Kostel svatého Václava (Sýčina)
Kostel svatého Václava v Sýčině, části města Dobrovice v okrese Mladá Boleslav ve Středočeském kraji, je netypická pozdně gotická[1] a renesanční sakrální stavba.Tvoří místní pohledovou dominantu, je již z velké dálky vidět díky svým třem špičatým věžím. Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky.[2]
| Kostel svatého Václava v Sýčině | |
|---|---|
.jpg) Kostel sv. Václava v Sýčině | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Středočeský |
| Okres | Okres Mladá Boleslav |
| Obec | Dobrovice |
| Lokalita | Sýčina |
| Souřadnice | 50°22′2,25″ s. š., 14°55′53,2″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | mladoboleslavský |
| Farnost | děkanství Dobrovice |
| Status | filiální kostel |
| Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
| Zasvěcení | svatý Václav |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | gotika a renesance |
| Výstavba | 1571 |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | zdivo |
| Další informace | |
| Kód památky | 37633/2-1748 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Kostel byl postaven roku 1571[1] Jiřím Cetenským z Cetné. Renesančně upraven a vyzdoben byl roku 1609.[3] Dále byl nevýrazně barokně upravován v letech 1736[1] za vedení architekta F.I. Préea,[3] a znovu důkladně opraven v roce 1867[1] architektem Aloisem Turkem. V období komunistické totality kostel postupně chátral. Od počátku 21. století existuje nadace na záchranu této památky.
Architektura editovat
Exteriér editovat
Je to goticko-renesanční dvoulodí[1] s polygonálně uzavřeným obdélným presbytářem, ke kterému po stranách přiléhají dvě nestejně široké hranolové věže, kryté jehlany. Třetí hranolová věž se nachází v ose západního průčelí. Kostel má přístavek (márnice) po jižní straně. V severní věži je sakristie s barokním oknem a znakem Cetenských a Valdštejnů. Stěny jsou hladké. Mají opěráky a hrotitá okna bez kružeb. Hlavní portál je v západní věži, ve které je předsíň sklenutá valenou klenbou se štukovými žebry.[3]
Interiér editovat
Presbytář má valenou klenbu s lunetami. V presbytáři se nachází na skleněných deskách namalovaných šest českých patronů, dílo zřejmě z období kolem roku 1930. Na severní straně je půlkruhově zakončený vchod do sakristie v pozdně renesanční kamenné pilířové jónské edikule s volutovým nástavcem. V nástavci jsou znaky Cetenských a Maternů z Květnice. Triumfální oblouk je polokruhový. Loď má valenou klenbu s lunetami. Dvoulodí je rozděleno dvěma hranolovými pilíři, na kterých spočívají tři arkády, které oddělují užší a nižší severní loď, sklenutou křížovými klenbami a tribunu v jejím patře, která je sklenuta rovněž křížově. V západní části lodi je kruchta na dvou pilířích. Ta je podklenuta valeně. Kruchta je spojena s úzkou zděnou balkónovitou postranní kruchtou podél jižní stěny hlavní lodi, která je nesena dvěma pilíři. Zábradlí tribuny i balkónu je bedněné. Je v něm vsazeno dvanáct desek s obrazy apoštolů a světců, a také čtrnáct desek s výjevy z Kristova života, které jsou zřejmě dílem Kregera Karga z Würtenberku z roku 1609, zhotovené podle nizozemských grafických listů.[3]
Na klenbě lodi je barokní freska Setkání sv. Václava s Jindřichem Ptáčníkem; nad kruchtou je barokní freska s výjevem: Sv. Václav zakládá školu na Budči a na klenbě presbytáře je barokní freska sv. Václava s korouhví. Fresky jsou vesměs dílem J.E. Vodňanského z roku 1736, které byly přemalovány K. Javůrkem roku 1867. Od K. Javůrka jsou i obrazy čtyř evangelistů pod kruchtou, také z roku 1867. Sakristie v přízemí severní věže má valenou klenbu. Pod jižní věží se nachází pohřební kaple s náhrobky Maxmiliána Thurn-Taxise a jeho choti Marie Eleonory z roku 1834. Pohřební kaple je sklenuta jako sakristie, otevřená do presbytáře obloukem. Nad hrobkou je oratoř s renesančním kazetovým stropem, v jehož osmi polích jsou původní malované výjevy ze života Kristova, pocházející snad od K. Karga. Prostor nad sakristií je prázdný, otevřený do kostela oknem.[3]
Vybavení editovat
Hlavní oltář z roku 1736 je barokní, portálový a sloupový. Je dílem truhláře P. Vyšohlída z Dobrovice, který jej zhotovil podle nákresu Fr. I. Préea. Na hlavním oltáři je obraz sv. Václava od Fr. Barbieriho, který přemaloval roku 1867 K. Javůrek. Od K. Javůrka pochází také obraz sv. Ludmily na pravém bočním oltáři, který provedl truhlář J. Péx a řezbář J. Pauer z Dobrovice. Kazatelna z roku 1736 je rovněž dílem Vyšohlída a Préea. Je doplněna plastikami od Josefa Jelínka z Kosmonos. Pod kruchtou a v boční lodi je devět renesančních náhrobníků, většinou figurálních, rodu Cetenských a Kinských, pocházející z 2. poloviny 16. století.[3]
Okolí kostela editovat
Kolem kostela je hřbitov s pozdně gotickou branou.[3]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b c d e DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 49.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-10-08]. Identifikátor záznamu 149559 : Kostel sv. Václava, Sýčina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e f g POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech P/Š, sv. III. Praha: Academia, 1980. 540 s. Kapitola Sýčina (Mladá Boleslav), s. 493n..
Literatura editovat
- VACKOVÁ, Jarmila. Renesanční malovaná kruchta v Sýčině u Mladé Boleslavi. Umění, roč. 8 (1960), č. 4, s. 405-408
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Václava na Wikimedia Commons - Pořad bohoslužeb v kostele sv. Václava; Dobrovice, Sýčina(katalog biskupství litoměřického)
- Kostel sv. Václava, Sýčina na webu Hrady.cz
- Kostel Sýčina z.s.
