Kurbat Afanasjevič Ivanov
Kurbat Afanasjevič Ivanov (rusky Курбат Афанасьевич Иванов) (? Ruské carství – 1666[1]) byl ruský cestovatel a jeden z největších kozáckých objevitelů na Sibiři. Byl prvním Rusem, který objevil jezero Bajkal[2][3] a první, kdo nakreslil mapu Ruského Dálného východu[4]. Zasloužil se také o vytvoření mapy Čukotky a Beringova průlivu, která jako první ukazovala dosud neobjevený Wrangelův ostrov[5], Diomedovy ostrovy a dokonce i Aljašku.
| Kurbat Afanasjevič Ivanov | |
|---|---|
| Rodné jméno | Курбат Афанасьевич Иванов |
| Úmrtí | 1666 |
| Národnost | ruská |
| Povolání | objevitel |
| Znám jako | cestovatel, objevitel Bajkalu |
| Nábož. vyznání | pravoslaví |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život editovat
Kurbat Ivanov se narodil mezi jenisejskými kozáky. O jeho mládí a začátcích se nedochovaly žádné informace. V dějinách se objevuje až v roce 1642, kdy na základě informací od sibiřského kozáka Ivana Moskvitina nakreslil první mapu Ruského Dálného východu.
V červnu 1643 se Ivanov vydal s oddílem 74 kozáků z Vercholenského ostrohu na řece Leně na jih, protože se rozhodl zjistit, zda jsou zvěsti o velké vodní ploše jižně od Leny pravdivé. Vzal si s sebou jako průvodce tunguzského knížete Mozheula. Od ústí Kirengy dorazil se svými muži k západnímu břehu Bajkalu, přeplavil se na ostrov Olchon a sestavil první náčrt jezera a jeho přítoků.[6]
Poté vyslal 36 svých mužů pod vedením Semjona Skorochodova, aby se plavili podél západního pobřeží Bajkalu. Skorochodov dosáhl severního cípu Bajkalu, vybudoval tam zimní osadu a začal shromažďovat jasak od místních obyvatel. Na konci roku 1643 se Skorochodov vracel s polovinou svých mužů na jih, ale byl přepaden Archichem Baturem (pravděpodobně Burjatem) a zabit s částí své posádky. Jen části Skorochodových kozáků se podařilo uniknout a vrátit se do Vercholenského ostrohu.
Sám Kurbat Ivanov se bezpečně vrátil do Vercholenského ostrohu stejnou cestou, kterou přišel k Bajkalu. Vytvořil mapu Bajkalu a popisek řek, lesů a přírodního bohatství v okolí jezera. Vyprávěl všem o spoustě ryb v Bajkalu a obrovském množství kožešinových zvířat na březích jezera. Zásluhou těchto informací se mnoho kozáků rozhodlo osídlit okolí Bajkalu.
V letech 1659–1665 sloužil v Anadyrském ostrohu. Na jaře 1660 podnikl plavbu z Anadyrského zálivu k Čukotskému mysu.[1] Na základě vlastních průzkumů, průzkumů Děžněva a Popova a příběhů sesbíraných od domorodců vytvořil mapu Čukotky a Beringova průlivu, která jako první ukázala dosud neobjevený Wrangelův ostrov, Diomedovy ostrovy a dokonce i Aljašku. Roku 1665 vytvořil jako první mapu Anadyrského zálivu.
Ivanovovi se podařilo povznést nad svůj kozácký původ a stal se šlechticem. V roce 1666 však nedodal do královské pokladnice dostatek kožešin a byl obviněn z toho, že si část kožešin ponechal. Za to byl odsouzen do vězení. Na cestě do místa vykonání trestu zemřel.
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kurbat Ivanov na anglické Wikipedii.
- ↑ a b HRBEK, Ivan. ABC cestovatelů, mořeplavců, objevitelů. 1.. vyd. Praha: Panorama, 1979. 285 s. S. 137.
- ↑ Kurbat Ivanov je ... kdo je Kurbat Ivanov?. Slovníky a encyklopedie o akademikovi [online]. [cit. 2021-01-16]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Kurbat Afanasjevič Ivanov - objevitel Bajkalu. HedvabnaStezka.cz [online]. 2011-12-12 [cit. 2021-01-16]. Dostupné online.
- ↑ Ivan Jurijevič Moskvitin. sailhistory.ru [online]. [cit. 2021-01-16]. Dostupné online.
- ↑ Sto velkých geografických objevů. lib.co.ua [online]. [cit. 2021-01-16]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Байкал-Lake - Исследования озера Байкал. www.baikal-center.ru [online]. [cit. 2021-01-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-09-18.