Wikipedie

Kostel svatého Václava (Bukovník)

kostel a kulturní památka České republiky na území obce Bukovník

Kostel svatého Václava je pozdně románský kostel v šumavském podhůří v Bukovníku. Poprvé je, podle pamětní knihy obce, připomínán v roce 1240. Stojí v nadmořské výšce 615 metrů. Přístupný je příležitostně. Obec Bukovník se nachází východně od Sušice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji.

Kostel svatého Václava (Bukovník)
Místo
StátČeskoČesko Česko
OkresKlatovy
KrajPlzeňský
ObecBukovník
Souřadnice49°13′23,46″ s. š., 13°39′41,25″ v. d.
Kostel svatého Václava (Bukovník) (Česko)
Základní informace
CírkevŘímskokatolická
Statusfarní kostel (filiální kostel 1620-1730)
Zasvěcenísvatý Václav
Architektonický popis
Stavební slohpozdně románský
Další informace
AdresaBukovník, ČeskoČesko Česko
Kód památky25724/4-2797 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis editovat

Kostel byl vybudován vladykou Dobeczem (Dobiášem – Tobiášem) z Bukovníka, který je jmenován v listině Přemysla Otakara II. z roku 1251 (farní kronika kostela).[1] Ten si zároveň při kostele vystavěl své sídlo – tvrz, kterou propojil s věží kostela pavlačí na tribunu (kruchtu), takže zděný kostel mohl být v době ohrožení dřevěné tvrze útočištěm jejích obyvatel. Nejstarší částí stavby je jižní portál (obr. č. 10), polokruhovitá apsida s konchou a dvojité okénko na severní straně (obr. č. 5). Farním kostelem se stal v roce 1360. V průběhu dalšího staletí byl několikrát upraven a rozšířen. Nyní má kostel pozdně barokní úpravu exteriérů i interiérů.[2] Chór byl přistavěn kolem roku 1300. V první polovině 14. století došlo k rozšíření kostela. Při gotické přestavbě byl kostel rozšířen o presbytář s žebrovými klenbami, gotickým sanktuářem a sedilem (v kostele nebo středověkém domě výklenek se sedadlem). Kostel byl upraven roku 1722. V 18. století byl kostel uvnitř restaurován, 1855 pak zvenku, a ještě před první světovou válkou opatřen novou malbou.[3] Je obklopený hřbitovem.[2] Kostel, který je obklopen hřbitovem, je umístěn při severním okraji vesnice. Areál je obklopen zdí, ke které je přístup z hlavní silnice po její východní straně a rovněž z vedlejší cesty, která vede po obvodu kostelní zdi z jihozápadní strany. [4]

Východně od kostela stojí bývalá fara, v pozdně barokní podobě, s hospodářským zázemím. Je v soukromém vlastnictví.

Rozvoj kostela editovat

Původně kostel románský, později upravovaný, přesto se zachovalo několik míst, které připomínají dobu jeho vzniku, tedy druhou polovinu 12. století. Kostel byl původně vystavěn z lomového kamene jako jednolodní stavba téměř čtvercového tvaru, k níž byl připojen obdélníkový presbytář a odsazená apsida (obr. č. 10). V jihozápadním rohu se nachází mohutná čtvercová věž. Dobu jeho založení připomíná výrazně řešený vstupní portál při jižní stěně stavby (obr. č. 10). Jedná se o mohutné žulové ostění vsazené do zdiva. Tímto vstupem se dostáváme do obdélného jednolodí. Na východě je loď otevřena širokým, půlkruhově ukončeným vítězným obloukem, který dělí loď od presbytáře.

V roce 1690 byl upraven v barokním slohu, rozšířen o nový presbytář a kapli nejprve zasvěcenou svatému Josefu, později změněnou na kapli Panny Marie. Dalšími úpravami kostel prošel v 18. století, přibyla barokní okna lodi a přistavěna varhanní kruchta a jižní předsíň. Z té doby pochází i většina vnitřního zařízení.[5]

Hřbitov byl umístěn původně na poli mimo obec, u kostela byl založen později a pozůstatky zesnulých byly na něj přeneseny.

Stavební podoba editovat

Jedná se o jednolodní orientovaný kostel s věží v ose západního průčelí. Na jižní straně se nachází předsíň a k východnímu chóru na severu přiléhá patrová sakristie. Průčelí lodi i chóru je opatřeno opěrnými pilíři. Okna jsou lomená s hlubokými ostěními s původními kružbami. Jižní lomený a bohatě profilovaný vstupní portál kryje předsíň. Hranolová věž je hladce omítaná a je opatřena úzkými okénky. Z boku ji kryje vykrajovaný štít kostela. Střechy jsou valbové a pultové, na věži je nízký stan. Interiér lodi je osvětlený dvěma okny a kryje jej kazetový strop s ornamentální malbou. V západní části je vložena sloupky podepřená dřevěná kruchta. Vítězný oblouk s lomenou archivoltou se otevírá do chóru, zaklenutého jedním polem křížové klenby a závěrem. Žebra jsou hrušková. V jižní zdi chóru je zachován profilovaný rám sedile, v severní sanktuář. Sakristie je přístupná sedlovým portálem, má valenou tunelovou klenbu s lunetami.[6]

Galerie editovat

  •  
    1. kostel sv. Václava s hřbitovem
  •  
    2. kostel sv. Václava a ves od jihu
  •  
    3.kostel sv. Václava od severu
  •  
    4. kostel sv. Václava, věž od jihovýchodu
  •  
    5. věž kostela s dvojokénkem
  •  
    6. sedlo a patka sloupku románského okna
  •  
    7. gotické okno na západní straně kostela
  •  
    8. původní půdorys kostela
  •  
    9. půdorys kostela po rozšíření
  •  
    10. portál kostela

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ NOVÁK, Ladislav. Obec Bukovník. Klatovy: Typos, 2011. 51 s. 
  2. ↑ a b kostel sv. Václava - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-01-08]. Dostupné online. 
  3. ↑ Petr Kokaisl a Pavla Kokaislová, Kostely a kaple v domažlickém okrese. Po stopách současných i zaniklých církevních památek., Praha, 1999.
  4. ↑ Památkový katalog NPÚ, katalogové číslo 1000136854, dostupné na: pamatkovykatalog.cz
  5. ↑ Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2020-01-08]. Dostupné online. 
  6. ↑ Hynek Rulíšek, Slovník křesťanské ikonografie: Postavy, atributy, symboly, České Budějovice, 2006.

Literatura editovat

  • Západočeský kraj A – Z. J. Kumpera. 1989
  • Obec Bukovník. Ladislav Novák. Typos, Klatovy 2011. 51 s.
  • Kuchynka, Rudolf. Kostel sv. Václava v Bukovníce. In Method, časopis věnovaný umění křesťanskému. 1890, ročník 16, č. 2, s.136–137.
  • Bukovník - Kostel sv. Václava, Soupis památek, 12. Politický okres sušický (1900), s. 13–17. Dostupné on-line

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kostel_svatého_Václava_(Bukovník)&oldid=23627185“