Kramerie
Kramerie[1] (Krameria) je jediný rod čeledi krameriovité z řádu kacibotvaré (Zygophyllales) vyšších dvouděložných rostlin. Jsou to keře nebo byliny se střídavými a většinou jednoduchými listy a nápadnými, dvoustranně souměrnými květy. Vyskytují se v počtu 18 druhů v sušších oblastech Ameriky od USA po Argentinu. Některé druhy jsou místně využívány jako léčivé rostliny.
 Kramerie | |
|---|---|
 Kramerie Krameria grayi | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | kacibotvaré (Zygophyllales) |
| Čeleď | krameriovité (Krameriaceae) |
| Rod | kramerie (Krameria) Loefl., 1758 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis editovat
Kramerie jsou keře, méně často byliny se střídavými celokrajnými jednoduchými nebo výjimečně trojlistými (Krameria cytisoides) složenými listy bez palistů. Květy jsou nápadné, oboupohlavné, souměrné, jednotlivé úžlabní nebo v hroznech či rozvolněných latách. Květy jsou otočené spodní stranou nahoru (resupinátní). Kalich a koruna jsou většinou pětičetné, výjimečně čtyřčetné. Kalich je barevný, petaloidní (zbarvený jako koruna), složený z nesrostlých lístků. Korunní lístky jsou volné nebo částečně srostlé. tyčinka (botanika)|Tyčinky jsou nejčastěji 4 (3 až 5), volné nebo srůstající, nepřirostlé ke koruně, nestejně dlouhé. Gyneceum je svrchní, synkarpní, pseudomonomerní, tvořené2 plodolisty srůstajícími v jedinou komůrku. Plodem je nažka. Semena jsou bez endospermu.
Rozšíření editovat
Rod obsahuje asi 18 druhů a je rozšířen v Americe od jihovýchodních a jižních USA přes Střední Ameriku a Karibské ostrovy po Brazílii a Argentinu. Centrum druhové diversity je v Mexiku. Charakteristických stanovištěm jsou spíše sušší oblasti – savany a polopouště.
Ekologické interakce editovat
Všechny druhy rodu kramerie jsou poloparazité pronikající haustorii do kořenů hostitelských rostlin. Semenáčky se dvěma velkými dělohami nemají kořenové vlášení a nejsou bez hostitele schopny čerpat vodu z půdy. Květy kramerií jsou opylovány samotářskými včelami rodu Centris. Květy neprodukují žádný nektar, včely je navštěvují kvůli oleji produkovanému žlaznatými korunními lístky. Semena mají často dlouhé štětiny se zpětnými háčky a jsou šířena zvířaty.
Taxonomie editovat
Cronquist řadil čeleď Krameriaceae do řádu vítodotvaré (Polygalales).
Molekulární analýzy prokázaly příbuznost s čeledí kacibovité (Zygophyllaceae). V systému APG I byla čeleď Krameriaceae stejně jako Zygophyllaceae ponechána nezařazená do řádu v rámci větve dvouděložných nazývané Rosids. V systému APG II z roku 2003 je vřazena do čeledi Zygophyllaceae v rámci větve dvouděložných nazývané Eurosids I. V aktualizované verzi systému APG II, dostupné na stránkách Angiosperm Phylogeny, je společně s čeledí Zygophyllaceae vřazena do řádu kacibotvaré (Zygophyllales).
Význam editovat
Původní obyvatelé Severní i Jižní Ameriky používali kořeny kramerií k zastavení krvácení a jako zdroj barviva. Kořeny Krameria pauciflora jsou používány v Mexiku při zažívacích potížích, druh Krameria triandra je v Andách používán jako adstringens a k udržování chrupu.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
Literatura editovat
- Smith N. et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton Univ. Press, 2003. ISBN 0-691-11694-6.
- Berry P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. IX). Timber Press, 1995.
- Valíček P. et al. Užitkové rostliny tropů a subtropů. 2. vyd. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Krameria na Wikimedia Commons 
Taxon Krameria ve Wikidruzích- Angiosperm Phylogeny
- The Families of Flowering Plants: Krameriaceae Archivováno 12. 10. 2007 na Wayback Machine.
