Kozí brada luční
Kozí brada luční (Tragopogon pratensis) je až jeden metr vysoká luční bylina kvetoucí počátkem léta za slunného počasí poměrně velkými, světle žlutými až zlatožlutými květními úbory. V české přírodě se vyskytuje ve dvou poddruzích, které se mj. liší výškou lodyhy a velikosti úborů. Jsou to:
- kozí brada luční pravá (Tragopogon pratensis L. subsp. pratensis)
- kozí brada luční menší (Tragopogon pratensis L. subsp. minor (Mill.) Wahlenb.).[1]
 Kozí brada luční | |
|---|---|
 Kozí brada luční (Tragopogon pratensis) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hvězdnicotvaré (Asterales) |
| Čeleď | hvězdnicovité (Asteraceae) |
| Podčeleď | čekankové (Cichorioideae) |
| Rod | kozí brada (Tragopogon) |
| Binomické jméno | |
| Tragopogon pratensis L., 1753 | |
| Poddruhy rostoucí v ČR | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Výskyt editovat
Rostlina je rozšířena téměř po celé Evropě a dále východním směrem do Asie roste v ruské západní Sibiři, v Turecku i ve středoasijském Kazachstánu. Druhotně byla zavlečena do Spojených států, Kanady, na ostrovy Karibiku, do Argentiny i na Nový Zéland.
V České republice roste sice od nížin do podhůří, ale s nestejnou četností. Nejhojnější je na západě Čech, naopak na jihu Čech i Moravy je vzácná.[1][2][3]
Ekologie editovat
V prvém roce vyroste ze semene listová růžice a z ní druhým rokem vyrazí obvykle jediná květná lodyha. Při kvetení již bývá růžice suchá, po dozrání semen celá rostlina uhyne. Roste na loukách, pastvinách, mezích, na travnatých okrajích cest i na náspech a rumištích. Požaduje plné slunce a středně vlhké stanoviště, na výživnosti půdy závisí velikost rostliny. Ploidie druhu je 2n = 12.[1][2][4]
Popis editovat
Dvouletá rostlina s jednou lodyhou, dlouhou od 30 do 100 cm, vyrůstající ze svislého vřetenovitého kořene. Lodyha je přímá, často fialově naběhlá, jednoduchá nebo větvená a pod zákrovem ztlustlá. Přízemní listy v růžici i střídavé lodyžní vyrůstají z pochev a jsou čárkovité, poloobjímavé a podélně žilnaté. Jejich celokrajné, ostře špičaté čepele bývají 4 až 7 cm dlouhé a ve střední části 0,5 až 1,5 cm široké, směrem vzhůru se zmenšují. Lodyhy i listy obsahují bílý latex.
Na vrcholu lodyh a jejích větví vyrůstají 1,5 až 4,5 cm velké úbory se sírově žlutými až zlatožlutými kvítky. Jednořadý zákrov mívá osm až třináct, na bázi srostlých zelených listenů s úzkým blanitým okrajem. Úbor s bezplevým lůžkem je tvořen 20 až 50 oboupohlavnými jazykovitými kvítky s ligulou s pěti zoubky. Pět jejich prašníků je srostlých do trubičky, ta je v horní části fialově zbarvená a prorůstá jí žlutá blizna. Kvítky se mohou opylit vlastním i cizím pylem, který přináší hmyz slétající se za nektarem. Kvete od května do července.
Úbory se za slunného počasí otvírají časně zrána a již před polednem se zavírají. Přitom se větší obvodové kvítky sklápění nad menšími ve středu terče a svými prašníky se dostávají nad jejich blizny. Za deštivého počasí se úbory vůbec neotvírají.
Plodem je tmavá, protáhlá nažka 1,5 až 2,5 cm dlouhá, která má výrazný zobánek s 1,5 mm dlouhým chmýrem, jehož pérovité chlupy jsou spleteny dohromady. Tím se chmýr stává pevnější a může být větrem odnesen do větší vzdálenosti. Po uzrání zůstávají nažky s chmýrem ještě dlouho na rostlině, vytvářejí až 8 cm chlupatou kouli.[1][2][5][6]
Využití editovat
Z kozí brady luční se v lidové medicíně zužitkovává dužnatý kořen, zevně hnědý a uvnitř bílý, který roní bílé mléko. Sklízí se po odkvětu rostliny, suší se nebo maceruje. Lze jej použít při onemocnění jater, žlučníku, při zánětech močových cest i vně při kožních nemocech.[7] Mladé listy jsou v době, kdy ještě neobsahují latex, vhodné do zeleninových salátů. Později jsou hořké a rostliny většinou ani nespásá zvěř.[4][8]
Syrovou kozí bradu požívají mnozí k jídlu jako salátu, neboť jest dosti chutná, sladká, horká a vlhká na prvním stupni. Syrový nebo vařený kořen její pojídaný, nebo polévka z něho pitá, prospívá při bolestivém a kapavém močení a při kamenu. Vedle toho užíváme ho též při neduzích prsou, totiž proti kašli a těžkému dýchání, souchotinám a bolestem v bocích. (...) Kozí brada prospívá neduživým játrům, zahání žáhu a palčivost žaludku.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b c d CIBULKA, Radim. BOTANY.cz: Kozí brada luční [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 26.06.2012 [cit. 2017-06-07]. Dostupné online.
- ↑ a b c RYBKA, Vlastík. Vlhké louky. Ilustrace Radka Josková Jedličková. Praha: Ottovo nakladatelství, 2014. 550 s. ISBN 978-80-7451-441-8. Kapitola Kozí brada luční, s. 356–357.
- ↑ HASSLER, M. Catalogue of Life: Tragopogon pratensis [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2017 [cit. 2017-06-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky)
- ↑ a b Prairie Wildflowers of Illinois: Tragopogon pratensis [online]. Illinois Wildflowers, John Hilty, USA [cit. 2017-06-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KILIAN, Norbert; HAND, Ralf; RAAB-STRAUBE, Eckhard. Cichorieae Portal: Tragopogon orientalis [online]. EDIT - European Distributed Institute of Taxonomy [cit. 2017-06-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SOLTIS, Pamela S. Flora of North America: Tragopogon pratensis [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2017-06-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MLČOCH, Zbyněk. Kozí brada luční – účinky na zdraví, co léčí, použití, užívání, využití, pěstování. In: Bylinky pro všechny [online]. 14. srpen 2018, aktualiz. 12. květen 2020 [cit. 24. 4. 2022]. Dostupné z: https://www.bylinkyprovsechny.cz/byliny-kere-stromy/byliny/1778-kozi-brada-lucni-ucinky-na-zdravi-co-leci-pouziti-uzivani-vyuziti-pestovani
- ↑ Kozí brada luční. AtlasRostlin.cz [online]. Tiscali media, a.s., ©2017 [cit. 07.06.2017]. Dostupné online.
- ↑ MATHIOLI, Petr Ondřej. Herbář neboli Bylinář: dílo veškeré lékařské přírodní vědy. Svazek I. Olomouc: Dobra & Fontána, 1998. 447 s. ISBN 80-86179-13-3. Kapitola „KOZÍ BRADA", s. 375–377, citováno ze s. 376.
Literatura editovat
- JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef Antonín. Herbář léčivých rostlin. 1. vyd. Díl 6. Praha: Eminent, 1998. 279 s. ISBN 80-85876-45-0. Kapitola „KOZÍ BRADA", s. 118–121.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu kozí brada luční na Wikimedia Commons 
Taxon Tragopogon pratensis ve Wikidruzích- Botanický ústav AV ČR – rozšíření kozí brady luční v ČR
