Kostel Panny Marie Na Náměti

kostel v Kutné Hoře

Kostel Panny Marie/Matky Boží Na Náměti je gotický kostel nacházející se ve městě Kutná Hora. Dříve se označoval také jako Dolní kostel. Je chráněn jako kulturní památka České republiky[1] a je součástí městské památkové rezervace zapsané na Seznamu světového dědictví UNESCO.

Kostel Panny Marie Na Náměti
Místo
StátČeskoČesko Česko
Souřadnice
Map
Základní informace
ZasvěceníPanna Maria
Další informace
AdresaKutná Hora, ČeskoČesko Česko
Oficiální webŘímskokatolická farnost - arciděkanství Kutná Hora
Kód památky14664/2-1043 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kutná Hora - kostel Matky Boží Na Náměti
Půdorys kostela Panny Marie na Náměti

Historie editovat

Kostel Panny Marie Na Náměti byl založen pravděpodobně na místě starší hornické kaple před rokem 1357. Spolu s kostelem sv. Jakuba patří k nejstarším kostelům v Kutné Hoře. První písemné zprávy o něm však pocházejí až z počátku 15. století. Inspiruje se slohem horního kostela sv. Jakuba, ale v mnohem jednodušší formě. Už v 15. století měl kostel věžní hodiny, které se ale původně nacházely níže. Lidé si stěžovali, že z dálky „nejsou pozérné“ a byly proto hodinářem Jakubem Vladykou přeneseny do dnešní polohy.

V okolí kostela bylo pozorováno spousta projevů poddolování. V roce 1622 se na hřbitově kostela, nedaleko domku hrobníka, propadla zemina s mrtvými těly, tady pohřbenými. Další propad se uskutečnil v roce 1741. V roce 1901 byl kvůli propadu zbourán dům čp. 418, 40 m vzdálený od kostela jihozápadním směrem. Během prováděných průzkumů byly nalezeny haldoviny a 30 metrů severovýchodně od presbytáře byla navrtána zasypaná šachta.

Účel editovat

Jeho hlavním účelem bylo místo posledního odpočinku obyvatel města na přilehlém hřbitově. K tomuto účelu se již od konce 19. století nevyužíval a v roce 1961 byl na jeho místě zřízen park. Jediný hrob zůstal zachován až do dnešní doby, a to rodiny Wroclawských.

Exteriér editovat

Kostel je vystavěn ve východní části města mimo městské opevnění. Jedná se o síňový trojlodní kostel čtvercového půdorysu s polygonálně uzavřeným presbytářem a výraznou západní hranolovou třípatrovou věží, vsazenou do osy portálu, stavěnou v duchu české gotiky zdobenou pobělohorským znakem města a znaky šlichéřů, kverků (těžařů), mincířů (mincmistrů)a pregéřů (mincovních razičů). Dochází zde k neobvyklému prodloužení prostoru do délky a do výšky, proti ideálu české gotiky. Tímto se v době vzniku dosahovalo slavnostní vznešenosti a mystičnosti.

Původní interiér editovat

Poslední dva klenební útvary jsou zkráceny, dle ideálu české gotiky. Trojlodí se tím sevřelo. Původní překlenutí chóru se vyznačuje svou lehkostí a křehkostí. Klenbu chóru uzavírají sochařsky pojednané svorníky s motivy rozety a mužskou hlavou v listoví. Střed pětibokého závěru uzavírá svorník s Pannou Marií držící Ježíška, do kterého se sbíhá šest žeber, do nichž jsou vytesány postavy andělů a proroků. Dále najdeme v interiéru raně gotický sanktuář (schránku na ostatky) zdobený hlavou Ježíše se svatozáří.

