Kostel svatého Martina (Radomyšl)

kostel v Radomyšli

Kostel svatého MartinaRadomyšli je římskokatolický farní kostelradomyšlské farnostiokrese Strakonice. Původní románský kostel byl založen ve dvanáctém století, ale dochovaná podoba je výsledkem barokní přestavby z let 1716–1717. Kostel je chráněn jako kulturní památka.[1]

Kostel svatého Martina v Radomyšli
Kostel svatého Martina
Kostel svatého Martina
Místo
StátČeskoČesko Česko
krajJihočeský
okresStrakonice
ObecRadomyšl
Souřadnice
Kostel svatého Martina
Kostel svatého Martina
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézečeskobudějovická
Vikariátstrakonický
FarnostRadomyšl
Statusfarní kostel
Architektonický popis
Stavební slohrománský
gotický
barokní
Výstavba12. století
Další informace
Kód památky18767/3-4329 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Románský kostel svatého Martina v Radomyšli byl postaven ve druhé polovině dvanáctého století na okraji staršího pohřebiště.[2] První písemná zmínka o něm pochází z roku 1284, kdy je uváděn jako farní.[3] V období gotiky byl dvakrát přestavěn. Podruhé se tak stalo v období 1372–1388.[2]

Radomyšl patřila nejprve Bavorům ze Strakonice, z nichž Vilém Bavor ze Strakonic radomyšlský kostel i s farou věnoval johanitům. Ti později získali i vesnici a zůstali jejími majiteli až do roku 1848.[4]

Stavební podobaEditovat

V románské podobě kostel tvořila loď zaklenutá dvěma poli křížové klenby, kterou na východě uzavíralo čtverhranné kněžiště. V lodi se nacházela panská empora přístupná ze sousedního šlechtického sídla.[2] Při raně gotické přestavbě byl původní presbytář prodloužen a rozšířen na šířku románské lodi[2] a postavena věž.[5] Emanuel Poche uvádí věž už v románské fázi stavby.[3] Po roce 1372 byly přistavěny dvě boční lodi.[2] V patnáctém století byla postavena křížová klenba presbytáře a přistavěna sakristie. Poslední velká přestavba v barokním slohu proběhla v letech 1716–17178 za velkopřevora Ferdinanda Leopolda Dubského z Třebomyslic.[3]

V dochované podobě je kostel trojlodní pseudobazilikou s pravoúhlým presbytářem, patrovou sakristií na severní straně, hranolovou věží v západním průčelí a barokními předsíněmi bočních lodí, z nichž jižní je otevřená a v jejím trojúhelníkovém štítu členěném pilastry je znak velkopřevora johanitů a nápis s letopočtem 1717. Původní románský vchod s půlkruhovým tympanonem se nachází na jižní straně lodi. Na severní straně lodi se dochovala torza románských půlkruhových okének.[3]

Z presbytáře vede sedlový pozdně gotický portál do sakristie. Přízemí sakristie je sklenuté jedním polem křížové klenby, zatímco v patře je použita valená klenba. Presbytář je od lodi oddělen původně půlkruhovým vítězným obloukem, který byl při gotických úpravách mírně zahrocen. V hlavní lodi se klenby dělí do tří polí. V západních dvou jsou románské křížové klenby a ve východním poli je křížová klenba gotická. Boční lodě jsou zaklenuté trojicemi polí křížových kleneb a od hlavní lodi je oddělují dvojice lomených oblouků nesených masivními pilíři.[3]

K areálu kostela patří také bývalý hřbitov ohrazený kamennou zdí, bývalá kostnice z let 1822–1834, kaple svatého Jana Nepomuckého v jižní ohradní zdi a kalvárie se sochami u východního průčelí presbytáře.[4]

VybaveníEditovat

Hlavní oltářrokajovou výzdobou pochází z let 1733–1745. Oltářní obraz doplňují sochy svatého Jana Nepomuckého a svatého Jana Křtitele. Dvojice bočních protějškových oltářů je z roku 1899. K vybavení patří také novogotická kazatelna z devatenáctého století a dvojice křtitelnic. Starší polygonální gotická křtitelnice je umístěna v předsíni a v severní lodi se nachází křtitelnice rokoková.[3]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-02-06]. Identifikátor záznamu 129491 : Kostel sv. Martina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c d e NECHVÁTAL, Bořivoj. Záchranný výzkum v poloze tzv. „Tomanovny“ na raně středověkém pohřebišti v Radomyšli u Strakonic. Archaeologia historica. 2010, roč. 35, čís. 1–2, s. 123, 124. Dostupné online [PDF online, cit. 2020-02-05]. ISSN 0231-5823. 
  3. a b c d e f Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. P/Š. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Radomyšl, s. 205–206. 
  4. a b Kostel sv. Martina [online]. Národní památkový ústav [cit. 2020-02-06]. Dostupné online. 
  5. NECHVÁTAL, Bořivoj. K johanitské kurii v Radomyšli u Strakonic. Archaeologia historica. 2018, roč. 43, čís. 1, s. 167. Dostupné online [PDF online, cit. 2020-02-05]. ISSN 0231-5823. 

Externí odkazyEditovat