Kostel svatého Mikuláše (Starý Maletín)
Kostel svatého Mikuláše v Maletíně je empírovou stavbou z let 1804-1805 a zároveň nejvyšší budovou obce. Areál kostela byl v roce 1958 zapsán na seznam kulturních památek.[1]
| Kostel svatého Mikuláše | |
|---|---|
 Kostel v roce 2008 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Olomoucký |
| Okres | Šumperk |
| Obec | Maletín |
| Souřadnice | 49°47′54,96″ s. š., 16°47′5,64″ v. d. |
  | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | arcidiecéze olomoucká |
| Děkanát | Zábřeh |
| Farnost | Maletín |
| Status | farní kostel |
| Zasvěcení | svatý Mikuláš |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | empír |
| Výstavba | 1804-1805 |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | zděný |
| Další informace | |
| Kód památky | 17178/8-1021 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
První zpráva o maletínské faře pochází z roku 1583, ale zřejmě existovala mnohem dříve.[2] Původní kostel postavený v gotickém slohu se samostatnou dřevěnou věží, která stála v blízkosti, byl zbourán v roce 1803 a téhož roku byl položen základní kámen pro novou stavbu. Kostel byl vystavěn podle projektu Jana Sarkandera Thalherra.[3] Na rozdíl od původního kostela byl presbytář orientován směrem na jih, hlavní vchod k severu. Hlavní finanční podíl na výstavbě měl olomoucký arcibiskup Antonín Theodor Colloredo-Waldsee. Kostel byl dokončen v roce 1805. V roce 1835 byly provedeny úpravy interiéru: zhotoveny dva boční oltáře, kazatelna, křtitelnice, zakoupeny lavice a varhany. V roce 1856 udeřil do věže kostela blesk a při následném požáru se roztavil jeden ze zvonů. V roce 1862 byly pořízeny věžní hodiny. V roce 1907 byla provedena generální oprava interiéru. V době 1. světové války přišel kostel o dva zvony, ale již v roce 1918 byla vyhlášena sbírka a zakoupen nový zvon od firmy Manoušek z Brna. V dalších letech 20. století byly na kostele prováděny jen menší udržovací opravy a jeho celkový stav se zhoršoval vlivem vzlínající vlhkosti.[4] Generální oprava včetně statického zajištění, odvlhčení, rekonstrukce varhan a úpravy interiéru byla provedena v letech 2009 - 2013. [5]
Popis kostela editovat
Areál editovat
Areál kostela je ohraničen zdí se dvěma bránami, datovanými do let 1821 a 1845.[3] U vstupu je kamenný kříž z roku 1750. V areálu za presbytářem se nachází empírové sousoší Kalvárie, práce místního kameníka L.Ch.Wankeho z roku 1848.[6]
Exteriér kostela editovat
Jednotná podélná jednolodní stavba, orientovaná severojižním směrem. Kněžiště odsazené, segmentově ukončené. K jeho východní zdi přiléhá čtyřboká sakristie, k západní zdi obdobný depozitář. Loď je obdélná s 31m vysokou hranolovitou věží vystupující nevyvinutým rizalitem v ose jejího jižního průčelí. Fasády hladké, prolomené okny se segmentovým záklenkem. Hlavní vstup do kostela je podvěžím, boční jsou portály po obou stranách lodi. Nad kostelem je sedlová střecha se sanktusníkem, věž je krytá nízkým stanem protaženým do jehlanu.
Interiér editovat
Kněžiště je zaklenuto jedním polem pruské klenby s mimořádně velkým rozpětím lunetovým závěrem, sakristie má valenou klenbu s výsečemi, depozitář placku, v lodi jsou pruské klenby mezi pasy nesenými přízedními pilíři. V severní části lodi je hudební kruchta nesená toskánskými sloupy.[3]
Vybavení editovat
Ve vnější zdi kněžiště je druhotně umístěný dětský figurální náhrobník Žofie Byronské z Roztropovic (zemřela 1589). V interiéru jsou volně zavěšeny obrazy Panny Marie Pomocné a svaté Rodiny (Josef Pilz, 1785). Zvon ve věži s reliéfy, ornamenty a nápisy byl přelitý v Olomouci roku 1860.[3] Na kůru varhany z dílny rodiny Welzelů z Králík.
Reference editovat
- ↑ Památkový katalog - 1000127792 - kostel sv. Mikuláše. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2018-01-09]. Dostupné online.
- ↑ MELZER, M.; SCHULZ, J. a kol. Vlastivěda šumperského okresu. Šumperk: OÚ Šumperk a OVM Šumperk, 1993. ISBN 80-85083-02-7.
- ↑ a b c d SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska 2. J—N. Praha: Academia, 1999. 780 s. ISBN 80-200-0695-8.
- ↑ NEUMANNOVÁ, B.V. Kostel sv. Mikuláše v Maletíně slaví své 200. narozeniny. Hanácký kalendář. Roč. 2007, s. 126–127.
- ↑ Po 85 letech se kostel v Maletíně dočkal rekonstrukce. Šumperský a jesenický deník. 2009-07-22. Dostupné online [cit. 2018-01-09].
- ↑ Detail dokumentu - G0451082. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2018-01-09]. Dostupné online.
Literatura editovat
BŘEZINA, Jan: Zábřežsko v období feudalismu do roku 1848, Ostrava 1963
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Mikuláše na Wikimedia Commons - https://www.youtube.com/watch?v=1MMgG4EgxhU
- http://www.hrady.cz/wnd_show_pic.php?picnum=140044 Archivováno 9. 1. 2018 na Wayback Machine.
