Kružnice opsaná

Kružnice opsaná je kružnice, na níž leží všechny vrcholy rovinného útvaru.

Kružnice opsaná trojúhelníkuEditovat

Střed kružnice opsané trojúhelníku je průsečík os stran trojúhelníku, poloměr se rovná vzdálenosti středu od libovolného vrcholu. Každému trojúhelníku lze opsat kružnici.

Vlastnosti kružnice opsané trojúhelníkuEditovat

Velikost poloměru opsané kružnice určuje vztah

r={\frac {a}{2\sin \alpha }}={\frac {b}{2\sin \beta }}={\frac {c}{2\sin \gamma }}.

Spojnice středu kružnice opsané a jednotlivých vrcholů trojúhelníka jsou kolmé k jednotlivým stranám jeho ortického trojúhelníka (tzv. Nagelova věta).
Kružnice devíti bodů je stejnolehlým obrazem kružnice opsané se středem stejnolehlosti v těžiště trojúhelníka a koeficientem κ = - 0,5.
Středem úsečky spojující střed kružnice opsané a Lemoinův bod je zároveň středem první Lemoinovy kružnice.

Kružnice opsaná trojúhelníku a její konstrukce

Simsonova přímkaEditovat

Kružnice opsaná a Simsonova přímka

Pokud z libovolného bodu X kružnice opsané spustíme kolmice k jednotlivým stranám, paty kolmic leží na přímce. Nazývá se Simsonova přímka. Pokud tento bod X spojíme s ortocentrem (průsečík výšek trojúhelníka), pak Simsonova přímka prochází středem této úsečky. Simsonova přímka se jmenuje podle anglického matematika Roberta Simsona (1687-1768). Někdy se označuje také jako Wallaceova přímka.

Popis obrázkuEditovat

Kružnice opsaná a Simsonova přímka:

ABC
a, b, c – strany
o_a, o_b, o_c - osy stran,
O – průsečík os stran (střed kružnice opsané),
X – libovolný bod, ležící na kružnici opsané
k_a, k_b, k_c – kolmice na strany, spuštěné z bodu X
S_a, S_b, S_c – paty kolmic k_a, k_b, k_c
s – Simsonova přímka
v_a, v_b, v_c – výšky,
V – průsečík výšek (ortocentrum)
S – střed úsečky VX

Thaletova kružniceEditovat

Kružnice opsaná pravoúhlému trojúhelníku se nazývá Thaletova kružnice. Střed Thaletovy kružnice leží ve středu přepony trojúhelníku. Máme-li např. trojúhelník ABC, říkáme, že Thaletova kružnice je sestrojena nad průměrem AB.

Pro každou úsečku AB platí, že Thaletova kružnice sestrojená nad průměrem AB (s vyjmutím bodů A a B) je množinou vrcholů C všech pravoúhlých trojúhelníků ABC s přeponou AB.

Výpočet v kartézských souřadnicíchEditovat

Kartézské souřadnice středu opsané kružnice lze vypočíst podle vzorce

{\begin{aligned}S_{x}&={\frac {1}{D}}\left[(A_{x}^{2}+A_{y}^{2})(B_{y}-C_{y})+(B_{x}^{2}+B_{y}^{2})(C_{y}-A_{y})+(C_{x}^{2}+C_{y}^{2})(A_{y}-B_{y})\right]\\S_{y}&={\frac {1}{D}}\left[(A_{x}^{2}+A_{y}^{2})(C_{x}-B_{x})+(B_{x}^{2}+B_{y}^{2})(A_{x}-C_{x})+(C_{x}^{2}+C_{y}^{2})(B_{x}-A_{x})\right]\end{aligned}}

přičemž pomocná hodnota D se vypočte

D=2\left[A_{x}(B_{y}-C_{y})+B_{x}(C_{y}-A_{y})+C_{x}(A_{y}-B_{y})\right].\,

Indexy x a y označují x a y souřadnice vrcholů trojúhelníka (A,B,C) a středu kružnice S.

Kružnice opsaná čtyřúhelníkuEditovat

Střed kružnice opsané čtverci nebo obdélníku je průsečík úhlopříček daného rovnoběžníku.

Související článkyEditovat

LiteraturaEditovat

ŠVRČEK, Jaroslav; VANŽURA, Jiří. Geometrie trojúhelníka. Praha: Nakladatelství technické literatury, 1988.

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.