Požáry editovat

  • 1470: Požár způsobil zásah blesku. Původní věž a klenba lodí se zřítily. Roku 1490 dokončila Rejskova huť dostavbu a opravu věže. V letech 1509-12 byly vztyčeny nové pilíře a vystavěna přetínaná síťová klenba a kružby trojdílných oken mezi opěrnými pilíři. Tyto zásahy jsou přičítány mistru Blažkovi. Později zde pracovali i kameníci svato-barborské huti, tentokrát již vyškolení Benediktem Rejtem. Na opravu přispívali farníci dary a penězi. Při této příležitosti byl vybaven interiér, a to především pozdně gotickým sanktuáriem Matěje Rejska, z roku 1504. V Rejtově stavební huti po roce 1513 vytvořil mimořádně hodnotnou kazatelnu Wendel Roskopf a vdechl ji perfektní technické zpracování i dramatickou dekorativnost. Pod baldachýny se nacházejí sochy církevních otců od jinak neznámého mistra Augustina. Kolem roku 1730 byla vestavěna západní barokní kruchta.
  • 1751: Shořela pozdně gotická střecha věže.
  • 1770: Velký požár celého města. Shořela celá původní stanová střecha nad trojlodím a roztavily se zvony.
  • 1823: Shořelo téměř celé dolejší město. Stěží bylo zachráněno vnitřní vybavení a zvony.
  • v letech 1886-1887 byl kostel novogoticky obnoven. Tehdy byl vytvořen nový portál věže, doplněna arkatura pod hlavní římsou a vzniklo i nové vnější schodiště.
  • další obnova probíhala v období 1954-1958.

Restaurátorské práce editovat

Restaurování kostelní věže 2008-2010: Restaurování okenic věžních oken, kamenného pláště věže, kamenných reliéfů na západním průčelí věže, kostelních hodin a bronzových gongů.

Program záchrany architektonického dědictví editovat

V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995-2014 na opravu památky čerpáno 11 995 000 Kč.[2]

Čerpané finanční prostředky (v tisících Kč)
rok 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
částka 2 000 1 850 1 500 2 300 1 100 460 935 550 600 700

Architektonický popis současného stavu editovat

  • Presbytář má na jižní straně a v závěru pět oken s plaménkovými kružbami. Jeho dvě pole jsou zaklenuta křížovou klenbou a závěr sklenut paprsčitě na svazek přípor.
  • Čtvercové trojlodí je zaklenuto sítí klínových přetínavých žeber, která jsou uložena na hluboce profilovaných pilířích křížového půdorysu (seskupené do třech trojic ve středu délky trojlodí). Sloupy a žebra tvoří arkády mezi loděmi. Mezi poslední pár pilířů a stěny byla kolem roku 1730 vestavěna barokní zvlněná kruchta s bohatou štukovou výzdobou.
  • Třípatrová věž je z tesaných kvádrů, v přízemí je umístěn nový pseudogotický portál a vnější schodiště pocházející z konce 19. století. Ve 2. patře jsou původní znaky horníků a novější znak města. Pod hlavní římsou se nachází arkatura z 19. století. Uvnitř nalezneme předsíň sklenutou křížem.

Vybavení - současný stav editovat

  • V presbytáři se nachází raně gotický výklenkový sanktuář s mřížkou, nad ním najdeme pod arkádou reliéfní Veraikon z konce 14. století.
  • Hlavní oltář je pozdně gotická trojkřídlá malovaná archa přenesená ze sv. Barbory. Skládá se z dvojité predely bez nástavce. Uprostřed je deskový obraz Navštívení Panny Marie, na křídlech jsou 4 obrazy z Legendy o sv. Janu Křtitelovi podle námětu Albrechta Dürera. Zhotovil ho pravděpodobně Mistr Diviš z Litoměřic roku 1526. Na tabernáklu jsou pozdně gotické Madony z konce 15. století.
  • Boční oltář v severní boční lodi: pozdně gotická trojkřídlá archa na predelle bez nástavce. Uprostřed je deskový obraz sv. Anny Samotřetí. Na křídlech jsou postavy Krista, sv. Barbory, sv. Alžběty a sv. Jana Křtitele. Jedná se o práci mistra Michala (signováno „M.F.“) z Kutné Hory, kolem roku 1530.
  • Boční oltář v jižní vedlejší lodi: původní pozdně gotická čtyřkřídlá archa (1526) s novogotickou architekturou F. Wachsmanna, na predelle, bez nástavce. Uprostřed deskový obraz Nanebevzetí Panny Marie od Mistra Diviše z roku 1526, na predelle Ecce Homo mistra „M.F.“
  • Pozdně gotickou kazatelnu z opuky zhotovil Wendel Roskopf, v letech 1513-14, v huti u kostela sv. Barbory (na kterém Wendel také pracoval), pod dozorem mistra Benedikta Rieda. Wendel Roskopf, tvůrce a kameník, vytesal svou značku do střední fiály čelního baldachýnu kazatelny. Uplatňuje zde rostlinné motivy- trnož, umně vyřešený ze sukovitého kmene, architektonických prutů, baldachýny, vimperky a konzoly ukazují dokonalou práci tohoto talentovaného kameníka. Kazatelna v kostele Panny Marie na Náměti je prvním doloženým dílem Wendela Roskopfa v Čechách. Vše ukazuje, že tato práce byla i jeho poslední v pozici tovaryše. Roku 1515 přijímá práci v Táboře, již jako samostatný mistr. Kazatelna stojí na naturalisticky pojednaném pískovcovém dříku polygonálního řečniště. Na řečništi pod baldachýnem se nacházejí busty čtyř církevních otců od Mistra Augustína z roku 1519-20.

Zajímavost editovat

Uvnitř kostela byl v roce 1735 pohřben významný malíř barokní doby Petr Brandl. Při výměně dlažby v 60. letech 19. století měl být hrob nově označen pískovcovou čtvercovou dlaždicí s iniciály P. B. umístěnou před vstupem do presbytáře. Nakonec byla také na zdi umístěna ozdobná deska odkazující na toto místo. Již krátce poté bylo ale konkrétní umístění hrobu zpochybněno a následně označeno za mylné. Zůstalo ale do dnešní doby, a tak lze považovat toto vyznačení místa posledního odpočinku Brandla pouze za symbolické.[3]

Legenda editovat

Jméno kostela „Na Náměti“ je podle pověsti odvozeno od „nametené“ stříbrné rudy, která při obchodování na zdejším tržišti padala ze stolů prodejců a následně byla tato ruda spadlá na zem používána k financování výstavby kostela. [4] Později přispívaly doly Flašary, Rousy a Zahrady ze své těžby.

Reference editovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-08-24]. Identifikátor záznamu 125061 : Kostel Matky Boží/P. Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 100–101. 
  3. PROKOP. Petr Brandl: Životní a umělecký epilog : 1725–1735. S. 125.
  4. DUDÁK, Vladislav. Kutnohorský poutník aneb Kutnou Horou ze všech stran. Praha, Kutná Hora: Nakladatelství Baset, 2044. 441 s. ISBN 80-7340-035-9. 

Literatura editovat

  • LÍBAL, Dobroslav. Praha: Unicornis, 2001. 607 s. Kapitola Kutná Hora- Kostel Panny Marie na Náměti, s. 220–221. 
  • POCHE, Emanuel. Praha: Academia, 1982. 578 s. Kapitola K/O- Kostel Panny Marie na Náměti, s. 193–195. 
  • KUČA, Karel. Praha: [s.n.], 2000. 578 s. Kapitola Kutnohorská aglomerace- Kutná Hora- Kostel Panny Marie na Náměti, s. 293–294. 
  • KOTRBA, Viktor. Wendel Roskopf „Mistr ve Zhořelci a ve Slezsku“ v Čechách. Časopis Umění. Březen 1968, roč. XVI., s. 109–125. 
  • BARTOŠ, Martin. Středověké dobývání v Kutné Hoře. In: BARTOŠ, Martin. Kutnohorsko - vlastivědný sborník 9/08. Příspěvky k dějinám dolování stříbra 2.. Kutná Hora: Kuttna, 2008. S. 16.

Externí odkazy editovat