Kostel svaté Kunhuty (Vedrovice)
Kostel svaté Kunhuty je farní kostel v římskokatolické farnosti Vedrovice, nachází se v centru obce Vedrovice uprostřed hřbitova. Kostel je jednolodní stavba s gotickým jádrem, později byla v 19. století přestavěna. Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Kostel svaté Kunhuty ve Vedrovicích | |
---|---|
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Jihomoravský |
Okres | Znojmo |
Obec | Vedrovice |
Lokalita | centrum obce |
Souřadnice | 49°1′17,3″ s. š., 16°22′36,55″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | moravská |
Diecéze | brněnská |
Děkanát | Moravský Krumlov |
Farnost | Vedrovice |
Status | farní kostel |
Užívání | pravidelné |
Zasvěcení | Kunhuta Lucemburská |
Specifikace | |
Stavební materiál | kámen |
Další informace | |
Kód památky | 45452/7-6876 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
editovatKostel byl postaven zřejmě v druhé třetině 13. století,[1] první písemná zmínka však pochází až z roku 1543. Dřív měl být snad hrobkou majitelů panství.[2] Kostel měl být v 16. století přestavěn do renesanční podoby.[3] Od 80. let 16. století do 20. let 17. století sloužil protestantské bohoslužbě.[4] Věž pak byla ke kostelu přistavěna až v roce 1848, roku 1863 se kostel stal farním, prvním farářem byl Jan Kunstmüller, následně pak Jan Odstrčil a Jan Nitče. Po roce 1900 došlo k mnohým opravám kostela, byl kompletně rekonstruován interiér kostela, pořízeny nové varhany a pořízen nový kůr a také byl rozšířen hřbitov u kostela.[2]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-03-21]. Identifikátor záznamu 157898 : kostel sv. Kunhuty. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b Obec Vedrovice. Kostel sv. Kunhuty [online]. Vedrovice: Obec Vedrovice [cit. 2018-03-21]. Dostupné online.
- ↑ SonrisaCZ. Vedrovice - vetrne kolo [online]. Geocaching.com, 2017-01-03 [cit. 2018-03-18]. Dostupné online.
- ↑ Vlastivěda moravská, sv. 11. Brno, 1913, s. 325.