Kostomlátky

obec v okrese Nymburk ve Středočeském kraji

Kostomlátky jsou obec ležící v okrese Nymburk, asi 5 km západně od Nymburku, jsou součástí Mikroregionu Nymbursko. Mají 313[1] obyvatel a jejich katastrální území měří 574 hektarů. Obec leží v nadmořské výšce 182 metrů. Součástí obce je i vesnice Doubrava.

Kostomlátky
letecký snímek
letecký snímek
Znak obce KostomlátkyVlajka obce Kostomlátky
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0208 529630
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Nymburk (CZ0208)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Nymburk
Historická země Čechy
Katastrální výměra 5,74 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 313 (2019)[1]
Nadmořská výška 182 m n. m.
PSČ 289 21 až 540 23
Zákl. sídelní jednotky 2
Části obce 2
Katastrální území 2
Adresa obecního úřadu 9. května 32
289 21 Kostomlaty nad Labem
Starosta Martin Král
Oficiální web: www.kostomlatky.cz
E-mail: kostomlatky@quick.cz
Kostomlátky
Kostomlátky
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Kostomlátky historicky náležely ke kostomláteckému panství, které se nacházelo okolo hradu Mydlovar. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1495, kdy Jan ze Šelenbergu získal panství od Vladislava II. Obyvatelé obce pak dostali roku 1500 výsadní právo hospodařit svobodně na svých statcích. Po celém kraji se pak šířila českobratrská víra. Po potlačení protihabsburského povstání v roce 1547 však bylo celé panství zkonfiskováno a připojeno k panství Lyskému. V této době žilo v Kostomlátkách asi 18 rodin.

Kostomlátky však, jako většinu obcí, silně poznamenala třicetiletá válka. Po jejím skončení získává roku 1679 panství hrabě František Antonín Špork, který ho spravuje až do roku 1722, kdy je prodáno hraběti Černínovi z Chudenic. Roku 1787 žilo v Kostomlátkách 299 obyvatel. Kaplička s věžičkou byla postavena v roce 1896. V roce 1920 byl v obci zřízen Spolek hasičů a o rok později i Sokol. Kostomlátky byly elektrifikovány v roce 1925.

V roce 1980 došlo k připojení obce ke Kostomlatům nad Labem. To se však většině obyvatel nelíbilo a v referendu rozhodli o osamostatnění obce. Kostomlátky jsou opět samostatné od 1. ledna 1993.

ExulantiEditovat

V době pobělohorské během slezských válek emigrovaly z náboženských důvodů celé rodiny do pruského Slezska. Dělo se tak pod ochranou vojska pruského krále Fridricha II. Velikého. Hromadnou emigraci nekatolíků zpočátku organizoval Jan Liberda a zprostředkoval ji generál Christoph Wilhelm von Kalckstein. V Čechách zahrnovaly jezuitské metody rekatolizace povinnou docházku na katolické bohoslužby, domovní prohlídky, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků, násilné odvody na vojnu apod. Číst nebo vlastnit Bibli bylo zakázáno. Místodržitelský patent vydaný dne 29. ledna 1726 zpřísnil tresty pro usvědčené nekatolíky, a to od jednoho roku nucených prací až po trest smrti. Protestantům mohly být odebrány děti a předány do péče katolickým opatrovníkům. Z obce Kostomlátky prokazatelně uprchli v roce 1742 přes městečko Münsterberg v pruském Slezsku tito lidé: [2]

