Kostel svatého Jana Křtitele (Velké Losiny)

kostel ve Velkých Losinách

Kostel svatého Jana Křtitele ve Velkých Losinách je farním kostelem římskokatolické farnosti Velké Losiny. Jde o pozdně renesanční stavbu z let 15991603, později barokně upravenou V přistavené barokní kapli sv. Kříže je umístěna hrobka rodu Žerotínů. Jde o jednu z největších a nejosobitějších vesnických sakrálních památek na Moravě.[1] Areál kostela je památkově chráněn od r. 1958. [2]

Kostel svatého Jana Křtitele ve Velkých Losinách
Kostel v roce 2009
Kostel v roce 2009
Místo
StátČeskoČesko Česko
ObecVelké Losiny
Souřadnice
Kostel svatého Jana Křtitele (Velké Losiny) (Česko)
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciemoravská
DiecézeOlomouc
DěkanátŠumperk
FarnostVelké Losiny
Statusfarní kostel
Architektonický popis
Stavební slohrenesance
Výstavba1599-1603
Specifikace
Stavební materiálzděný
Další informace
UliceOsvobození
Kód památky28829/8-1186 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie kostelaEditovat

První písemná zmínka o losinském kostele je z r. 1351. Traduje se, že byl dřevěný a značně rozsáhlý. Na příkaz majitele panství Jana mladšího ze Žerotína byl v roce 1599 zbořen a dřevo bylo použito k výstavbě tří menších kostelů v okolí (Maršíkov, Žárová, Klepáčov).

Stavebně historický průzkum nasvědčuje tomu, že před rokem 1599 stál na místě dnešního kostela poněkud menší jednolodní, zčásti zděný kostel s mohutnou hranolovou věží. Na jeho místě byl vybudován v letech 1599 - 1603 nový zděný kostel s kryptou umístěnou uprostřed lodi pod lavicemi.[3] Za stavitele bývá označován Antonio Thoma, který se podílel i na dalších sakrálních stavbách na šumpersku.

Původně byl určen pro evangelické luterské bohoslužby. Tomu odpovídalo jak strohé řešení interiéru, tak dosud zachované tribuny. Loď s valenou klenbou byla lemována emporami, v předsunutém presbyteriu byl umístěn mohutný pískovcový oltář. Fragment oltáře s námětem Křest Krista ve vodách Jordánu se uchoval do současné doby zazděn do východní stěny kostela. Věž byla zvýšena na 32 metrů a přestavěna patra a okna.

Po roce 1620 byl interiér kostela postupně upraven pro bohoslužby katolické. Původní vybavení bylo postupně obměňováno mimořádně cenným barokním, rokokovým a klasicistním mobiliářem a nástěnnými malbami, které však byly později zalíčeny nebo zničeny. K největším stavebním změnám došlo v roce 1784. V presbyteriu byly vybourány empory a zřízeny dvě nové oratoře. Kamenný oltář byl odstraněn, presbyterium bylo zmenšeno, vyvýšeno do podoby stupně a ohraničeno dřevěným vyřezávaným zábradlím. Na stěnu za oltářem byl umístěn uprostřed veliký oltářní obraz  Sv. Jan Křtitele od brněnského divadelního malíře Pachmayera.

V roce 1725 nechal Jan Ludvík ze Žerotína u severní strany kostelní zdi postavit kapli s rodinnou hrobkou, do níž se pohřbívalo až do r.1931. V roce 1787 byly vystavěny předsíně u severního a jižního vchodu do chrámové lodi.

V průběhu roku 1873 byl postupně rušen starý hřbitov kolem kostela. Některé náhrobníky umístěné na nebo při zdi kostela, především na východní a severní straně lodi a na kapli sv. Kříže, zde byly ponechány a zdobí kostel dodnes.

V průběhu 19. a 20. století nedošlo na samotné stavbě kostela již k žádným zásadním stavebním úpravám.[4]

V letech 2004 až 2016 byla postupně obnovena fasáda kostela.

Popis kostelaEditovat

StavbaEditovat

Kostel patří do skupiny staveb kazatelského typu, tedy s neodděleným kněžištěm. Jde o jednolodní stavbu s předsazenou čtyřhrannou věží na západě. Na východní straně je ukončen polygonálním závěrem. Klenba je vně jištěna opěrnými pilíři. Na východní straně nika s náhrobkem z počátku 19. století. U vchodu do kostela stojí kříž z roku 1807, který byl postaven a věnován Johannesem Thielem, a sousoší z roku 1813.

