Kostely v Moldávii
Kostely v Moldávii je název skupiny osmi sakrárních staveb rumunské pravoslavné církve v historickém regionu Jižní Bukoviny a Moldávie, které jsou kulturní památkou UNESCO. Vystavěny byly v 15. a 16. století na území tehdejšího Moldavského knížectví za vlády Štěpána III. Velikého a Petra Rareșe. V roce 1993 bylo 7 z nich zapsáno na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, následně v roce 2010 byl na tento seznam doplněn kostel Zmrtvýchvstání Páně v Sucevițě. Většina kostelů se nachází v moderní župě Suceava.
| Kostely v Moldávii | |
|---|---|
| Světové dědictví UNESCO | |
 kostel v Sucevițě | |
| Smluvní stát |  Rumunsko |
| Typ | kulturní dědictví |
| Kritérium | i, iv |
| Odkaz | 598 (anglicky) |
| Zařazení do seznamu | |
| Zařazení | 1993 (17. zasedání) |
| Změny | 2010 |
Venkovní fasády kostelů jsou pokryty freskami, které jsou výjimečným mistrovským dílem byzantského umění a zachycují rozsáhlé cykly náboženských motivů a příběhu. Kostely jsou zpravidla umístěny ve vnitřním nádvoří opevněných klášterů. V regionu severního Rumunska se nachází více podobných kostelů, které však nejsou pod ochranou UNESCO.
Díky stejné době vzniku vykazují všechny několik společných vlastností. Celý areál je vybudován v rovině na půdorysu obdélníka nebo čtverce a obehnán celkem nízkými hradbami s obvyklou branou a někdy i s věžemi. Uprostřed rozlehlého prostranství pak stojí chrám: zpravidla jednolodní, ve východní části zakončený trojlistem půlkruhového kněžiště s kaplemi po stranách. Klenby jsou většinou velmi prosté, zpravidla chybí obvyklá byzantská kupole, a tedy i cibulovité báně charakteristické pro pravoslavné kostely. Místo nich mívají jen malou polygonální věž, jejíž obdoba se někdy opakuje nad západní částí. Obvykle jsou omítnuté a ozdobené štukovými detaily – nic zvláštního, řekli bychom. Jenže, a to je důvod, proč do Bukoviny dnes proudí tisíce návštěvníků, uvnitř i zvenčí jsou pokryty nástěnnými malbami. Ačkoliv je částečně chrání mohutné přesahující střechy, nedochovaly se všude stejně a zejména severní strany jsou poznamenány povětrnostními vlivy.[1]
Lokality editovat
| Obrázek | Kostel | Datum výstavby | Obec | Zem. souřadnice |
|---|---|---|---|---|
|
Kostel Stětí svatého Jana Křtitele | 1502 | Arbore | 47°43′59″ s. š., 25°55′45″ v. d. |
|
Kostel Zesnutí přesvaté Bohorodičky | 1530 | Mănăstirea Humorului | 47°35′37″ s. š., 25°51′15″ v. d. |
|
Kostel Zvěstování Panny Marie | 1532 | Vatra Moldoviței | 47°39′25″ s. š., 25°34′16″ v. d. |
|
Kostel Povýšení svatého Kříže | 1487 | Pătrăuți | 47°43′46″ s. š., 26°11′34″ v. d. |
|
Kostel svatého Mikuláše | 1530 | Probota | 47°22′30″ s. š., 26°37′25″ v. d. |
|
Kostel svatého Jana nového | 1522 | Suceava | 47°38′30″ s. š., 26°15′46″ v. d. |
|
Kostel svatého Jiří | 1488 | Voroneț | 47°31′2″ s. š., 25°51′51″ v. d. |
|
Kostel Zmrtvýchvstání Páně | 1581 | Sucevița | 47°46′41″ s. š., 25°42′40″ v. d. |
Reference editovat
- ↑ ADAMEC, Jaromír. Bukovina a bohaté bible chudých. Země světa. 3.10.2020, roč. 19, čís. 10, s. 46–51. [Bukovina a bohaté bible chudých Dostupné online].
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostely v Moldávii na Wikimedia Commons - Cultural Heritage and Religious Tourism in Bucovina and Moldavia
- The Painted Wonders of Bucovina
- Monasteries of Bucovina
- Ten Wonders of Bucovina
- Painted Churches in Bukovina Archivováno 21. 4. 2011 na Wayback Machine.
