Kostel svatého Jana Křtitele (Velké Losiny)

kostel ve Velkých Losinách

Kostel svatého Jana Křtitele ve Velkých Losinách je farním kostelem římskokatolické farnosti Velké Losiny. Jde o pozdně renesanční stavbu z let 15991603, později barokně upravenou V přistavené barokní kapli sv. Kříže je umístěna hrobka rodu Žerotínů. Jde o jednu z největších a nejosobitějších vesnických sakrálních památek na Moravě.[1] Areál kostela je památkově chráněn od r. 1958. [2]

Kostel svatého Jana Křtitele ve Velkých Losinách
Kostel v roce 2009
Kostel v roce 2009
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Obec Velké Losiny
Souřadnice
Kostel svatého Jana Křtitele (Velké Losiny) (Česko)
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie moravská
Diecéze Olomouc
Děkanát Šumperk
Farnost Velké Losiny
Status farní kostel
Architektonický popis
Stavební sloh renesance
Výstavba 1599-1603
Specifikace
Stavební materiál zděný
Odkazy
Ulice Osvobození
Kód památky 28829/8-1186 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie kostelaEditovat

První písemná zmínka o losinském kostele je z r. 1351. Traduje se, že byl dřevěný a značně rozsáhlý. Na příkaz majitele panství Jana mladšího ze Žerotína byl v roce 1599 zbořen a dřevo bylo použito k výstavbě tří menších kostelů v okolí (Maršíkov, Žárová, Klepáčov).

Stavebně historický průzkum nasvědčuje tomu, že před rokem 1599 stál na místě dnešního kostela poněkud menší jednolodní, zčásti zděný kostel s mohutnou hranolovou věží. Na jeho místě byl vybudován v letech 1599 - 1603 nový zděný kostel s kryptou umístěnou uprostřed lodi pod lavicemi.[3] Za stavitele bývá označován Antonio Thoma, který se podílel i na dalších sakrálních stavbách na šumpersku.

Původně byl určen pro luteránské bohoslužby a tomu odpovídalo i strohé řešení interiéru. Loď s valenou klenbou byla lemována emporami, v předsunutém presbyteriu byl umístěn mohutný pískovcový oltář. Fragment oltáře s námětem Křest Krista ve vodách Jordánu se uchoval do současné doby zazděn do východní stěny kostela. Věž byla zvýšena na 32 metrů a přestavěna patra a okna.

Po roce 1620 byl interiér kostela postupně upraven pro bohoslužby katolické. Původní vybavení bylo postupně obměňováno mimořádně cenným barokním, rokokovým a klasicistním mobiliářem a nástěnnými malbami, které však byly později zalíčeny nebo zničeny. K největším stavebním změnám došlo v roce 1784. V presbyteriu byly vybourány empory a zřízeny dvě nové oratoře. Kamenný oltář byl odstraněn, presbyterium bylo zmenšeno, vyvýšeno do podoby stupně a ohraničeno dřevěným vyřezávaným zábradlím. Na stěnu za oltářem byl umístěn uprostřed veliký oltářní obraz  Sv. Jan Křtitele od brněnského divadelního malíře Pachmayera.

V roce 1725 nechal Jan Ludvík ze Žerotína u severní strany kostelní zdi postavit kapli s rodinnou hrobkou, do níž se pohřbívalo až do r.1931. V roce 1787 byly vystavěny předsíně u severního a jižního vchodu do chrámové lodi.

V průběhu roku 1873 byl postupně rušen starý hřbitov kolem kostela. Některé náhrobníky umístěné na nebo při zdi kostela, především na východní a severní straně lodi a na kapli sv. Kříže, zde byly ponechány a zdobí kostel dodnes.

V průběhu 19. a 20. století nedošlo na samotné stavbě kostela již k žádným zásadním stavebním úpravám.[4]

V letech 2004 až 2016 byla postupně obnovena fasáda kostela.