Kaple sv. KřížeEditovat

Je pohřební kaplí Žerotínů. Byla vybudována jako polygonální kaple v barokním stylu v letech 1724-1725. Vchod do zádušní kaple s hrobkou byl probourán ze severní strany kostela. Hrobka byla umístěna v ochozech kolem kaple, jenž byl zpřístupněn po obou stranách kaple. Ve stěnách ochozu bylo oboustranně umístěno třicet čtyři pohřebních nik. Zemřelí byli pohřbíváni do výklenků v rakvích či schránách a zazdíváni. Zádušní kaple byla zasvěcena sv. Kříži. Autorem její sochařské výzdoby je Jiří Antonín Heinz, který pro Žerotíny pracoval ve 20.-30. letech 18. století. Traduje se, že pohřební kapli vymaloval Jan Kryštof Handke. Dochovalo se však pouze torzo figurální výmalby.[5]

InteriérEditovat

Kostel je zaklenutý mohutnou valenou klenbou s lunetami a štukovou výzdobou. Po stranách podél lodi jsou umístěny rozsáhlé zpěvácké tribuny. V okenních osách jsou vždy dvě okna – dolní velké je zakončeno lomeným obloukem, horní je kruhové. V roce 1896 byly pro kostel pořízeny tři překrásné kolorované mozaikové vitráže, které nahradily původní dřevěná klenutá okna v presbyteriu. Okna zakoupili patron farnosti Karel z Liechtensteina a Dr. Adolf Weiss z Tessbachu, slavný losinský rodák. Cennou památkou z 1. poloviny 18. století je bohatě zdobená křtitelnice s vyřezávaným poklopem a kazatelna, kterou zhotovil Georg Anton Heinz. Ukázkou rokokového moravského malířství je 14 obrazů křížové cesty, zavěšených na předprsni tribun. Autorem je prostějovský malíř Franz Anton Šebesta-Sebastiani.

Krásné barokní varhany postavil Jan Jiří Schwarz se svým bratrem roku 1768, autorem varhanní skříně byl Jan Jordan z Města Libavé. Varhanní stroj je rozdělen do tří částí, dvou konvexně-konkávních věží a ploššího pozitivu s jedním manuálem v zábradlí. Varhany jsou hratelné a běžně používány při mších.[6]

FotogalerieEditovat

Seznam referencíEditovat

  1. losiny.cz [online]. [cit. 2017-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-20. 
  2. Památkový katalog - 1000140161 - kostel sv. Jana Křtitele. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2017-08-20]. Dostupné online. (česky) 
  3. POLÁCH, Drahomír. Historické toulky Šumperskem. 1. vyd. Štíty: nakl. Pavel Ševčík - VEDUTA, 2012. ISBN 978-80-86438-42-9. S. 200–201. 
  4. Historie kostela sv. Jana Křtitele ve Velkých Losinách. Farnost Velké Losiny [online]. [cit. 2017-08-20]. Dostupné online. (česky) 
  5. FILIPOVÁ, Milena; GRONYCHOVÁ, Marie. Církevní umění baroka a rokoka na Šumpersku, Zábřežsku a Mohelnicku. Šumperk: Vlastivědné muzeum v Šumperku, 2006. 51 s. ISBN 80-85083-50-7. S. 8. 
  6. NOVOTNÁ, Petra. Sochařská a řezbářská výzdoba barokních varhan v 18. století v Olomoucké arcidiecézi se zaměřením na děkanát Šumperk. Olomouc, 2009. 88 s. Diplomová práce. Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Ladislav Daniel. s. 59–61. Dostupné online.

LiteraturaEditovat

  • KRSEK, Ivo. KUDĚLKA, Zdeněk. STEHLÍK, Miloš. VÁLKA, Josef. PAUL, Prokop : Umění baroka na Moravě a ve Slezsku. 1.vyd. Praha : Academia, 1996 ISBN 80-200-0540-4 str. 96, 98,145,552
  • WOLNÝ, Gregor. Kirchliche Topographie von Mähren meist nach Urkunden und Handschriften. Abtheilung 1: Olmüzer Ärzdiöcese. Svazek IV. Brünn: Selbstverlag, 1862. 398 s. Kapitola Ullersdorf, Gross- (Losín), Pfarre, s. 167–172. 

Externí odkazyEditovat