  • Martin Lacina s manželkou a třemi dětmi. Současně s ním odešel i Jiřík Lacina s rodinou. Jiřík Lacina patří mezi zakladatele obce Husinec, což byla první česká exulantská kolonie v pruském Slezsku. Samuel Figulus, pravnuk Jana Amose Komenského, byl kazatelem českého sboru v Husinci od roku 1754 až do své smrti v roce 1771.
  • Jakub Ráž (Rasch, Raasch) a Václav Ráž. Václav Ráž z Kostomlátek zemřel 17.3.1805 v Husinci (ženatý, hospodář) ve věku 69 let.
  • Jan Rychetský *(1693), Matěj Rychetský a Václav Rychetský s většími rodinami. Rovněž Jan a Matěj patří mezi zakladatele obce Husinec v tehdejším pruském Slezsku.
  • Jan Strnad. Emigroval z manželkou a pěti dětmi. Jejich další osud není znám. Mohli odejít i do Berlína, kde už byli Matěj Ráž a Martin Strnad z Kostomlátek.[3]
  • Matěj Strnad *(1682), hospodář, tesař a bednář. Emigroval s maželkou a šesti dětmi. Zemřel 23.6.1765 ve věku 83 let v druhé české exulantské obci v pruském Slezsku. Patří k jejím zakladatelům. Obec pojmenovali exulanti na počet pruského krále Friedrichův Tábor. V roce 1765 tu žilo 54 českých rodin, ve vedlejším Malém Táboře žilo dalších 14 českých rodin. Syn Matěje – Jakub Strnad (Sternat) patří mezi zakladatele Malého Tábora. Další potomci exulantů (nejen) z Kostomlátek založili město Zelov.[4]

Historii exulantů popisuje ve svých knihách Edita Štěříková (včetně informačních zdrojů, odkazů a údajů z matrik). Dokumenty se nacházejí převážně v archivu Jednoty bratrské v Herrnhutu (Ochranov), ve Státním oblastním archivu v Zámrsku i jinde. Potomci pobělohorských exulantů žijí v Německu, Polsku, USA, Kanadě, Austrálii, někteří se vrátili. Exulant (spolek) stále sdružuje potomky běženců (rodokmeny) této doby z celého světa.

Územněsprávní začleněníEditovat

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Jičín, politický i soudní okres Nymburk[5]
  • 1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Nymburk
  • 1868 země česká, politický okres Poděbrady, soudní okres Nymburk
  • 1936 země česká, politický i soudní okres Nymburk[6]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Nymburk[7]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Hradec Králové, politický i soudní okres Nymburk[8]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Nymburk[9]
  • 1949 Pražský kraj, okres Nymburk[10]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Nymburk
  • 2003 Středočeský kraj, okres Nymburk, obec s rozšířenou působností Nymburk

Rok 1932Editovat

Ve vsi Kostomlátky (381 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] 2 hostince, kolář, kovář, košíkář, porodní asistentka, 2 obchody se smíšeným zbožím, soustružník, spořitelní a záložní spolek pro Kostomlátky, 2 trafiky, obchod se zvěřinou a drůbeží.

Významní rodáciEditovat

  • Exulanti - zakladatelé obcí Husinec, Friedrichův (Velký) a Malý Tábor, Zelov (mimo jiné)
  • P. Maurus Alois Verzich OSB (17. 12. 1911 Kostomlátky – 27. 8. 1992 Florencie), opat benediktinského kláštera v Praze-Emauzích

DopravaEditovat

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Do obce vede silnice III. třídy. Území obce protíná silnice II/331 Poděbrady - Nymburk - Lysá nad Labem.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže obci je železniční stanice Kostomlaty nad Labem ve vzdálenosti 2,5 km ležící na trati 231 v úseku z Lysé nad Labem do Nymburka.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – V obci zastavovaly autobusové linky Nymburk-Kostomlaty nad Labem-Všejany (v pracovní dny 4 spoje) a Nymburk-Lysá nad Labem (v pracovní dny 3 spoje) (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín). O víkendu byla obec bez dopravní obsluhy.

FotogalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Pozváni do Slezska : vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH 599 pages s. Dostupné online. ISBN 80-7017-553-2, ISBN 978-80-7017-553-8. OCLC 57324279 
  3. ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH 746 pages s. Dostupné online. ISBN 80-7017-253-3, ISBN 978-80-7017-253-7. OCLC 45200491 
  4. ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Zelów : Česká exulantská obec v Polsku. 1. vyd. vyd. Praha: Kalich 14, 433 pages s. Dostupné online. ISBN 80-7017-793-4, ISBN 978-80-7017-793-8. OCLC 52454283 
  5. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  6. Vládní nařízení č. 190/1935 Sb.
  7. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  8. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  9. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  10. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 611. (česky a německy)

Externí odkazyEditovat