Otevřít hlavní menu

Kousavec korový[1] (nebo tesařík korový; Rhagium inquisitor) je jedním ze čtyř druhů rodu Rhagium vyskytujících se na území ČR, patří do početné čeledi tesaříkovitých (Cerambycidae).

Jak číst taxoboxKousavec korový
alternativní popis obrázku chybí
Kousavec korový
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen členovci (Arthropoda)
Třída hmyz (Insecta)
Řád brouci (Coleoptera)
Podřád všežraví (Polyphaga)
Čeleď tesaříkovití (Cerambycidae)
Rod Rhagium
Binomické jméno
Rhagium inquisitor
(Linnaeus, 1758)
Synonyma
  • Cerambyx sycophantha (Schrank, 1781),
  • Harpium sycophanta (Schrank, 1781),
  • Megarhagium sycophanta (Schrank 1781),
  • Rhagium grandiceps (Thomson, 1866)
  • Stenocorus cephalotes (Voet, 1806)
  • Stenocorus scrutator (Olivier, 1795)
  • Stenocorus inquisitor (Linnaeus,Olivier, 1795)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

PopisEditovat

Tento druh tesaříka je dlouhý 10 až 21 mm, černý, hlava a štít přiléhavě šedě chloupkované. Po obou stranách štítu je masivní trnovitý výběžek. Krovky bledě žluté se skvrnitým šedým nebo žlutavým chloupkováním, podélná žebra, dvě více méně úplné příčné pásky a několik roztroušených skvrn holých, černých. Kořeny několika tykadlových článků, stehna a holeně na bázi obyčejně červenožluté. Skulptura a chloupkování krovek je variabilní; extrémní forma má krovky téměř bez vrásek, chloupkování je světlé a jednobarevné, beze skvrn, tělo menší, 10–11 mm dlouhé (var. sudeticum Plav.).

EkologieEditovat

Je to nejhojnější a nejvýznamnější zástupce rodu. Dospělci se objevují v dubnu až červenci, často navštěvují květy. Za slunečného počasí nalétávají na čerstvě pokácené kmeny a především staré pařezy jehličnatých dřevin, např. smrku, jedle, borovice a modřínu. Dosti často osidlují také žijící stromy oslabené například kůrovci, obaleči nebo dlouhotrvajícími přísušky. Larvy hlodají v kambiální zóně až 2 cm široké vlnité chodby, které pod tenkou kůrou porušují povrch dřeva jen málo, pod silnou kůrou vůbec. Dorostlé larvy se pod tenkou kůrou kuklí v hákovitých chodbách až několik centimetrů hluboko ve dřevě. Pod středně silnou kůrou se larvy kuklí v lýku a povrchových částech běli ve velkých, plošně oválných kuklových kolébkách, vystlaných bílým věnečkem z hrubých a dlouhých dřevních třísek. Pod silnou kůrou se larvy obvykle kuklí v hladkých kolébkách, lokalizovaných pouze v kůře a lýku. Přezimují larvy, kukly, především ale mladí brouci. Výletové otvory jsou oválné. Generace je dvouletá. Druh může fyziologicky a technicky poškozovat suchem oslabené jedle a smrky.

Možnost záměnyEditovat

Záměna je teoreticky možná s jinými tesaříky z rodu Rhagium – nejspíše s kousavcem páskovaným (Rhagium sycophanta) nebo kousavcem hlodavým (Rhagium mordax). Všichni se ale na první pohled liší zbarvením.

VýskytEditovat

Lze jej nalézt v Evropě, na západní Sibiři a v Severní Americe. V České republice hojný od nížin do hor. Často býval nalézán v domácnostech, kam byl zavlečen spolu s palivovým dřívím.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Václav Hanzlík; Francesco Vitali. BioLib.cz – Rhagium inquisitor inquisitor (kousavec korový) [online]. BioLib.cz [cit. 2019-03-24]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • Dr. Leopold Heyrovský; Fauna ČSR svazek 5 - Tesaříkovití-Cerambycidae, Nakladatelství Československé akademie věd; Praha 1955
  • prof. Ing. Jaroslav Křístek, DrSc.; prof. RNDr. Ing. Jaroslav Urban, CSc.; Lesnická entomologie, nakladatelství Akademie věd České republiky; Praha 2004

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat