Otevřít hlavní menu

Kostel svatého Václava (Vysočany)

kostel ve Vysočanech

Kostel svatého Václava je římskokatolický kostel zasvěcený svatému Václavovi ve Vysočanechokrese Chomutov. Je chráněn jako kulturní památka.[1] Stojí v areálu hřbitova spolu s budovou sousední fary v místech zaniklé vesnice. Do areálu hřbitova vede zdobená brána s profilovanými pilíři ukončenými volutovitě stočenými úseky štítu.[2]

Kostel svatého Václava
ve Vysočanech
Celkový pohled na areál kostela s farou
Celkový pohled na areál kostela s farou
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Ústecký
Okres Chomutov
Obec Hrušovany
Lokalita Vysočany
Souřadnice
Kostel svatého Václava
Kostel svatého Václava
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát krušnohorský
Farnost děkanství Chomutov
Status filiální kostel
(do 31. 12. 2012 patřil do farnosti Vysočany)
Užívání bližší informace o bohoslužbách
Architektonický popis
Architekt Octavio Broggio
Stavební sloh barokní
Výstavba 17271738
Specifikace
Umístění oltáře jihovýchod
Stavební materiál zděný
Odkazy
Kód památky 21499/5-877 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

První kostel svatých Andělů strážných ve Vysočanech je zmiňován již v roce 1341. Tento hřbitovní kostel, který stával necelých sto metrů západně od kostela svatého Václava, byl v roce 1964 nebo brzy poté zbořen.[3] Barokní kostel svatého Václava byl spolu se sousední farou vystavěn architektem Octaviem Broggiem v letech 1727–1738.[2] Zadavateli stavby byli osečtí cisterciáci, kteří vykonávali ve Vysočanech v té době duchovní správu.

 
Kostel svatého Václava z jihu

V roce 1966 byl kostel přeměněn na dočasný depozitář drobných plastik z vesnic zatopených vodou nechranické přehrady, a později i z vesnic zničených těžbou hnědého uhlí. O deset let později došlo poškození a krádeži některých děl neznámými vandaly, a proto bylo rozhodnuto o přemístění památek na jiná místa. Jedenáct z nich bylo přesunuto do Strupčic a jejich okolí.[4]

V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995–2014 na opravu památky čerpáno 1 100 000 Kč (600 000 Kč v roce 1998 a 500 000 Kč v roce 1999).[5]

PopisEditovat

Kostel je obdélná jednolodní stavba s presbytářem orientovaným k jihovýchodu. Presbytář s trojbokým zakončením a zaklenutý plackovou klenbou má ta také obdélný půdorys. Obdélná sakristie, nad kterou se nachází oratoř, je přiložena k severní straně. Obě jsou zaklenuté valenou klenboulunetami. Stejným způsobem jsou zaklenuté také části hlavní lodi, jejíž střed má klenbu plackovou. Nachází se v ním valeně podklenutá kruchta nesená čtyřmi sloupy. Vstupní průčelí je trojosé, členěné pilastry a zakončené nástavcem s volutami. Před jeho střed předstupuje rizalit, který vybíhá do mladší hranolové věže.[2]

VybaveníEditovat

Zařízení kostela je barokní a pochází ze druhé poloviny 18. století. Tvořily ho oltáře (hlavní s bočními brankami a boční s iluzivními malbami), varhany, křtitelnice, kropenka a lavice. Interiér zdobily také obrazy z okruhu malíře Ignáce Raaba.[2]

Okolí kostelaEditovat

V těsném sousedství na severozápadě stojí budova fary od Octavia Broggia postavená zároveň s kostelem. Jde o patrovou budovu na čtverhranném půdorysu se zkoseným západním průčelím. Před devítiosé průčelí mírně předstupuje středový rizalit s trojúhelníkovým štítem a portálem zdobeným volutovitě stočenými římsami. Přízemní prostory jsou klenuté valenými klenbami, na schodišti je použita kombinace klenby valené a křížové. Místnosti v patře přecházejí do stropu pomocí fabionu.[2]

Asi sto metrů severozápadně stojí socha svatého Jana Nepomuckého.[6]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-11-12]. Identifikátor záznamu 132392 : Kostel sv. Václava. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c d e Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek IV. T/Ž. Praha: Academia, 1982. 640 s. Heslo Vysočany, s. 292–293. 
  3. Kostel sv. Andělů strážných [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2015-11-12]. Dostupné online. 
  4. KUDRNÁČ, Antonín. Přemístění plastik z vysočanského depozitáře do Strupčic. Památky, příroda, život. 1977, roč. 9, čís. 1, s. 26–28. 
  5. MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Ministerstvo kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 98–99. 
  6. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-11-12]. Identifikátor záznamu 125414 : Socha sv. Jana Nepomuckého. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 

LiteraturaEditovat

  • KUDRNÁČ, Antonín. Činnost O. Broggia a F. A. Kuena ve Vysočanech u Chomutova. Památky, příroda, život. 1977, roč. 9, čís. 1, s. 1–5. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat