Kostel svatého Jakuba (Mnichovo Hradiště)

kostel v Mnichově Hradišti

Děkanský kostel svatého Jakuba (Většího) apoštola v Mnichově Hradišti je sakrální stavbou stojící asi 100 metrů od náměstí T.G.Masaryka. Zaujímá dominantní polohu nad údolím Nedbalky. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Kostel svatého Jakuba
v Mnichově Hradišti
Kostel sv. Jakuba apoštola v Mnichově Hradišti
Kostel sv. Jakuba apoštola v Mnichově Hradišti
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Středočeský
Okres Mladá Boleslav
Obec Mnichovo Hradiště
Souřadnice
Kostel svatého Jakuba v Mnichově Hradišti
Kostel svatého Jakuba
v Mnichově Hradišti
Poloha kostela na mapě České republiky
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát turnovský
Farnost děkanství Mnichovo Hradiště
Status farní kostel
Užívání bližší informace o bohoslužbách
Architektonický popis
Stavební sloh baroko
Výstavba 1726-1727
Odkazy
Adresa ul. 1. máje
295 01 Mnichovo Hradiště
okr. Mladá Boleslav
Oficiální web stránky farnosti
Kód památky 22948/2-1673 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Barokní kostel sv. Jakuba stojí na původním místě gotického kostela, který byl vystavěn společně se založením města. Dnešní kostel dala postavit hraběnka Marie Markéta Valdštejnová, rozená Černínová z Chudenic, v letech 1726-1727, což uvádí chronogram na jeho hlavním portálu. Stavitel kostel znám není, ale bývá připisován valdštejnskému staviteli M. Raimondimu. Stylově je podobný kostelům v Bosni a v Loukovci.

ArchitekturaEditovat

Kostel je obdélný, jednolodní se západní věží s cibulovou střechou a pravoúhlým presbytářem, vedle něhož se na severní straně nalézá sakristie. Kostel je na vnějších stěnách členěn pilastry a lizénovým rámci. Také vnitřní stěny mají pilastry. Presbytář má křížovou klenbu, sakristie má valenou klenbu s lunetami. V lodi kostela je valená klenba, jejíž vrchol byl však ubourán a nahrazen dřevěným stropem.

VybaveníEditovat

Vnitřní vybavení kostela je zčásti barokní (hlavní oltář a kazatelna) a z části rokokové (postranní oltář). Hlavní oltář pochází od truhlářského mistra J. Flehera. Je doplněn oltářním obrazem sv. Jakuba od malíře Jana Jiřího Hertla z Turnova. Po stranách hlavního oltáře se nacházejí sochy sv. Václava a sv. Vojtěcha z roku 1727, jejichž autorem je kosmonoský sochař Josef Jiří Jelínek. Dva rokokové boční oltáře z roku 1764 jsou baldachýnové. Obraz Panny Marie malovaný na plechu z roku 1735 pochází o J.J. Hertla. Kazatelna pochází z roku 1736 a křtitelnice z roku 1776.

Okolí kostelaEditovat

Okolo kostela se nachází zrušený hřbitov, z něhož se však zachovalo několik náhrobků. U kostelní zdi se nachází empírový figurální náhrobek Alžběty Kollerové zhotovený z bílého mramoru v roce 1818. Nechal jej pro svou matku, která zemřela v roce 1810, vytvořit František Arnošt Koller, rakouský vojevůdce z období napoleonských válek. Autorem náhrobku je vídeňský mistr Rudolf Schadow. Dále je zde náhrobek Františky z Ehrentalu (Ehrenbergu) a hrobka Vincence Valdštejna od J. Hájka z Bakova, který je zhotovil v letech 1788 a 1797. Z majetku městského muzea bude v roce 2015 do prostoru u kostela umístěn náhrobek Kateřiny Leibnicové z roku 1594, který se původně nacházel v zaniklém kostele Panny Marie, a náhrobek šlechtičny Meluziny Křinecké z Ronova a na Dymokurech, který pochází ze zaniklého kostela ve Studénce. Ze starého hřbitova zůstaly zachovány pomníčky padlých vojáků z prusko-rakouské války v roce 1866.

Nedaleko kostela stojí barokní farní budova z roku 1701, která byla postavena za účasti M. Raimondiho, od něhož pocházejí i štukatury.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-08-22]. Identifikátor záznamu 133929 : Kostel sv. Jakuba Většího. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

LiteraturaEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat