Otevřít hlavní menu

Kounice (zámek)

zámek v Česku

Renesanční zámek ve středočeské obci Kounice (asi 5 km severně od Českého Brodu) se nachází na místě někdejší tvrze, která je poprvé zmiňována již v roce 1554. Tvrz nechal na reprezentativní trojkřídlý zámek přestavět Rudolf Trčka z Lípy v letech 16121634.

Zámek Kounice
Zchátralý zámek Kounice
Zchátralý zámek Kounice
Základní informace
Sloh renesanční architektura a barokní architektura
Poloha
Adresa Kounice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 12839/2-1838 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek je chráněn jako kulturní památka,[1] nachází se však ve zcela dezolátním stavu.

HistorieEditovat

V době, kdy je tvrz v 16. století poprvé zmiňována, panství vlastnil Jiřík Wachtl z Pantenova. Ten také zahájil výstavbu nebo přestavbu renesanční tvrze. Stalo se tak v letech 15671593. Práce byly však zřejmě dokončeny až za jeho syna a dědice Joachyma.[2]

Počátkem 17. století nechal tvrz přestavět na zámek Jan Rudolf Trčka z Lípy. V roce 1634 však byl zámek s celým panstvím zkonfiskován. Ve 2. polovině 17. století zde probíhaly stavební práce za hraběte Arnošta Ferdinanda Leopolda de Suys, po jeho smrti stavbu dále financovala jeho manželka Klára Františka, roz. hraběnka z Thunu, která zde bydlela s nezletilým synem. Zámku přibylo čtvrté křídlo, práce však byly dokončeny až za nových majitelů – hrabat z Morzinu.

 
Zámek na pohlednici z roku 1926

Za Václava hraběte z Morzinu byla stavba kolem roku 1719 dokončena a barokně upravena. Tehdy pro hraběte pracoval stavitel Jan Blažej Santini-Aichel a je možné, že se na úpravách zámku také podílel.[2]

Dalším významným umělcem, který zde zanechal svou stopu, byl sochař Ferdinand Maxmilián Brokoff. Jeho dílem jsou dvě sochy mouřenínů, umístěné na sloupech u vjezdu do zámku. Během stavebních úprav v 18. stol. zámek získal také barokní hranolovou věž s hodinami a lucernovou střechou.

V letech 17721924 patřil zámek rodu Lichtenštejnů. Během pozemkové reformy obdržela velkostatek Kounice obec, půda byla rozparcelována též obcím Břežany, Černíky, Kounice, Limuzy. Přistoupim, Tlustovousy, Vykáň a Vyšehořovice. Část půdy obdržela obec Kounice od dvora Horky (Chrást u Poříčan) a určitý výměr rozptýlené půdy zůstal při zbytkovém statku Kounice, jehož výměra činila 148 ha. Zbytkový statek Kounice obec pronajala A. Klingerovi (židovského původu). V květnu 1939 obecní zastupitelstvo v Kounici rozhodlo, že již pachtovní smlouvu neprodlouží, zámek využije ke svým účelům a půdu o 148 ha rozpachtuje místním drobným zemědělcům.[3]

Psali jsme v našem listě o velkopachtech a velkostatcích nearijců. Ač dosud židovský zákon leží v jednání, myslíme a souhlasíme s »Domovinou«, že to obec Kounice udělala dobře i bez zákona. Aspoň otázka komisařů a správců, českých správců na nearijské objekty v českém prostředí by měla být realisována.

—Venkov, 24.05.1939, s. 6

Po druhé světové válce byla v zámku zřízena škola; již roku 1949 zde byly provedeny některé znehodnocující úpravy a roku 1963 byla dokonce snesena věž.[2] V roce 1965 byly původní sochy uloženy do sbírek Národní galerie v Praze a na zámku je nahradily kopie. V roce 1970 prošla stavba rekonstrukcí, při níž však byla ochuzena o zbytky cennější architektury.

Na jaře v roce 1990 [4] zámek vyhořel. Jedna z legend praví, že byl požár založen úmyslně s cílem spálit zbylé svazky STB, které měly být uchovány v archivu na půdě. Oficiálním důvodem je ale závada na jednom z komínů [5]. Požárem byly zničeny střechy, těžce poškozeny stropy. Obec poté nechala zámek zastřešit, do průčelí se vrátila věž. Rekonstrukce však kvůli nedostatku financí nebyla dokončena. V únoru roku 2004 obec uzavřela kupní smlouvu se společností Castle Kounice, vlastněnou dánským občanem Michalem Agerledem. Nový majitel plánoval přeměnu zdevastovaného zámku na komplex luxusních bytů se společenským a sportovním zázemím,[2] zámek je však dlouhodobě uzavřen a žádnými stavebními úpravami neprochází.

FotogalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-01-11]. Identifikátor záznamu 121282 : Kounice, zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c d Kounice [online]. Hrady.cz. Dostupné online. 
  3. Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 24.05.1939, s. 6. ISSN 1805-0905.
  4. Kounický zámek – Městys Kounice [online]. [cit. 2019-11-24]. Dostupné online. (česky) 
  5. Požár zámku – Základní škola Kounice [online]. [cit. 2019-11-24]. Dostupné online. (česky)