Otevřít hlavní menu
Tento článek je o historickém území na Novojičínsku. O městě na Hlučínsku pojednává článek Kravaře.
     Idealistické hranice Kravařska
Typická krajina Kravařska

Kravařsko (něm. Kuhländchen) je historické území na Moravě na severovýchodě České republiky.

Obsah

Geografie regionuEditovat

Území Kravařska se rozprostírá podél horního toku řeky Odry v délce dvaadvaceti kilometrů a v šíři dvanácti kilometrů mezi pohořím Hrubého Jeseníku (Altvatergebirge) a Beskyd (Beskiden).

Na jihu ohraničuje jeho území spojnice mezi obcemi Ženklava (Senftlebe) – Bludovice (Blauendorf), tvořící do roku 1945 jižní hranici německého jazykového poloostrova (schlesisch). Spojnice pak pokračuje na západ přes Lučice (Lutschitz) k Jeseníku nad Odrou, dříve Německý Jeseník (Deutsch Jasník) a vsi Dolní Vražné (Gross Petersdorf) aby se zde napojila na výběžek bývalého fulneckého panství, který hluboce proniká do Slezska, a pokračuje směrem na Jistebník (Stiebnig), který je hraniční obcí německého jazykového poloostrova na severu. Východní spojnici, která se kryje s jazykovou hranicí, tvoří obce Mošnov (Engelswald), Skorotín (Gurtendorf), Sedlnice (Sedlnitz) a Ženklava. Souvislé německé osídlení je zde přerušeno českými jazykovými ostrůvky mezi Studénkou a Pustějovem a Libhoští a Rybí.

Do Kravařska jsou zahrnovány i německé obce na Odersku, které však nebyly v držení rodu z Kravař. Německá literatura se různí v zařazení obcí do této oblasti. K rozšíření původního Kravařska dochází v průběhu druhé poloviny 19. století a první poloviny 20. století.

V roce 1930 mělo Kravařsko asi 100 000 německých obyvatel a patřilo mezi nejhustěji osídlené oblasti ČSR. Kravařsko se rozprostírá přibližně mezi obcí Bělotín (něm. Bölten), městy Nový Jičín (něm. Neutitschein), Štramberk, Příbor, Klimkovice a Fulnek. Pocházejí odsud slavné osobnosti jako např. Johann Gregor Mendel z Hynčic (něm. Heinzendorf) a Sigmund Freud z Příboru (něm. Freiberg in Mähren). Převážná část německy hovořícího obyvatelstva Kravařska, jež se nevyslovila proti obsazení Československa nacisty, byla po skončení druhé světové války na základě tzv. Benešových dekretů vyvlastněna a mezi roky 1945 a 1947 odsunuta.[1]

Města KravařskaEditovat

ReferenceEditovat

  1. Franz Chocholatý Gröger: Kravařsko - Kuhländchen: Krátký historický přehled. URL: http://www.bruntal.net/2005061901-kravarsko-kuhlandchen

Externí odkazyEditovat