Krize v Perském zálivu 2019–2020

vojenské napětí mezi USA a Íránem

Krize v Perském zálivu 2019–2020 vznikla z důvodu vzrůstajícího napětí mezi Spojenými státy a Íránem. Vyostřila se po útoku letectva Spojených států na skupinu osob poblíž Mezinárodního letiště Bagdád, který proběhl 3. ledna 2020, a to raketami odpálenými z bezpilotního letounu. Byla tím způsobena smrt deseti osob, včetně Kásima Sulejmáního, íránského generálmajora a velitele jednotek Quds (součásti Íránských revolučních gard). Mezi oběťmi byli dále zástupce velitele iráckých Lidových mobilizačních sil Abú Mahdí al-Muhandis, čtyři vyšší íránští důstojníci a čtyři iráčtí důstojníci. Íránci, kteří byli mezi oběťmi, předtím přiletěli do Bagdádu ze Sýrie.

Krize v Perském zálivu 2019–2020
Důsledky Zvýšení napětí mezi USA a Íránem
Místo Perský záliv

K útoku došlo poté, co Spojené státy v roce 2018 odstoupily od jaderné dohody s Íránem. 27. prosince 2019 proběhl útok nespecifikovaných povstalců na leteckou základnu K-1 v Iráku, která hostí irácký a americký personál. Spojené státy odpověděly zahájením náletů, které vedly ke smrti 25 militantů ze skupiny Kata'ibu Hizballáhu podporované Íránem. O několik dní později šíitské milice v Iráku a jejich příznivci odvětili napadením amerického velvyslanectví v takzvané Zelené zóně v Bagdádu.

Zabití Kásima Sulejmáního eskalovalo napětí mezi USA a Íránem a vyvolalo obavy z většího válečného konfliktu. Íránští vůdci se zavázali pomstít se Spojeným státům, zatímco američtí představitelé prohlásili, že by preventivně zaútočili na Íránem podporované polovojenské skupiny v Iráku, které považují za hrozbu.

Zástupci Kanady, Číny, Francie, Německa, Indie, Pákistánu, Ruska a Spojeného království vyzvali obě strany zúčastněné na krizi k zdrženlivosti a diplomatickému řešení.

Události týkající se regionu před rokem 2019Editovat

Spojené státy zasáhly v Iráku v roce 2014 jako součást operace Inherent Resolve (OIR). Mise byla vedená Spojenými státy za účelem výcviku Iráckých ozbrojených sil a boje proti islámskému státu v Levantě (ISIL). ISIL byl z Iráku v roce 2017 do značné míry vytlačen během irácké občanské války, a to za pomoci převážně íránských šiitských milic – lidových mobilizačních sil podporovaných Spojenými státy.[1] Milice nejsou součástí pravidelné armády, proto se necítí vázány mezinárodními smlouvami a dohodami.

Napětí mezi Íránem a Spojenými státy vzrostlo v roce 2018 poté, co prezident Spojených států Donald Trump jednostranně odstoupil od jaderné dohody z roku 2015 a znovu uložil sankce vůči Íránu[2] což vážně ovlivnilo íránskou ekonomiku.[3] Tento čin byl součástí americké strategie uplatňování “maximálního tlaku" proti Íránu, pro vynucení změny režimu v Teheránu.[4]

Události v prosinci 2019Editovat

27. prosince 2019 byla letecká základna K-1 v guvernorátu Kirkúk v Iráku (jedna z mnoha iráckých vojenských základen, které jsou hostiteli operace Inherent Resolve Coalition) napadena více než 30 raketami, které zabily civilního dodavatele Spojených států a zranily čtyři americké příslušníky a dva příslušníky irácké bezpečnostní síly. Spojené státy z útoku obvinily Íránem podporovanou milici Kata'ib Hizballáh.[5] Kromě toho vyšší úředník Spojených států, který hovořil s reportéry pod podmínkou anonymity, uvedl, že během dvou měsíců před incidentem dne 27. prosince došlo k jiným útokům na irácké základny, které hostily personál OIR, z nichž mnohé Spojené státy také připisovaly skupině Kata'ib Hizballáh.[6][7] 29. prosince 2019 zabil odvetný americký letecký útok na velitelství skupiny Kata'ib Hizballáhu 25 členů milice.[8]

31. prosince 2019, po pohřbu milicionářů ze skupiny Kata'ib Hizballáh, obklíčily desítky příslušníků irácké šíitské milice a jejich příznivci velké a chráněné velvyslanectví USA v Bagdádu.[9] Několik desítek demonstrantů se dokonce probilo hlavními dveřmi kontrolního bodu, zapálili recepci, vztyčili vlajky Lidových mobilizačních sil, na místě zanechali protiamerické plakáty a nastříkali protiamerické graffiti.[10][11][12] Americký prezident Donald Trump obvinil Írán ze zorganizování útoku na velvyslanectví a dodal, že země je považována za „plně odpovědnou“ za tento útok.[13] Íránské ministerstvo zahraničí popřelo, že jsou za protesty zodpovědní.[14]

Útok na generálmajora SulejmáníhoEditovat

Předchozí hrozby proti SulejmánímuEditovat

Bývalí američtí prezidenti George W. Bush a Barack Obama v době své vlády zvažovali, ale odmítli zacílení na Kásima Sulejmáního, protože se obávali, že by to mohlo vést k rozsáhlému válečnému konfliktu s Íránem. Vysloužilý důstojník CIA Marc Polymeropoulos v rozhovoru pro New York Times řekl, že Sulejmání, na rozdíl od jiných protivníků zabitých Spojenými státy, se po celou dobu svého působení v Sýrii a Iráku cítil „pohodlně“ v otevřeném prostoru a ani nebylo těžké ho najít.[15]

V září 2015 se rozhlasový moderátor Hugh Hewitt zeptal Donalda Trumpa na Sulejmáního. Poté, co ho zpočátku zaměnil s kurdským vůdcem, tvrdil, že vůdci jako Sulejmání budou za jeho vlády mrtví.

V roce 2015 bylo oznámeno, že Izrael byl „na pokraji“ atentátu na Sulejmáního na syrské půdě, avšak Spojené státy během jednání Obamovy administrativy o společném komplexním akčním plánu tuto operaci zmařily tím, že ji odhalily íránským představitelům.

25. srpna 2019 izraelský ministr zahraničí Jisra'el Kac uvedl, že „Izrael jedná a udeří do hlavy íránského hada a vytrhne mu zuby. Írán je hlavou hada a Qassem Soleimani, velitel Revoluční gardy Quds Force, je hadovými zuby.“ V říjnu 2019 Hossein Taeb, šéf zpravodajské organizace Islámské revoluční gardy, sdělil tisku, že jeho agentura zatkla nespecifikovaný počet lidí, kteří se údajně zúčastnili spiknutí izraelských a arabských tajných služeb k atentátu na Sulejmáního. Řekl, že plánovali „koupit nemovitost sousedící s hrobem Sulejmáního otce a vybavit jej výbušninami, aby zabili velitele“. Dodal, že způsob atentátu by byl součástí vnitřního íránského mocenského boje o „zahájení náboženské války uvnitř Íránu“. Yossi Cohen, šéf izraelské zahraniční zpravodajské agentury Mossad, v reakci na to v říjnu 2019 uvedl, že „Sulejmání ví, že atentát na něj není nemožný“.

Raketový útok na Sulejmáního bezpilotním letounemEditovat

Podle nejmenovaného vyššího amerického úředníka byl po bombovém útoku na Kata'ib Hizballáh koncem prosince 2019 svolán bezpečnostní briefing v americkém letovisku Mar-a-Lago prezidenta Donalda Trumpa, kde Trump a jeho poradci, včetně ministra zahraničí Mikea Pompeo, ministra obrany Marka Espera a šéfa spojených generálních štábů USA Marka Milleye diskutovali o tom, jak reagovat na roli Íránu při pořádání protiamerických útoků v Iráku. Údajně bylo cílené zabití íránského generála Kásima Sulejmáního, kterého američtí úředníci považovali za zprostředkovatele útoků na americký personál v Iráku, jednou z mnoha možností, jak by Trump mohl reagovat.[16] Trump zvolil možnost zaútočit na Sulejmáního, údajně k překvapení jeho týmu. Prezidentův rozkaz přiměl CIA a další americké zpravodajské agentury, které roky sledovaly Sulejmáního místo pobytu, aby ho lokalizovaly při letu z Damašku do Bagdádu.[17]

Kásim Sulejmání a Abu Mahdi al-Muhandis byli zabiti 3. ledna 2020 při své cestě automobilem v konvoji na silnici[18] vedoucí od mezinárodního letiště Bagdád.[19] po příletu ze Sýrie. Několik raket vystřelených z bezpilotního letadla[20] zasáhlo konvoj a 10 lidí zemřelo. Podle kanceláře iráckého velkoájatolláha Ali Sistaniho mezi nimi bylo několik velitelů, kteří měli zásluhy na vítězství proti teroristům tzv. Islámského státu.[21]

Ministerstvo obrany Spojených států amerických vydalo prohlášení, v němž se uvádí, že americký útok byl proveden „na pokyn prezidenta“ a měl odradit budoucí útoky. Trump tvrdil, že Sulejmání plánoval další útoky na americké diplomaty a vojenský personál a schválil útoky na americké velvyslanectví v Bagdádu.[22]

 
Kásim Sulejmání (vlevo) a Abu Mahdi al-Muhandis (vpravo) byli mezi zabitými.

Tělo Kásima Sulejmáního bylo identifikováno díky prstenu, který měl na sobě.[23] Ahmed Al Asadi, mluvčí lidových mobilizačních sil, potvrdil úmrtí Sulejmáního a Muhandise.[24]

Íránské revoluční gardy uvedly, že bylo zabito celkem deset lidí. Spolu se Sulejmáním to byli také další čtyři důstojníci IRGC: brigádní generál Hossein Pourjafari, plukovník Shahroud Mozafarinia, major Hadi Taremi a kapitán Vahid Zamanian. Zbývajících pět obětí byli členové PMU: zástupce velitele této organizace Abú Mahdí al-Muhandis, vedoucí protokolu a Public Relations Muhammed Reza al-Jaberi,[25] Mohammad al-Shibani, Hassan Abdul Hadi a Heydar Ali.

Pohřeb SulejmáníhoEditovat

4. ledna 2020 se v íránské provincii Karmán konal pohřební průvod na počest zabitého generála Sulejmáního. Zúčastnil se ho velký počet truchlících, kteří skandovali „smrt Americe, smrt Izraeli“.[26] Přitom zemřelo v důsledku ušlapání 56 lidí a více než 200 osob se zranilo. Samotný pohřeb byl poté odložen.

Následky útoku na SulejmáníhoEditovat

 
Demonstrace v Íránu

Útok vyvolal napětí mezi Spojenými státy a Íránem. Mluvčí íránské vlády uvedl, že nejvyšší bezpečnostní orgán této země uspořádá v brzké době mimořádnou schůzku, aby projednal „trestný čin útoku“.[27]

Globální ceny ropy vzrostly po útoku o více než čtyři procenta.[28]

Dne 3. ledna 2020 americká ambasáda v Bagdádu vyzvala v Iráku pobývající Američany, aby okamžitě opustili tuto zemi. Následující den Spojené království varovalo své státní příslušníky, aby se vyhnuli veškerému cestování do Iráku, mimo oblast Kurdistánu, a aby kromě naprosto nezbytných cest nejezdili do Íránu.[29]

Írán provedl v noci 8. ledna 2020 raketový útok na dvě americké základny v Iráku. Tyto rakety však nikoho nezabily ani nezranily a také materiální škody nebyly velké. Přitom bylo v Íránu samotném uveřejněno nepravdivé tvrzení, že při těchto útocích bylo zabito 80 lidí (či přímo Američanů) a základny byly zničeny.[30]

Trumpovo tvrzení o žádných mrtvých a zraněných amerických vojácích při íránském raketovém útoku se však později také ukázalo jako ne zcela pravdivé. Zabit nebyl žádný americký voják, ale podle zpráv bylo 11 vojáků zraněno.[31]

