Kostel svatého Jana Křtitele (Lehnice)

kostel v Polsku

Kostel svatého Jana Křtitele v Lehnici je barokní kostel v Lehnici v Dolnoslezském vojvodství v Polsku, postavený v první polovině 18. století.

Kostel svatého Jana Křtitele v Lehnici
Místo
StátPolskoPolsko Polsko
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevkatolicismus
ZasvěceníJan Křtitel
Architektonický popis
Stavební slohbaroko
Výstavba1727
Další informace
AdresaLehnice, PolskoPolsko Polsko
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Litografie Roberta Geisslera, 1866–1893

Historie editovat

Počátky kostela sahají do dob krále Kazimíra I. Obnovitele. V roce 1284 patřil již františkánům. V roce 1294 začala stavba cihlového chrámu, financovaného princem Jindřichem V. Tlustým a měšťany z Lehnice. Tato budova byla rozšířena kolem roku 1341 díky podpoře Václava I. z Lehnice. V roce 1522 se chrám dostal do rukou protestantů. Od roku 1548 se kostel stal pohřebištěm (dvorským) a proto se sem byly přesunuty pozůstatky a náhrobky knížat z jiných kostelů v Lehnici, zbořených v 16. století. Od roku 1566 se stal kalvínským chrámem, protože poslední slezští Piastovci toto náboženství přijali. V letech 1677-1679 nechala kněžna Ludvika, matka posledního slezského Piastovce Jiřího Viléma,[1] přestavět kněžiště na rodinné mauzoleum.

Během protireformace byla budova předána jezuitskému řádu, který v letech 1700–1706 zde od západní strany vystavil svou kolej. V roce 1714 byl starý kostel zbořen kvůli nevyhovujícímu technickému stavu. Zachoval se pouze presbytář a mauzoleum Piastovců. Současný chrám byl postaven v letech 1714–1727 na místě starého kostela.

V 18. století byla kostelní budova součástí komplexu budov jezuitské koleje. V roce 1744 byl kostel vážně poškozen během stavební katastrofy, kdy se kvůli konstrukčním chybám zhroutila střešní konstrukce a klenba lodi. Po přestavbě na počátku 19. století sloužil jako chrám římskokatolické farnosti v Lehnici. V roce 1947[1] byl spolu s přilehlými klášterními budovami předán františkánskému řádu, který napravil válečné škody. V roce 1966 byl chrám poškozen požárem, kdy shořela báň západní věže (byla zrekonstruována v roce 1978). V 60. a 70. letech byl kostel kompletně zrekonstruován. V roce 1969 byla na západní straně přidána větší sakristie a v roce 1979 byl renovován interiér. V letech 1981–1982 byla obnovena fasáda a střecha byla pokryta mědí.[1]

Popis editovat

Je to barokní kostel, postavený na obdélníkovém půdorysu. Na jižní straně má monumentální dvouvěžovou fasádu a půlkruhovou apsidu na severní straně. Chrám je 60 metrů dlouhý, 30 metrů široký a hlavní loď je 25 metrů vysoká.

Kostel má jednu hlavní loď s řadami kaplí otevřených dovnitř. Hlavní oltář v kostele pochází z let 1880–1881. Byl zhotoven v novorenesančním stylu a doplněn sochami a plastikami z 18. století. Boční oltáře umístěné v kaplích pocházejí z bývalých bernardinských a benediktinských klášterních kostelů v Lehnici. Kazatelna je barokní z 18. století; varhany[2] z roku 1858; křtitelnice z roku 1912.

S východní stěnou chrámu sousedí bývalé kněžiště gotického kalvínského kostela, který od 16. století sloužil jako pohřebiště Piastovců a v letech 1677–1679 byl Ludvikou z Anhalt-Dessau přestavěn na mauzoleum posledních knížat z Lehnice a Brzegu.

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kościół św. Jana Chrzciciela w Legnicy na polské Wikipedii.

  1. a b c praca zbiorowa, Jubileusz 700-lecia przyjścia Franciszkanów do Legnicy 1284-1984, Prowincja Krakowska Franciszkanów, Kraków, 1984, s. 24-25
  2. Legnica – Kościół św. Jana Chrzciciela (Franciszkanie) [online]. [cit. 2021-02-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-03-10. 

Externí odkazy editovat