Kovanice

obec v okrese Nymburk ve Středočeském kraji

Kovanice jsou obec ležící v okrese Nymburk, na půl cesty mezi Nymburkem a Poděbrady. Jejich katastrální území má rozlohu 807 hektarů. Součástí obce je i vesnice Chvalovice a dohromady v nich žije 922[1] obyvatel.

Kovanice
Střed vesnice
Střed vesnice
Znak obce KovaniceVlajka obce Kovanice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecNymburk
Obec s rozšířenou působnostíNymburk
(správní obvod)
OkresNymburk
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel922 (2024)[1]
Rozloha8,07 km²[2]
Nadmořská výška183 m n. m.
PSČ288 02
Počet domů329 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduKovanice 101
288 02 Nymburk 2
oukovanice@telecom.cz
StarostaJaroslav Král
Oficiální web: www.kovanice.cz
Kovanice
Kovanice
Další údaje
Kód obce537373
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1266 a nachází se v přídomku Sudomíra z Kovanic. V letech 1318–1323 vesnice patřila Bohuslavě z Klučova a roku 1376 Eliška z Lichtenburka. Další dějiny vsi jsou spojeny s majiteli kovanického zámku.[4]

Exulanti editovat

Stejně jako z mnoha obcí (např. Kostomlátky) odcházeli v době pobělohorské do exilu i nekatolíci z Kovanic. Z obce Kovanice prokazatelně uprchli:[5]

  • Matěj Fiala (1721 Kovanice – 1795 Berlín), měšťan, později fabrikant a rybář. Člen českého bratrského sboru v Berlíně.
  • Josef Fiala (1722 Kovanice – 1787 Berlín), bratr Matěje. Oba bratři byli odsouzeni za to, že se chtěli vyhnout vojně. Za trest pracovali v okovech (bez jídla a pití) na pražských valech, než je po sedmi dnech osvobodila z okovů vojska dobyvatelů Prahy. Josef Fiala emigroval v roce 1742 do Berlína. Bratři se pak se do Čech vraceli, v roce 1744 převedli do bezpečí i rodinu Matěje Cvacha.
  • Václav Fiala (cca 1710 Kovanice – 1796 Berlín). Byl třikrát ženatý, jeho druhou manželkou se stala v roce 1743 Judita Jílková (1712–1783). Bratr Judity byl spisovatel Jan Jílek, výrazná osobnost, která významně přispěla k pochopení duchovního světa tajných protestantů ovlivněných pietismem.

Územněsprávní začlenění editovat

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Jičín, politický i soudní okres Nymburk[6]
  • 1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Nymburk
  • 1868 země česká, politický okres Poděbrady, soudní okres Nymburk
  • 1936 země česká, politický i soudní okres Nymburk[7]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Nymburk[8]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Hradec Králové, politický i soudní okres Nymburk[9]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Nymburk[10]
  • 1949 Pražský kraj, okres Nymburk[11]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Nymburk
  • 2003 Středočeský kraj, okres Nymburk, obec s rozšířenou působností Nymburk

Rok 1932 editovat

Ve vsi Kovanice byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: dva cukráři, tři hostince, kovář, tři krejčí, obchod s mlékem, dva obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Kovanice a trafika.[12]

Pamětihodnosti editovat

Doprava editovat

Obcí prochází silnice I/38 Kolín – Kovanice – Nymburk – Mladá Boleslav. Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. V roce 2011 v obci zastavovaly autobusové linky Nymburk – Poděbrady – Kolín (v pracovní dny jeden spoj) a Poděbrady–Nymburk (v pracovní dny jedenáct spojů, dopravce Okresní autobusová doprava Kolín). O víkendu byla obec bez dopravní obsluhy.

Fotogalerie editovat

Reference editovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Tomáš Šimek. Svazek VI. Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. 726 s. S. 223. 
  5. Edita Štěříková: Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století. Kalich a Exulant, 1999, s. 317–321
  6. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  7. Vládní nařízení č. 190/1935 Sb.
  8. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  9. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  10. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  11. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  12. Adresář Republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. Praha: Rudolf Mosse, 1932, s. 618. (česky, německy) 

Externí odkazy editovat