Kostel svatého Jakuba Staršího (Světec)

kostel ve Světci

Římskokatolický farní[1] kostel svatého Jakuba Staršího ve Světci je původně pozdně románská,[2] později goticky přestavěná a upravená, posléze zbarokizována sakrální stavba[3] tvořící jižní součást zámeckého areálu. Od roku 1964 je kostel chráněn jako kulturní památka.[4]

Kostel svatého Jakuba Staršího
ve Světci
Schwaz-Kirche1.jpg
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Ústecký
Okres Teplice
Obec Světec
Souřadnice
Kostel sv. Jakuba Staršího ve Světci
Kostel
sv. Jakuba Staršího
ve Světci
Poloha kostela na mapě České republiky
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Farnost Světec u Bíliny
Status farní kostel
Užívání bližší informace:
o bohoslužbách
o programu při NOCI KOSTELŮ
Architektonický popis
Stavební sloh románský, gotika a baroko
Výstavba 13.-18. století
Specifikace
Stavební materiál zdivo
Další informace
Ulice Zámek
Kód památky 43566/5-2739 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

 
Románské sdružené okno ve věži kostela ve Světci
 
Presbytář kostela ve Světci

Stavba pochází asi z období kolem roku 1200. Rozšířena byla ve 2. čtvrtině 13. století paní Vratislavou, vdovou po Kojatovi[2] (zakladateli rodu Hrabišiců). Když byl husity v roce 1420 zničen klášter Ochránkyň božího hrobu (Řeholní kanovnice řádu sv. Hrobu), který byl ve Světci u Bíliny v letech 12271571,[5] stal se kostel sv. Jakuba Staršího, jenž byl součástí kláštera, farním kostelem. Po roce 1467 byl přestavěn a dále upravován.[3] K barokizaci stavby došlo v roce 1731.[2]

ArchitekturaEditovat

Původní trojlodní bazilika s dvěma románskými věžemi byla zachována jako západní část dnešního kostela, který je také trojlodní a obdélný. Má polygonální presbytář s opěráky. Kostel má sakristii a dvě oratoře po severní straně. Skrze jednu z oratoří je možné vejít přímo do budovy zámku ve Světci. Ze střední osy boční lodi vystupuje předsíňka. Po stranách západního průčelí jsou dvě hranolové věže. Průčelí je barokně přestavěno. Jeho rizalit je členěn pilastry a zakončen štítem. Ve věžích jsou románská okénka. Na boční lodi jsou segmentově zakončená okna. Nad presbytářem se nachází sanktusová vížka.[2]

Presbytář je sklenut křížovou žebrovou klenbou a paprsčitě na barokních konzolách. Sakristie má valenou klenbu. Hlavní loď je sklenuta v části přilehlé k presbytáři křížovou žebrovou klenbou na barokních konzolách. V dalším poli od východu je sklenuta plackou se štukovými rámci. V západní části je sklenuta pozdně gotickou síťovou klenbou s přesekávanými žebry, která byla postavena po roce 1467. Kruchta je podklenuta valenou klenbou s lunetami a štukovými pásy. Mezi hlavními a bočníi loděmi jsou pilíře s pilastry, na které dosedají klenební pásy. Jižní boční loď je sklenuta valenou klenbou s lunetami a uprostřed plackovou klenbou se štukovými rámci.[2]

ZařízeníEditovat

Oltáře a kazatelna jsou barokní z období přestavby kostela. Na oltáři Panny Marie je deskový obraz Madony ze 16. století. Na konzolkách na stěně lodi jsou sošky sv. Šebestiána a sv. Jakuba Většího ze 2. čtvrtiny 18. století. V kostele se nachází barokní dřevěná soška Krista Trpitele. Na pilířích hlavní lodi jsou obrazy sv. Valentina, sv. Isidora, sv. Vavřince, sv. Barbory, sv. Kateřiny a sv. Archanděla Michaela z 1. poloviny 18. století. Obraz Krista s anděly z roku 1861 pochází od J. Preisse z Teplic. Dva obrazy 18. století, které se nacházejí v kostele, jsou silně poškozeny.[2]

ZvonyEditovat

V průčelní jižní věži se nachází zvon z roku 1549 od zvonaře Stanislava. V severní průčelní věži se nacházejí dvě opuštěné dřevěné hlavy menších zvonů. Jeden z nich vyrobil v roce 1489 Hanuš Konvář[6] a pravděpodobně jde o zvon, zavěšený nyní v klášterním kostele v Oseku. Dále se zde nacházel zvon od Jana Baltazara Crommela a zvon z roku 1507 od Tomáše z Prahy.[7]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 186. 
  2. a b c d e f POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech P/Š, sv. III. Praha: Academia, 1980. 540 s. Kapitola Světec (Teplice), s. 481. 
  3. a b DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 119. 
  4. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-08-01]. Identifikátor záznamu 155879 : Kostel sv. Jakuba, Světec. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  5. MACEK Jaroslav, 950 let litoměřické kapituly, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2007, ISBN 978-80-7195-121-6
  6. RYBIČKA, Antonín. O českém zvonařství. Praha: Královská česká společnost nauk, 1886. 
  7. Eichlerova topografická sbírka. Archiv Národního muzea, karton č. 39 – Bílina.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat