Kostel svatého Václava (Liblice)
Římskokatolický farní[1] kostel svatého Václava v Liblici je sakrální stavba stojící na mírném návrší v centru obce, asi 200 m východně od liblického zámku.[2] Od roku 1966 je kostel chráněn jako kulturní památka.[3]
| Kostel svatého Václava v Liblicích | |
|---|---|
 Kostel sv. Václava a socha sv. Jana Nepomuckého v Liblicích | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Středočeský |
| Okres | Mělník |
| Obec | Liblice |
| Souřadnice | 50°18′42,4″ s. š., 14°35′20,21″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | mladoboleslavský |
| Farnost | Liblice |
| Status | farní kostel |
| Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
| Zasvěcení | svatý Václav |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | gotika a baroko |
| Výstavba | okolo roku 1384, gotická přestavba 1710 |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | kámen a zdivo |
| Další informace | |
| Kód památky | 22291/2-1288 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
.JPG)
První zprávy o obci Liblice pocházejí z roku 1321. Kostel sv. Václava byl postaven okolo roku 1384 v gotickém stylu. V roce 1710 byla přistavěna oratoř a snad i sakristie. Celkově byl kostel barokně přestavěn. V letech 1713–1715 byla postavena a věž a kostel byl snad upraven a vyzdoben štukem. Dalšími úpravami a opravami kostel prošel pak v letech 1824, 1864 a 1886.[2]
Architektura editovat
Jedná se o je jednolodní obdélníkovou stavbu, zakončenou pětibokým presbytářem, obdélníkovou sakristií a patrovou oratoří po severní a jižní straně. Průčelí se středním rizalitem je vyvrcholeno hranolovou věží s cibulovou bání. Na boční fasádách jsou obdélná okna se segmentovým záklenkem, lizény a zdobná pole.[2]
Presbytář s opěráky je prolomen vyššími, polokruhem ukončenými okny. Je sklenut křížovou klenbou. V závěru je sklenut paprsčitě. Původní žebra zakrývají barokní štukové festony vavřínových listů, které se sbíhají na konzoly z andílčích hlaviček. Klenební kápě jsou pokryty štukovými obláčky a andílčími hlavičkami. Okenní ostění mají ve vrcholu andílčí hlavy a otvory rámují štukové stuhy. Vnitřní plocha polokruhového triumfálního oblouku jsou pokryta poli z perlovce, ve kterých se střídají motivy váhy a zavinuté hlavy. V lodi je valená klenba a dřevěná kruchta. Podvěží a oratoř mají plochý strop. Sakristie je sklenuta valeně.[2]
Zařízení editovat
Zařízení kostela je barokní a pochází ze 2. poloviny 17. století. Hlavní oltář je portálový, raně barokní ze 2. poloviny 17. století. Je na něm obraz představující sv. Václava vznášejícího se s anděly do nebe a pochází z roku 1729. V nástavci hlavního oltáře je obraz Svaté rodiny. Po straně jsou menší rokokové sošky sv. Václava a sv. Ludmily. Dva boční oltáře jsou raně barokní. Je na nich boltcový ornament a reliéf Ukřižování a Zvěstování. Pocházejí z poslední třetiny 17. století. Kazatelna raně barokní ze 2. poloviny 17. století byla při poslední úpravě kostela demomtována. Kostelní lavice jsou rokokové. V kostele se nacházejí sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Barbory v obláčcích. Jedná se o práci pocházející z 1. poloviny 18. století. Dále je v kostele rokokový obraz Immaculaty a obraz sv. Jana z Mathy a sv. Felixe z Valois. Kamenná křtitelnice je opatřena barokním víkem se soškou sv. Jana Křtitele. Při hlavním oltáři jsou dva cínové kandelábry z roku 1673. Na dveřích se nachází kartuše s datem 1735.[2] Pod hlavním oltářem se nacházejí hrobky Pachtů z Rájova a Deymů ze Střítěže. Původní varhany byly z roku 1680 a nynější byly postaveny roku 1886.
Okolí kostela editovat
V obci se nachází kaple Panny Marie z roku 1699. Západně od zámku je pseudorománská osmiboká hrobní kaple Thun-Hohensteinů, která má liché sloupkové arkády. Na její jehlancové střeše je lucerna a kaple je sklenuta kupolí. Na hřbitově je náhrobek J. Josefa hraběte Pachty z roku 1822, který je signován I. Platzer fe. Na náhrobku je nápis v českém jazyce: „Roku Páně 1822 dne 17. března usnul v Pánu v 99. roku věku svého pan Jan Josef Pachta, generál a dvorský komorník, pán panství Liblic. Kdokoli to čteš, pomodli se čtouce : Ať odpočívá v pokoji Amen.“
Na západní straně od kostela byla r. 1770 postavena socha sv. Jana Nepomuckého s nápisem: DIVf pater pairIae beLLo faMe pesteqVeLassIs oro patrIotIs patroCInaretVIs , Svatý otče vlasti, prosím zastaň se svých krajanů zkoušených válkou, hladem a morem Sečteme-li velikostí zvýrazněná písmena (římské číslice) dostaneme letopočet 1772, zajímavé je, že ve slově pairIae je první i nezvýrazněné, pokud jde o chybu tak je letopočet postavení sochy 1773. Na severovýchodní straně kostela se nalézá budova Římsko-katolické farnosti - zmínka o zdejší faře je již z r. 1384. Základní kámen nynější fary byl položen16. června 1873. Na jižní straně pak r. 1854 postaven železný kříž na památku zasnoubení Jejich C. K. veličenstev Františka Josefa a Alžběty Bavorské zvané Sisi.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 114.
- ↑ a b c d e POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech K/O, sv. II. Praha: Academia, 1978. 580 s. Kapitola Liblice /Mělník/, s. 248–249.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-08-01]. Identifikátor záznamu 133227 : Kostel sv. Václava, Liblice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Václava v Liblici na Wikimedia Commons - Pořad bohoslužeb v kostele sv. Václava, Liblice (katalog biskupství litoměřického)
- Kostel sv. Václava v Liblicích na webu Hrady.cz
