Otevřít hlavní menu

Kostel svatého Prokopa (Čestlice)

kostel v Čestlicích

Kostel svatého Prokopa stojí uprostřed obce Čestlice ve Středočeském kraji. Byl postaven na místě kostela pocházejícího již ze 14. století. Dnes slouží jako farní kostel čestlické farnosti a pravidelné místo setkávání farnosti při bohoslužbách i kulturních akcích. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Kostel svatého Prokopa
v Čestlicích
pohled na průčelí
pohled na průčelí
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Obec Čestlice
Souřadnice
Základní informace
Církev Římskokatolická
Provincie česká
Vikariát jílovský
Farnost Čestlice
Status farní kostel
Datum posvěcení 23. října 1864
Světitel Bedřich Schwarzenberg
Architektonický popis
Typ stavby jednolodní kostel s kaplí
Výstavba 14. století; 18631864
Specifikace
Umístění oltáře sever
Stavební materiál kamenný, zděný
Odkazy
Kód památky 40693/2-2037 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

HistorieEditovat

Podle pověsti byl původní kostel založen na místě, kam chodil svatý Prokop konat bohoslužby při svých cestách ze Sázavy do Prahy. Původně toúdajně byl malý kostelík bez věže, s dřevěnou zvonicí nad sakristií. Kamenný gotický kostelík v 19. století kapacitou nepostačoval potřebám místních farníků. Proto byl pojat do novostavby kostela z let 18631864. Zachoval se z něj pětiboký presbytář s žebrovou klenbou s reliéfem anděla na svorníku, s částí zdiva, které byly po přestavbě přeměněny v kapli panny Marie. Kostel dne 23. října roku 1864 vysvětil arcibiskup pražský, kardinál Bedřich Schwarzenberg. Při této příležitosti byla do cibule pod křížem na vrcholku věže uložena pamětní listina. Během druhé světové války byla z kostelu odcizena cínová křtitelnice a také kostelní zvony.

PopisEditovat

Jednolodní kostel s boční kaplí a hranlovou věží na západním průelí má sedlovou střechu. Loď kostela má plochý dřevěný strop, presbytář má tříboký závěr, v boční kapli je zachována původní gotická kříová klenba.

InteriérEditovat

Interiér kostela je barokní. Obraz na hlavním oltáři namaloval vídeňský malíř Josef Keszler. Svatý Prokop je vyobrazen v legendární scéně, jak podává pohár vody klečícímu knížeti Oldřichovi. V nástavci oltáře je kopie poutního obrazu Chrudimského svatého Salvátora. Na bočním oltáři na epištolní straně je obraz sv. Antonína, dílo Vojtěcha Hellicha z roku 1864. Od téhož malíře je obraz Panny Marie v boční kapli.

Kazatelna je dřevěná, barokními, s řezanými soškami čtyř evangelistů z 2.čtvrtiny 18.století.

Uvnitř kostela se také nachází 4 renesanční náhrobky z let 1610-13 příslušníků rodu Mosauru z Valdova, pánů v Dobřejovicích.

VarhanyEditovat

Varhany, které se v kostele nachází, byly postaveny v roce 1882 varhanářem Karlem Antonem Eisenhutem. Naposledy byly opraveny dílnou Rejna - Černý roku 1912.

BohoslužbyEditovat

  • Středa – 18.00
  • Neděle – 8.30

Aktuální časy bohoslužeb jsou vždy k dispozici na stránkách farnosti (viz níže).

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-11-20]. Identifikátor záznamu 152774 : Kostel sv. Prokopa. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

LiteraturaEditovat

  • Umělecké památky Čech I, A-J, red. Emanuel Poche. Praha 1978, s. 231.

Externí odkazyEditovat