Otevřít hlavní menu

Kostel svatého Bartoloměje (Praha)

kostel ve Starém Městě Pražském

Kostel svatého Bartoloměje je vrcholně barokní kostelPraze 1 na Starém Městě zasvěcený apoštolu sv. Bartoloměji. Nachází se poblíž zaniklých středověkých městských hradebBartolomějské ulici. Kostel byl postaven v letech 17261731 podle návrhu architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera.[1]

Kostel svatého Bartoloměje
na Starém Městě v Praze
Kostel svatého Bartoloměje
Kostel svatého Bartoloměje
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj hlavní město Praha
Městská část Praha 1
Obec Staré Město
Souřadnice
Základní informace
Církev Římskokatolická církev v Česku
Diecéze Arcidiecéze pražská
Vikariát První pražský vikariát
Farnost sv. Jiljí Praha-Staré Město
Status klášterní kostel
Architektonický popis
Architekt Kilián Ignác Dientzenhofer
Stavební sloh baroko
Typ stavby klášterní kostel
Výstavba 17261731
Odkazy
Adresa Bartolomějská
Praha 1-Staré Město
Ulice Bartolomějská
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

DějinyEditovat

V místě současného kostela bývalo ve středověku sídlo prostitutek, zvané Benátky, v dobách panování Karla IV. k jejich nápravě přeměněné na Milíčův Jeruzalém.

Za husitských válek se Jeruzalém rozpadl a do 17. století se vystřídalo několik jednotlivých světských majitelů objektu. Po polovině 17. století připadl zdejší majetek jezuitům, kteří zde započali se stavbou kaple, která však shořela při požáru čtvrti v roce 1678. Jezuitský kostel, postavený na ruinách kaple a vysvěcený roku 1731, přestal svému účelu sloužit po zrušení řádu jezuitů roku 1773 za josefínských reforem a přešel do majetku státu.

V letech 18531949 byl kostel v držení Kongregace Šedých sester III. řádu sv. Františka, kterým byl po komunistickém puči zabaven a v době komunismu byl využíván jako skladiště a postupně chátral. V Bartolomějské ulici, nesoucí jméno kostela, v době totality sídlila nechvalně známá Státní bezpečnost, dnes je zde sídlo policie a kriminální policie.

Po pádu komunismu byl kostel a klášter navrácen v roce 1995 šedým sestrám, v současné době tento objekt obývá 15 sester

PopisEditovat

Nejméně výraznou částí kostela je zalomená fasáda do Bartolomějské ulice. S výjimkou jednoduchého portálu neobsahuje dekorativní prvky, jen několik typů jednoduše rámovaných barokních oken.

Nevelký interiér kostela postaveného na nepravidelném půdorysu je náročně architektonicky členěn a také svou dekorativností s využitím umělého mramoru a zlacení silně kontrastuje s uliční fasádou. Poškozené nástropní fresky, nad lodí s tématem mučení sv. Bartoloměje, jsou dílem Václava Vavřince Reinera.

Mimořádné je řešení dvorní fasády kostela, přístupné přes budovu dopravní fakulty ČVUTKonviktské ulice. Fasáda vytváří monumentální průčelí nádvoří, její řešení částečně navazuje na sousední starší, jednodušší barokní stavby. Naopak je nezávislá na interiéru kostela, k čemuž si dopomáhá šikmými špaletami oken. Vedle skutečných a slepých oken je fasáda ve výklencích a na atice zdobena sochami dvanácti apoštolů, Krista a Panny Marie z dílny Matěje Václava Jäckla.

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Eduard Škoda:Pražské svatyně, Libri 2002, Praha, ISBN 80-7277-098-5, str. 175-176

LiteraturaEditovat

  • VLČEK, Pavel, a kol. Umělecké památky Prahy. Staré město, Josefov. Praha: Academia, 1996. 640 s. ISBN 80-200-0563-3. S. 56-58. Dále jen Vlček a kol.. 

Externí odkazyEditovat