Kostel svatého Kiliána (Davle)

kostel v Davli

Kostel svatého Kiliána v Davli na Praze-západ je původně středověkou stavbou zasvěcenou svatému Kiliánovi. Toto kostelní patrocinium je jediné v Čechách. Světec byl iroskotský misionář, který se stal biskupem ve Würzburgu, kde zemřel mučednickou smrtí.[1] Jako patronu benediktinského řádu mu byl zasvěcen nejen Ostrovský klášter u Davle, druhý nejstarší mužský klášter v Čechách (založen asi roku 999), ale i kostel stejného zasvěcení zbudovaný benediktiny na přilehlém levém břehu Vltavy kolem roku 1160.[2]

Kostel svatého Kiliána
Kostel sv. Kiliána v Davli u Prahy
Kostel sv. Kiliána v Davli u Prahy
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajStředočeský kraj
OkresPraha-západ
ObecDavle
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevkatolická církev
Současný majitelřímskokatolická církev
ZasvěceníSvatý Kilián
Architektonický popis
Stavební slohrománský (zbytky stavby), gotický (přestavba) a barokní (konečná podoba)
Výstavbapolovina 12. století (původně románská stavba); druhá polovina 13. století (raně gotická přestavba); barokní dostavba (17. a 18. století)
Další informace
AdresaDavle, ČeskoČesko Česko
UliceKiliánská
Kód památky41382/2-2222 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historická data editovat

Kostel byl poprvé písemně zmíněn v registru papežských desátků v roce 1352 a přilehlá fara v roce 1323. Proto byl po dlouhá léta považován za gotickou stavbu. V 80. letech 20. století však archeologický nález zbytku románského zdiva posunul dobu jeho založení do poloviny 12. století. Románská stavba byla roku 1278 značně poškozena při vpádu Braniborů do Čech, a to včetně přilehlé řemeslnické lokality zvané Sekanka. Následně byl kostel raně goticky přestavěn. Další gotické úpravy následovaly ve 2. polovině 14. století. V roce 1692 byl kostel rozsáhle poškozen požárem. Obnoven byl až v roce 1775. Kostelní kruchta byla do kostelní lodi vestavěna až roku 1842.[3] Archeologický výzkum lokality započal již v 19. století, ale teprve průzkum vedený Karlem Guthem z Národního muzea ve 30. letech 20. století odkryl zajímavé stavební nálezy. Po druhé světové válce na tento výzkum navázal Archeologický ústav Československé akademie věd v 60. letech 20. století. Dokončen byl o 20 let později. Na jeho základě byl areál, zahrnující kostel sv. Kiliána s kaplí Božího hrobu, zvonici, ohradní zeď bývalého hřbitova, faru a kapličku sv. Jana Nepomuckého, prohlášen za chráněnou kulturní památku. Ještě v roce 1992 však kostel postihl požár následovaný konečnou barokní úpravou objektu.[4]

Stavební vývoj editovat

Díky zbytkům románského zdiva se kostel, původně považovaný ve svém jádru za gotický, stal svým založením kostelem románským. Koncem 13. století byl goticky přestavěn a ve 14. století bylo dostavěno trojúhelníkové zakončení presbiteria. Nakonec kostel prošel rozšiřujícími barokními přestavbami, které mu daly dnešní podobu.[5]

Exteriér a interiér kostela

Kostel sv. Kiliána má jedinou chrámovou loď obdélníkového půdorysu. Trojboce zakončené presbyterium bylo zastropeno valenou klenbou s lunetami. Ke kostelu přiléhá samostatně stojí zvonice z roku 1768. Na jejím vrcholu se nachází soška sv. Kiliána. Kostelní loď byla zaklenuta napodobeninou valené klenky. Do západní části lodi byla vestavěna kruchta.[5]Interiéru kostela dominuje barokní oltář s obrazem Panny Marie spolu se svatým Kiliánem (asi z roku 1725). Po stranách tohoto hlavního oltáře je umístěn oltář sv. Barbory (1741) a oltář sv. Jana Nepomuckého (1770). Obraz sv. Benedikta s pohledem na klášter Ostrov je z roku 1724. K mobiliáři kostela náleží renesanční cínová křtitelnice z roku 1556.[5]

Ke kostelu sv. Kiliána patřila fara, při které byla zřízena jednotřídní obecná škola (1778).[6] Dnes budova fary slouží jako restaurační zařízení.

Okolní zástavba editovat

Areál kostela sv. Kiliána zahrnuje na jižní straně situovanou kostelní stavbu a od ní jižněji se nacházející kapli Božího hrobu. Ze západní strany ke kostelu přiléhá zvonice. Na severní straně areálu se nachází fara a severně od fary kaple sv. Jana Nepomuckého. Celý areál zahrnující i pozemek zrušeného hřbitova je obklopen ohradní zdí.[7]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Attwater D. Kilián, mučedník. In: Slovník svatých. Vydala nakladatelství Papyrus a Jeva, Vimperk a Rudná u Prahy, 1993. Str. 235.
  2. Vlček P., Sommer P., Foltýn D. Davle - Ostrov; zaniklé benediktinské opatství sv. Jana Křtitele. In: Encyklopedie českých klášterů Vydalo nakladatelství Libri s. r. o., Praha, 1997. Str. 210-212.
  3. Poche E. a kolektiv- Davle. Místní část: svatý Kilián. In: Umělecké památky Čech I (A-J). Vydalo nakladatelství Academia, Praha, 1977. Str. 246.
  4. Svatý Kilián-https://www.turistika.cz/mista/svaty-kilian/detail
  5. a b c Poche E. a kolektiv- Davle. Místní část: svatý Kilián. In: Umělecké památky Čech I (A-J). Vydalo nakladatelství Academia, Praha, 1977. Str. 246.
  6. Obermajerová K. Historie základní školy Davle (bakalářská práce; vedoucí práce PhDr J. Mojžíšová). Pedagogická fakulta UK, Katedra pedagogiky, Praha, 2013. 65 stran.
  7. Kostel sv. Kiliána s farou-https://www.pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-kiliana-s-farou-2164866

Literatura editovat

  • POCHE E. a kolektiv Umělecké památky Čech I (A-J). Vydalo nakladatelství Academia, Praha, 1977. 644 stran.
  • HEROUT J. Slabikář návštěvníků památek. Vydalo Středisko památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje, 1978. 275 stran.
  • NOVÁKOVÁ M. a kolektiv Chrámy a kostely Čech, Moravy a Slezska. Vydal Reader’s Digest Výběr, s. r. o., Praha, 2011. 432 stran.

Externí odkazy editovat