulturní památkou je také kostel svatého Vavřince.

Slavní rodáciEditovat

Partnerská městaEditovat

ReferenceEditovat

  1. Estonský statistický úřad. Dostupné online. [cit. 2019-06-09]

Externí odkazyEditovat