Kostel svatého Jakuba (Mnichovo Hradiště)

kostel v Mnichově Hradišti

Děkanský kostel svatého Jakuba (Většího) apoštola v Mnichově Hradišti je sakrální stavbou stojící asi 100 metrů od náměstí T.G.Masaryka. Zaujímá dominantní polohu nad údolím Nedbalky. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Kostel svatého Jakuba
v Mnichově Hradišti
Kostel sv. Jakuba apoštola (Většího, Staršího) v Mnichově Hradišti
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajStředočeský
OkresMladá Boleslav
ObecMnichovo Hradiště
Souřadnice
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátturnovský
Farnostděkanství Mnichovo Hradiště
Statusfarní kostel
Užíváníbližší informace:
o bohoslužbách
o NOCI KOSTELŮ
Současný majitelfarnost – děkanství Mnichovo Hradiště
Architektonický popis
Stavební slohbaroko
Výstavba17261727
Specifikace
Stavební materiálkámen
Další informace
Adresaul. 1. máje
295 01 Mnichovo Hradiště
okr. Mladá Boleslav
Oficiální webstránky farnosti
Kód památky22948/2-1673 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Barokní kostel sv. Jakuba stojí na původním místě gotického kostela, který byl vystavěn společně se založením města. Dnešní kostel dala postavit hraběnka Marie Markéta Valdštejnová, rozená Černínová z Chudenic, v letech 1726-1727, což uvádí chronogram na jeho hlavním portálu. Stavitel kostel znám není, ale bývá připisován valdštejnskému staviteli M. Raimondimu. Stylově je podobný kostelům v Bosni a v Loukovci.

ArchitekturaEditovat

 
Interiér kostela

Kostel je obdélný, jednolodní se západní věží s cibulovou střechou a pravoúhlým presbytářem, vedle něhož se na severní straně nalézá sakristie. Kostel je na vnějších stěnách členěn pilastry a lizénovým rámci. Také vnitřní stěny mají pilastry. Presbytář má křížovou klenbu, sakristie má valenou klenbu s lunetami. V lodi kostela je valená klenba, jejíž vrchol byl však ubourán a nahrazen dřevěným stropem.

VybaveníEditovat

Vnitřní vybavení kostela je zčásti barokní (hlavní oltář a kazatelna) a z části rokokové (postranní oltář). Hlavní oltář pochází od truhlářského mistra J. Flehera. Je doplněn oltářním obrazem sv. Jakuba od malíře Jana Jiřího Hertla z Turnova. Po stranách hlavního oltáře se nacházejí sochy sv. Václava a sv. Vojtěcha z roku 1727, jejichž autorem je kosmonoský sochař Josef Jiří Jelínek. Dva rokokové boční oltáře z roku 1764 jsou baldachýnové. Obraz Panny Marie malovaný na plechu z roku 1735 pochází o J.J. Hertla. Kazatelna pochází z roku 1736 a křtitelnice z roku 1776.

ZvonyEditovat

 
Zvon sv. Jakub z roku 2006

Seznam zvonů doložených ve zvonici a sanktusníku kostela:[2][3]

Název zvonu Výzdoba Nápis Průměr Hmotnost Historie zvonu Stav
sv. Jakub reliéf mušle (atribut sv. Jakuba), větvička (znak zvonařství), pás z křížů SVATÝ JAKUBE ORODUJ ZA NÁS/ MNICHOVO HRADIŠTĚ A.D. 2006/ ULILA RODINA DYTRYCHOVA 94,3 cm Odlila Rodina Dytrychova, Brodek u Přerova v roce 2006 Umístěny ve věži
Ježíš Maria reliéf Ježíše Krista DOMINE, MANE NOBISCUM 79 cm Odlit ve Vídni v roce 1995
sv. Václav reliéf sv. Václava SVATÝ VÁCLAVE, PROS ZA NÁS BOHA/ MNICHOVO HRADIŠTĚ/ L.P. 1998/ ULIL MANOUŠEK PRAHA ZBRASLAV 62 cm Odlit zvonařstvím Manoušek, Zbraslav v roce 1998
reliéf P. Marie Anno domini millecimo Qvincentecimo decimo oktavo en ego campana nvnqvam pronvnccio vana ignem vel festvm (?) avt funus honestvm Qvi me fecit magister bartholomeus nomen habet in Civitate prage veni sancte spiritus reple tvorum corda fideliv 112 cm Zvon pražského zvonaře Bartoloměje z roku 1518 Zrekvírovány za první světové války
Umíráček reliéf sv. Barbory Z roku 1740
sv. Ludvík Sv. Ludvík / Mrtvé oplakávám Umíráček. Odlil Richard Herold v Chomutově v roce 1923. Jméno nesl po dárci, berním řediteli Ludvíku Mrázkovi Zrekvírovány v roce 1942
sv. Jakub reliéf sv. Jakuba Byly jsme (3 nové zvony:

sv. Jakub, P. Maria a sv. Václav), ulity za děkana Ant. Holečka r. 1929 / Sv. Jakub

ap. oroduj za nás!

729 kg Ulila firma Bouřil a Rys, Hradec Králové v roce 1929
P. Maria reliéf P. Marie Matičko boží ochraňuj svůj lid! 298 kg Ulila firma Bouřil a Rys, Hradec Králové v roce 1929
sv. Václav reliéf sv. Václava Na památku

millenia sv. Václava 1929

422 kg Ulila firma Bouřil a Rys, Hradec Králové v roce 1929
valdštejnský erb, zkřížené listy Krystian hrabě z Waldšteinu a geho choť Marya rozená hraběnka z Thunu pod duchownj zpráwau Františka Nigrina děkana a vikáře k rozmnoženj sláwy Božj přeljt mne dali 1832 98 cm Zvon přelitý za Kristána z Valdštejna v roce 1832 Neznámý
krucifix, lví hlava Gegossen von Carl Wilhelm Paul in Leippa 76 cm Zvon roku 1881 přelit ze staršího z roku 1579 od Petra z Mladé Boleslavi
Sv. Jakube oroduj za nás - z obětin katolíků byl jsem ulit r. 1922 za děkana

Holečka

300 kg Odlil Václav

Červený, Hradec Králové v roce 1922

Okolí kostelaEditovat

Okolo kostela se nachází zrušený hřbitov, z něhož se však zachovalo několik náhrobků. U kostelní zdi se nachází empírový figurální náhrobek Alžběty Kollerové zhotovený z bílého mramoru v roce 1818. Nechal jej pro svou matku, která zemřela v roce 1810, vytvořit František Arnošt Koller, rakouský vojevůdce z období napoleonských válek. Autorem náhrobku je vídeňský mistr Rudolf Schadow. Dále je zde náhrobek Františky z Ehrentalu (Ehrenbergu) a hrobka Vincence Valdštejna od J. Hájka z Bakova, který je zhotovil v letech 1788 a 1797. Z majetku městského muzea bude v roce 2015 do prostoru u kostela umístěn náhrobek Kateřiny Leibnicové z roku 1594, který se původně nacházel v zaniklém kostele Panny Marie, a náhrobek šlechtičny Meluziny Křinecké z Ronova a na Dymokurech, který pochází ze zaniklého kostela ve Studénce. Ze starého hřbitova zůstaly zachovány pomníčky padlých vojáků z prusko-rakouské války v roce 1866.

Nedaleko kostela stojí barokní farní budova z roku 1701, která byla postavena za účasti M. Raimondiho, od něhož pocházejí i štukatury.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-08-22]. Identifikátor záznamu 133929 : Kostel sv. Jakuba Většího. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ŠIMÁK, Josef Vítězslav. Soupis památek historických a uměleckých v republice Československé. A. Země Česká. XLVI, Okres Mnichovohradišťský. Díl I. Praha: Archeologická komise při České akademii věd a umění, 1930. 648 s. S. 160, 161. 
  3. Zvony 2012 ...aneb zvon jako bytost [online]. [cit. 2021-08-24]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat