Kostel svatého Jošta (Český Krumlov)
Bývalý kostel a špitál svatého Jošta v Českém Krumlově (po roce 1599 dočasně též jako kostel Nejsvětější Trojice), je stavba původně z doby gotické, později renesančně a barokně přestavěná. Nachází se na adrese Latrán 6. Kostel již neslouží duchovním účelům a v budově sídlí muzeum marionet.
| Kostel a špitál svatého Jošta v Českém Krumlově | |
|---|---|
 Kostel svatého Jošta se špitálem v Českém Krumlově | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| kraj | Jihočeský |
| Obec | Český Krumlov |
| Souřadnice | 48°48′42,9″ s. š., 14°18′58,48″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | katolická církev |
| Status | odsvěceno |
| Užívání | necírkvení |
| Zasvěcení | Svatý Jošt |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Dominik Cometta |
| Stavební sloh | původně gotika, barokní přestavba |
| Typ stavby | Jednolodní kostel |
| Výstavba | kolem roku 1330–přestavba 1594-1599 |
| Další informace | |
| Adresa | Latrán 6, 38101 Český Krumlov |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis editovat
Budova se nachází v městské části Latrán, na levém břehu řeky Vltavy. Objekt je součástí Městské památkové rezervace Český Krumlov a historického jádra města, které je zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO.
Jeho severní průčelí ční do ulice Latrán, jižní terasa pak směřuje k řece. Ze západu s budovou sousedí měšťanský dům čp. 2, z východu je k němu připojena budova bývalého špitálu sv. Jošta, dnešní čp. 13. V jihovýchodním rohu objektu je zasazena bývalá kostelní věž.
Průčelí obracející se do ulice Latrán je pětiosé a asymetrické. Je na něm patrné rozdělení budovy na tři podlaží. K tomuto přepatrování došlo na sklonku 18. století, krátce po zrušení kostela. V západní části průčelí je stále naznačeno původní dělení klenebních polí hlavní lodi. Nachází se zde vstup do jednoho z obchodů, vedle nějž jsou dvě sdružená okna. Ta se nachází i ve druhém podlaží, v podlaží třetím už je po jednom okně.
Ve východní části severního průčelí se nachází vstup do druhého z obchodů a do muzea a bytů. Nad tímto portálem se nachází nika se sochou Panny Marie s Ježíškem.
Jižní fasáda na rozdíl od té severní téměř postrádá stopy původní podoby kostela. Díky terénu svažujícímu se k řece je zde o podlaží víc. Velkou část fasády tvoří asymetrický přístavek, na nějž navazují terasy, které opět vznikly až po zrušení kostela.
Střecha objektu je polovalbová, díky zasazení věže nepravidelná. Čtyřboká věž o patro převyšuje vrcholnici střechy a je zakončena barokní cibulovitou střechou s lucernou. Její lamelová okna jsou orámována bílými lizénami, těsně pod střechou se nachází terakotové maskarony.
Dějiny editovat
Na místě dnešní budovy s čp. 6 stála původně kaple či kostelík při špitále sv. Jošta. Špitál s kaplí a snad i hřbitovem musel být postaven pravděpodobně do roku 1317 Petrem I. z Rožmberka. Z toho roku pochází také první zmínka o kostele, zasvěceném sv. Joštu. Petr z Rožmberka jej patrně nechal postavit jako poděkování za narození syna Jošta.[1] S největší pravděpodobností šlo o malé gotické jednolodí s pětibokým závěrem.
Na tento původní kostelík dodnes upomínají dochované gotické prvky – celý západní štít hlavní lodi pozdějšího kostela je gotický a mohl tak být západním štítem původního kostelíku. Ve sklepní úrovni se zachoval i gotický lomený portál.
Tento původní kostel byl roku 1596 Petrem Vokem z Rožmberka zbořen a na jeho místě byl postaven kostel nový, renesanční. Podle některých pramenů si zde Petr Vok chtěl nechat zbudovat hrobku.[1] Ta by teoreticky ve sklepení opravdu mohla být. Petr Vok byl ale nakonec pohřben ve vyšebrodském klášteře a to, zda původně opravdu zamýšlel ulehnout k poslednímu odpočinku v kostele sv. Jošta, není nijak potvrzeno ani vyvráceno.
K přestavbě kostela došlo mezi lety 1596 a 1604 a vedl ji architekt Domenico Cometta. Ještě před kompletním dostavením byl kostel nově zasvěcen Nejsvětější Trojici a předán krumlovským luteránům. Protože většina luteránů v Krumlově tehdy byli Němci, stal se z něj německý kostel. Už roku 1599 ale Petr Vok z Rožmberka luteránského kazatele propustil, a to kvůli malému zájmu o bohoslužby ze strany věřících. Roku 1600 pak Rudolf II. Petru Vokovi zakázal užívat kostel jako protestantský, kostel však nadále zůstal německý.[2] Po roce 1599 zde probíhaly bohoslužby Jednoty bratrské,[3] roku 1602 pak připadl jezuitům.
Po vydání Rudolfova majestátu v roce 1609 se protestanti pokusili kostel získat zpět, ale marně. V roce 1615 bylo kostelu vráceno jeho původní zasvěcení – svatého Jošta.[4]
V 18. století se kostel dočkal výrazných stavebních úprav. Hned roku 1709 došlo k rozšíření sakristie. V roce 1765 byla zbourána zchátralá kostelní věž a za finanční podpory Josefa Adama ze Schwarzenbergu postavena věž o patro vyšší. A to v barokním slohu, v podobě, ve které se dochovala do dnešních dní.
Roku 1773 byl zrušen jezuitský řád a kostel připadl prelátskému farnímu úřadu. Počet bohoslužeb zde konaných poklesl.[1]
Nedlouho poté byl kostel zrušen, a to na základě reforem vydaných Josefem II. Zavřen byl 11. června 1788 a o dva roky později byl prodán za 1245 zlatých měšťanu Kašparu Koutnému.[2] Věž zůstala v majetku města, zřejmě proto, aby mohla sloužit jako požární hláska. Podle některých pramenů také z toho důvodu, že „slouží ku ozdobě města“ a je součástí jeho panoramatu, které by se při jejím případném zbourání výrazně narušilo.
Mobiliář zrušeného kostela byl rozprodán do měst a vesnic v širokém okolí. Jeden ze zvonů byl převezen do Slavkova, druhý do Hodňova, dvou nedalekých šumavských vesnic. Velký oltář byl přesunut do Nového světa, malé vesnice u Borové Lady, varhany do Čkyně. Různé další mobilie přijaly kostely v Pacově, Vitěšovicích či Přídolí. Část byla převezena do Prahy a zde rozprodána do soukromých rukou.[2]
Kašpar Koutný budovu bývalého kostela dále prodal dvěma měšťanům, obchodníku a kloboučníkovi, kteří ji přestavili na obytnou a zřídili si v ní obchody. Roku 1792 byl z velké části zbořen presbytář a na jeho místě byl vybudován trakt vstupní chodby. Zbylá část presbytáře byla spolu s hlavní i vedlejší lodí rozdělena na tři podlaží s byty. Nově bylo vyhloubeno sklepení a dům dokonce získal várečné právo. Po roce 1802 jeden z majitelů budovu znovu přestavil. V patře byl nově taneční sál, v přízemí kasino a výčep. Na straně k řece byla pro účely restaurace či právě kasina přistavěna terasa.
Roku 1915 byl postaven nový portál pro krámek Josefa Seidela,[5] o pět let později si zde zřídila prodejnu také firma Baťa. Roku 1922 byl po téměř šesti stech letech zrušen přilehlý špitál. V roce 1925 se v budově zřítil jeden z komínů, což si vyžádalo vnitřní rekonstrukci. Další renovace pak proběhly ve 30. a 40. letech. Upraven byl štít směrem k mostu a uliční fasáda – celé severní průčelí bylo přestavěno do dnešní podoby. Do domu byl zaveden vodovod, zchátralý povalový strop byl nahrazen novým. Směrem k řece byl dostaven sklad pro obchod s jízdními koly a motocykly, který zde tehdy sídlil. Roku 1939 bylo upraveno horní patro, kde vznikl velký byt. Po válce pak došlo k obnově střešní krytiny.
Rodina Wrtaczekových, která v budově od počátku 30. let vlastnila a zasadila se o její rekonstrukce, byla po válce spolu s ostatními českokrumlovskými Němci vysídlena a objekt byl předán do národní správy. Od roku 1958 je památkově chráněn.[6] Během komunismu objekt, stejně jako celé historické centrum Českého Krumlova, chátral. Další rekonstrukce a nového využití se dočkal až po roce 1989.
Roku 1991 byl vypracován stavebně-historický průzkum budovy a na samém sklonku 90. let došlo patrně na jeho základě ke kompletní rekonstrukci budovy. Ta od roku 2001 umožnila zpřístupnění půdních prostor s dochovaným renesančním trámovím, jež je dnes součástí expozice "Kouzla krovů a krumlovských věží". V současné době se v objektu kromě expozice nacházejí i čtyři byty.
Reference editovat
- ↑ a b c Stavebně historický průzkum, bývalý kostel sv. Jošta, Latrán č. p. 6, Český Krumlov, J. Muk, 1991
- ↑ a b c MAREŠ, FRANTIŠEK, 1850-1939,. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu českokrumlovském. Díl II, Město Český Krumlov = Inventar der historischen Bau- und Kunstdenkmäler im politischen Bezirk Böhmisch Krumau. Teil II, Stadt Böhmisch Krumau. 1. vydání. vyd. Praha: [s.n.] 3 volumes (1031 pages) s. ISBN 9788086890067, ISBN 8086890066. OCLC 1048345004
- ↑ MRÁZKOVÁ, ZDENA, 1972-. Krumlov - město pod věží. Druhé, doplněné vydání. vyd. Český Krumlov: [s.n.] 285 s. ISBN 9788090680104, ISBN 8090680100. OCLC 1085387175
- ↑ Český Krumlov : historické centrum. 1. vydání v jazyce českém. vyd. Praha: [s.n.] 199 s. ISBN 9788087073933, ISBN 8087073932. OCLC 1006536520
- ↑ SOkA Český Krumlov, Archiv města Český Krumlov O – 1, karton 793
- ↑ špitál a kostel sv. Jošta - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2019-06-25]. Dostupné online.