Popis kostelaEditovat

StavbaEditovat

Kostel patří do skupiny staveb kazatelského typu, tedy s neodděleným kněžištěm. Jde o jednolodní stavbu s předsazenou čtyřhrannou věží na západě. Na východní straně je ukončen polygonálním závěrem. Klenba je vně jištěna opěrnými pilíři. Na východní straně nika s náhrobkem z počátku 19. století. U vchodu do kostela stojí kříž z roku 1807, který byl postaven a věnován Johannesem Thielem, a sousoší z roku 1813.

Kaple sv. KřížeEditovat

Je pohřební kaplí Žerotínů. Byla vybudována jako polygonální kaple v barokním stylu v letech 1724-1725. Vchod do zádušní kaple s hrobkou byl probourán ze severní strany kostela. Hrobka byla umístěna v ochozech kolem kaple, jenž byl zpřístupněn po obou stranách kaple. Ve stěnách ochozu bylo oboustranně umístěno třicet čtyři pohřebních nik. Zemřelí byli pohřbíváni do výklenků v rakvích či schránách a zazdíváni. Zádušní kaple byla zasvěcena sv. Kříži. Autorem její sochařské výzdoby je Jiří Antonín Heinz, který pro Žerotíny pracoval ve 20.-30. letech 18. století. Traduje se, že pohřební kapli vymaloval Jan Kryštof Handke. Dochovalo se však pouze torzo figurální výmalby.[5]

InteriérEditovat

Kostel je zaklenutý mohutnou valenou klenbou s lunetami a štukovou výzdobou. Po stranách podél lodi jsou umístěny rozsáhlé zpěvácké tribuny. V okenních osách jsou vždy dvě okna – dolní velké je zakončeno lomeným obloukem, horní je kruhové. V roce 1896 byly pro kostel pořízeny tři překrásné kolorované mozaikové vitráže, které nahradily původní dřevěná klenutá okna v presbyteriu. Okna zakoupili patron farnosti Karel z Liechtensteina a Dr. Adolf Weiss z Tessbachu, slavný losinský rodák. Cennou památkou z 1. poloviny 18. století je bohatě zdobená křtitelnice s vyřezávaným poklopem a kazatelna, kterou zhotovil Georg Anton Heinz. Ukázkou rokokového moravského malířství je 14 obrazů křížové cesty, zavěšených na předprsni tribun. Autorem je prostějovský malíř Franz Anton Šebesta-Sebastiani.

Krásné barokní varhany postavil Jan Jiří Schwarz se svým bratrem roku 1768, autorem varhanní skříně byl Jan Jordan z Města Libavé. Varhanní stroj je rozdělen do tří částí, dvou konvexně-konkávních věží a ploššího pozitivu s jedním manuálem v zábradlí. Varhany jsou hratelné a běžně používány při mších.[1]

FotogalerieEditovat

Seznam referencíEditovat

  1. losiny.cz [online]. [cit. 2017-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-20. 
  2. Památkový katalog - 1000140161 - kostel sv. Jana Křtitele. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2017-08-20]. Dostupné online. (česky) 
  3. POLÁCH, Drahomír. Historické toulky Šumperskem. 1. vyd. Štíty: nakl. Pavel Ševčík - VEDUTA, 2012. ISBN 978-80-86438-42-9. S. 200-201. 
  4. Historie kostela sv. Jana Křtitele ve Velkých Losinách. Farnost Velké Losiny [online]. [cit. 2017-08-20]. Dostupné online. (česky) 
  5. FILIPOVÁ, Milena; GRONYCHOVÁ, Marie. Církevní umění baroka a rokoka na Šumpersku, Zábřežsku a Mohelnicku. Šumperk: Vlastivědné muzeum v Šumperku, 2006. 51 s. ISBN 80-85083-50-7. S. 8. 

LiteraturaEditovat

  • KRSEK, Ivo. KUDĚLKA, Zdeněk. STEHLÍK, Miloš. VÁLKA, Josef. PAUL, Prokop : Umění baroka na Moravě a ve Slezsku. 1.vyd. Praha : Academia, 1996 ISBN 80-200-0540-4 str. 96, 98,145,552

Externí odkazyEditovat