Spojené státy a jmenovitě prezident Trump poté vydali prohlášení, že zatím neprovedou žádnou odvetu. Podle zpráv informovala íránská diplomacie ještě před útokem iráckou vládu o úmyslu zaútočit raketami. Americké síly v Iráku měly kromě toho zavčas i vlastní informace o íránském plánu, takže mohly zajistit, že americké jednotky neutrpěly při výbuších žádné ztráty na životech.[30]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Exclusive: Iran moves missiles to Iraq in warning to enemies - sources. euronews [online]. 2018-08-31 [cit. 2020-01-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Iraq Condemns US Air Strikes as Unacceptable and Dangerous. Asharq AL-awsat [online]. [cit. 2020-01-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. US to end Iran oil sanctions exemptions. www.bbc.com. 2019-04-22. Dostupné online [cit. 2020-01-04]. (anglicky) 
  4. BEINART, Peter. Bolton Keeps Trying to Goad Iran Into War. The Atlantic [online]. 2019-06-20 [cit. 2020-01-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Trump aides call U.S. strikes on Iraq and Syria 'successful,' warn of potential further action. Reuters. 2019-12-30. Dostupné online [cit. 2020-01-04]. (anglicky) 
  6. BORGER, Julian. US: strikes on Iran-backed militia a response to 'campaign' of attacks by Tehran. The Guardian. 2019-12-30. Dostupné online [cit. 2020-01-04]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  7. State Department faults Iraq for failing to protect U.S. troops. POLITICO [online]. [cit. 2020-01-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Iraq condemns US attacks on Iran-backed militia. www.bbc.com. 2019-12-30. Dostupné online [cit. 2020-01-04]. (anglicky) 
  9. PRESS, Associated. Iraqi supporters of Iran-backed militia attack U.S. embassy. POLITICO [online]. [cit. 2020-01-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ATHEY, Philip. 100 U.S. Marines, two Apache helicopters reinforcing embassy in Baghdad after attack. Marine Corps Times [online]. 2020-01-03 [cit. 2020-01-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Protesters attack US Embassy in Baghdad after airstrikes. AP NEWS [online]. 2019-12-31 [cit. 2020-01-04]. Dostupné online. 
  12. Iran Vowed Retaliation After a U.S. Strike Killed a Top Iranian General. Here’s a Timeline of Recent Escalations. Time [online]. [cit. 2020-01-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. U.S. has no plan to evacuate embassy in Baghdad, more forces being sent to compound. Reuters. 2019-12-31. Dostupné online [cit. 2020-01-04]. (anglicky) 
  14. Iran denies role in U.S. embassy violence, warns against retaliation. Reuters. 2020-01-01. Dostupné online [cit. 2020-01-04]. (anglicky) 
  15. COOPER, Eric Schmitt and Helene. Iran’s Maj. Gen. Qassem Soleimani traveled with impunity — until U.S. drones found him. chicagotribune.com [online]. [cit. 2020-01-04]. Dostupné online. 
  16. How Trump made the decision to kill Suleimani. Los Angeles Times [online]. 2020-01-04 [cit. 2020-01-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. RYAN, Missy; PENTAGON, closeMissy RyanReporter covering the; ISSUES, Military. How Trump decided to kill a top Iranian general. Washington Post [online]. [cit. 2020-01-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. Iran vows revenge for US attack that killed powerful general. AP NEWS [online]. 2020-01-03 [cit. 2020-01-04]. Dostupné online. 
  19. CROWLEY, Michael; HASSAN, Falih; SCHMITT, Eric. U.S. Strike in Iraq Kills Qassim Suleimani, Commander of Iranian Forces. The New York Times. 2020-01-02. Dostupné online [cit. 2020-01-04]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  20. CNN, By Fernando Alfonso III and Ivana Kottasová. US-Iran latest news and live updates. CNN [online]. 2020-01-04 [cit. 2020-01-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. Factbox: Reactions to the killing of Iranian general in a U.S. air strike. Reuters. 2020-01-03. Dostupné online [cit. 2020-01-04]. (anglicky) 
  22. Statement by the Department of Defense. U.S. DEPARTMENT OF DEFENSE [online]. [cit. 2020-01-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. US kills Iran's most powerful general in Baghdad airstrike. AP NEWS [online]. 2020-01-02 [cit. 2020-01-04]. Dostupné online. 
  24. Iran's Soleimani and Iraq's Muhandis killed in air strike: militia spokesman. Reuters. 2020-01-03. Dostupné online [cit. 2020-01-04]. (anglicky) 
  25. WELLE (WWW.DW.COM), Deutsche. US kills top Iranian General Soleimani in Baghdad airstrike | DW | 03.01.2020. DW.COM [online]. [cit. 2020-01-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. SAFI, Ghaith Abdul-Ahad Michael; GRAHAM-HARRISON, Emma. Qassem Suleimani: 'Death to America' chants at Baghdad funeral procession. The Guardian. 2020-01-04. Dostupné online [cit. 2020-01-04]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  27. Top Iranian general killed by US in Iraq. www.bbc.com. 2020-01-03. Dostupné online [cit. 2020-01-04]. (anglicky) 
  28. Oil Prices Surge After Iranian General Qasem Soleimani's Assassination. Time [online]. [cit. 2020-01-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. Britain warns nationals against travel to Iraq and Iran. The Jerusalem Post | JPost.com [online]. [cit. 2020-01-04]. Dostupné online. 
  30. a b Maas: Lage im Irak hat sich wieder "erheblich entspannt" (Ministr Maas: Situace v Iráku se zase značně uklidnila), T-online, [1], 9. ledna 2020, 10:38 hod. (německy).
  31. Při íránském raketovém útoku bylo zraněno 11 vojáků, popřel Trumpova slova mluvčí americké armády. iROZHLAS [online]. 2020-01-17 [cit. 2020-01-18]. Dostupné online.