Genciánová violeť
Genciánová violeť (krystalová violeť, Methyl Violet 10B) je triarylmethanové barvivo. Používá se pro histologické barvení a v Gramově metodě klasifikace bakterií. Má protibakteriální, protihoubové a protihelmintické vlastnosti a byla dříve významným antiseptikem. Pro použití jako léčivo byla z větší části nahrazena modernějšími látkami, nicméně je stále na seznamu Světové zdravotnické organizace.
| Genciánová violeť | |
|---|---|
 | |
| Obecné | |
| Systematický název | (4-{bis[4-(dimethylamino)fenyl]methyliden}cyklohexa-2,5-dien-1-yliden)dimethylamonium-chlorid |
| Ostatní názvy | methylrosanilinium-chlorid hexamethyl-p-rosanilinium-chlorid hexamethylpararosanilinchlorid |
| Sumární vzorec | C₂₅N₃H₃₀Cl |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 548-62-9 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 407,986 Da |
| Bezpečnost | |
 GHS05  GHS07  GHS08  GHS09 Nebezpečí[1] | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Název genciánová violeť se původně používal pro směs methylpararosanilinových barviv (methylvioleť), nicméně nyní se většinou používá pro jedinou sloučeninu. Tento název vznikl podle barvy okvětních lístků hořce (latinsky Gentiana), barvivo se však z této rostliny nevyrábí.
V minulosti publikované studie popisovaly, že při dlouhodobém podávání může dojít u hlodavců ke vzniku nádorů, proto bylo podávání v potravě lidem preventivně zakázáno. Cílené studie u lidí provedeny nebyly, v rámci standardního sledování nebylo takové riziko zachyceno. Genciánová violeť proto není pokládána za látku, která by byla schopna vyvolat nádorové onemocnění. Přesto se občas objeví nepodložené poplašné zprávy tvrdící, že by snad mohla být genciánová violeť karcinogenní nebo jinak toxická; pro taková tvrzení ovšem neexistují důkazy.[2][3][4]
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Crystal violet na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Gentian violet. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Littlefield et al., "Chronic Toxicity and Carcinogenicity Studies of Gentian Violet in Mice" Toxicol. Sci. 5: 902-912.
- ↑ Carcinogenic Potency Database (CPDB). potency.berkeley.edu [online]. [cit. 2009-08-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-08-06.
- ↑ DORTOVÁ, Eva; DORT, Jiří. Kožní a slizniční kandidóza u novorozence a kojence. Pediatr pro Prax. 2012, roč. 13, čís. 3, s. 153–154. Dostupné online. ISSN 1803-5264.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Genciánová violeť na Wikimedia Commons
